Globální ozimování

Že prý se planeta otepluje... Dobře, tak mi ale tedy vysvětlete, jak je možné, že letošní léto rekordně proběhlo už v červenci, podzim si své kralování zkrátil na srpen a září, zatímco zima začala už v říjnu. No a listopad, ten by se měl už dávno přejmenovat na sněhopad.

PROTIKLADY BLOGUJOU:

Ženská: „Jsem bytost důvěřivá, koupila jsem si dvoje nové plavky.“

Chlap: „Šok! Letošní vánoce na blátě!“

 Maruška:

Zatímco meteorologové a ochranáři nám vyhrožují globálním oteplováním, skutečnost je poněkud jiná. Myslím si to já, myslí si to Klaus a taky můj pes, který už má touhle dobou kožich hustší než grizzly. Tvrdím, že se sice možná otepluje na pólech, ale všude jinde se ozimuje. Ba co víc, dokonce to vypadá, že za pár let nebudou existovat žádná roční období. Budeme mít jedno stálé počasí po celý rok – prostě hnusně.

Ale protože jsem bytost důvěřivá, koupila jsem si ještě na konci srpna dvoje nové plavky – ve slevě. Celkové na koupání a dvojdílné proto, abych budila závist u léčících se anorektiček. Naštěstí boubelky jdou zase do módy, takže parádu s nimi ještě udělám, akorát že jen v krytém bazéně. Protože byl srpen tak teplý, jak byl, hodila jsem plavky na půdu a vytáhla rukavice. Teprve včera bylo Martina, ale u nás na horách už potřetí sněžilo a tentokrát to zůstalo i pár dní ležet. Musela jsem odházet cestu, ale ne, to si nestěžuju. Zahřeju se u toho, zacvičím a pak se vrátím do vyhřátého domečku, kde v kamnech praská oheň. Maminku na vozíku přisunu blíž, k večeři si upečeme buřta a zapějeme táborové písně. Vlastně je nám docela fajn. Má to jen jednu jedinou vadu: rády se těšíme na léto a teď docela pochybujeme, zda se vůbec máme na co těšit.

 Pepa:

Když takhle večer po televizních zprávách Karla Mráčková s úsměvem slibuje, že druhý den bude zataženo, vždycky se zasním – už aby se to otočilo a bylo konečně taky jednou roztaženo. Teda to mě napadá jenom ve spojitosti s tou Karlou. Kdyby tam stál místo ní třeba Zákopčaník (já vím, ten už patří do dávné historie, ale Karase zase nikdo nezná...), radši bych nechal zataženo, to dá rozum.

Ale abych neodbíhal od tématu – globální ozimování je podle mýho úplně stejná blbost jako globální oteplování. Jednu zimu je  sice sněhu moc a další zase málo, některý rok je  na jaře sucho a ten příští pro změnu deštníky nemají šanci oschnout.

Ale ani vědecký kapacity si s tím nevědí rady, tak bychom to my, běžní spotřebitelé počasí všeho druhu, taky měli hodit za hlavu. Nějak bylo, nějak bude. Ještě že nepatřím mezi chudáky zemědělce, kteří prý mají čtyři největší nepřátele – jaro, léto, podzim a zimu.

Mně v podstatě nevadí ani jedno z těch ročních období, počasí každého z nich má něco do sebe, i když se někdy povede míň a jindy víc.

Jen mě určitě trochu nadzvedne, jestli se zase na titulní straně Blesku objeví (jako každý rok touhle dobou) palcové titulky: ŠOK! LETOŠNÍ VÁNOCE NA BLÁTĚ!

Ne, děkuji, nechci. Vždyť tenhle plátek číst nemusím. Mám totiž radši Karlu Mráčkovou a počkám si v klidu, až jednou ohlásí: „Ještě pár dní bude v Čechách zataženo, ale už na středu večer, pánové, mohu slíbit ojediněle roztaženo!“