Kdo rozdá na Štědrý den smrt?

Lidé často nosí do lesa či k řece zbytky pečiva. Bohužel není pravda, že tím někomu prospějí, naopak. Čerstvé pečivo zabíjí hned, tvrdé pomalu. Ptákům i vysoké pečivo chutná. To ale vůbec neznamená, že je pro ně zdravé.

Ptákům i vysoké pečivo chutná. To ale vůbec neznamená, že je pro ně zdravé. Stejně jako by nám výrazně zkrátil život cukr, kdybychom jedli každý den pouze sladkosti, tak ptáky zabíjí opakovaná konzumace sušeného pečiva a vysokou i jednorázová konzumace, pokud je jednorázově ve větším množství.

Krmit zvířata není dobrý skutek, ale zlozvyk. Zvířata jím trpí. Nejen ta ve volné přírodě, na problém si stěžují také majitelé koňů, koz či lam v ohradách. Jejich svěřenci a mazlíčci jim pravidelně pochází ve velkých bolestech často jen proto, že turisté chodící okolo chtěli udělat dětem radost a začali krmit zvířata svou vlastní svačinou. To je až tragicky bezohledné, často se přitom jedná o pouhou nevědomost, nikoliv úmysl. Omluva to pro nás ovšem není.

Nikdy nekrmte žádná zvířata vlastními potravinami!

Ještě častěji trpí naší rádoby dobročinností, která je daleko spíše vraždou, vodní ptáci. Labutě, kachny, husy, ale také ptáci z krmítek. I přestože pečivo nasušíme a nadrobíme na menší kousky, i přestože ptákům takto připravená potravina chutná, ubližuje jim. Kromě toho, že pečivo obsahuje ingredience pro jakoukoliv zvěř nevhodné (sůl, cukr, droždí), hrají tu roli tzv. prázdné kalorie. Ptáci se naším, byť usušeným, pečivem nasytí, takže nemají pocit hladu a nehledají si přirozenou potravu. Potém jim chybí vitaminy a důležité minerální prvky, které by jim zajistily zdraví a u mláďat též správný vývoj. Takže ironicky umírají na podvýživu, špatné trávení, nulovou imunitu.

Každá další generace živená pečivem je na tom hůř a hůř. Pokud se pták živí pečivem od útlého věku, nevyvine se správně a nemůže v dospělosti létat. Starší ptáci kvůli velkému množství pečiva zase váží příliš mnoho, takže i jim je létání znemožněno. Ornitologové říkají: Než pečivo, to raději nic!

A podobný názor mají i myslivci na krmení zvěře. Zde také platí, že sušené může škodit, zvěři se totiž po něm mění pH žaludku, umírají na acidózu bachoru. Navíc se stává, že i menší množství tvrdého chleba může zvlhnout a zplesnivět, než ho zvěř najde. Ke krmelci raději doneste seno, oves, kaštany, v menším množství ovoce a zeleninu, ale žádné pečivo ani obiloviny!

A jak krmit správně vodní ptáky?

• směsí pro vrubozubé ptáky
• nakrájenými odřezky z listů květáků či kedlubny, ze salátu, mrkve, brokolice
• drobnými kousky mrkve, petržele, celeru
• ovesnými vločkami, žitem, pšenicí, kukuřicí, hráškem
• rýží změklou v nesolené vodě
• pokud si nejste s druhem zeleniny jistí, najděte si k tématu další články, získáte spoustu rad (určite NE slupky z brambor)
• TIP: před procházkou k řece koupit pytlík krájené zeleniny do polévky (kukuřice, hrášek, mrkev, směs pod svíčkovou), nechat včas rozmrznout a neházet do hluboké vody, ale spíše na břeh (zelenina neplave jako rohlík)

Pokud chcete skutečně pomoci

• v první řadě si uvědomte, že vše děláte i pro sebe a své děti, pro budoucnost nás všech
• třiďte důsledně odpad
• maximálně se vyhýbejte plastům i mikroplastům, nepoužívejte je jednorázově
• přispívejte organizacím, které se zabývají ochranou přírody
• zajímejte se o dění kolem sebe, buďte aktivní v přínosných peticích
• vyražte alespoň jednou za rok do přírody sesbírat odpadky
• zajímejte se o to, z jakého chovu bere váš prodejce/dodavatel maso
• snižte spotřebu masa a uzenin (prospějete tím nakonec i sobě)
• na zahradě si založte kvetoucí louku, hmyzí domeček, krmítko, ptačí budku
• doma i na zahradě snižte na minimum používání chemikálií a pesticidů
• kupujte si bioprodukty (jsou sice dražší, ale děláte to hlavně pro své zdraví)
• nepořizujte si psy z pochybných množíren, ale pokud na takovou narazíte, neváhejte ji nahlásit (nikdy nezavírejte oči před týráním)
• čtete odborné knihy (zajímavé tituly najdete třeba v nakladatelství Kazda)
• vzdělávejte děti (opět Kazda nebo např. gamebook Kdo zachrání planetu?)
• šiřte osvětu ohledně ochrany přírody dál