re: Podvod zvaný úrok

Petr Havlíček se „zaskvěl“ blogem „Podvod zvaný úroky“, který se dostal do výběru Idnes. Již nadpis ve mně vyvolal takové zděšení, že jsem neváhal a klikl na odkaz ( bulvární nadpisy opravdu fungují  ). Autor rozebírá dnešní bankovní systém a roli úvěru. Bohužel se však dopouští mnoha logických a ekonomických chyb. Ty nejhorší jsem se snažil okomentovat a vnést do „záhadného“světa úroků alespoň trochu té ekonomie.

Původní článek Petra Havlíčka je zde:

http://havlicekpetr.blog.idnes.cz/c/171920/Podvod-zvany-uroky.html

Zde zanalyzuji jednotlivé vybrané pasáže:

-- "Lidstvo je schopno vyrobit dostatek potravin pro každého člověka na této planetě a také práce je dostatek, ale už není schopno zajistit dostatek peněz na zaplacení těchto základních potřebných hodnot. Ptáte se, jak je to možné?" --

Hned v jednom z prvních odstavců se autor dopouští logického rozporu. Jestliže je lidstvo schopno vyrobit dostatek potravin pro každého, tak jak je možné, že není schopno zajistit peníze? A jestliže je práce dostatek, tak jak je možné, že není dostatek potravin? Peníze sami o sobě nemají žádnou hodnotu, proto zajištěním většího množství peněz se na této planetě v dlouhém období de facto nic nestane. Důvodem, proč není dostatek potravin, je právě spíše nedostatek práce, která ale není zapříčiněna peněžním systémem, ale právně-ekonomickým systémem v dané zemi, který determinuje (ne)růst.

-- "Za všemi dosavadními finančními problémy lidstva stojí takzvaný úrok a přeměna pravé materiální hodnoty peněz ve virtuální realitu zvanou  kyber – měšec" --

Přeměna peněz ve "virtuální realitu"(tvz. kyber-měšec, pojem smyšlený autorem) proběhla hlavně ve druhé polovině 20. st. odlukou od zlatého standardu. Věřte nebo ne, ale krize, podobající se té současné, vypukaly již staletí před odlukou. To samo o sobě je již dosti silným argumentem a celý zbylý článek tak již pozbývá smysluplnosti.

-- "jasně označila jako viníka této krize bankovní sféru" --

Antropomorfizmus "krize označila" je sám o sobě dosti nelogický, ale autor měl prostě a jednoduše na mysli, že viníkem krize je současný bankovní systém. Pokud někdo označoval, tak to byli hlavně ekonomové a politici. Převažujícím "mainstreamovým" názorem je to, že krizi způsobila nedostatečná regulace finanční trhů a bankovního sektoru. Velmi dobré argumenty však stojí i na straně těch, kteří viní za krizi ve finančním sektoru stát a jeho přílišné regulace. Každopádně autor prohodil příčinu a následek. Systematické omyly finančníků jsou spíše příčinou nežli následkem.

-- "Globální investiční bankovní struktury jsou schopné vlády ovládat a řídit jejich rozhodování ve svůj vlastní prospěch a vytyčené cíle." --

Ničím nepodložené tvrzení, které by se v podobné analýze nemělo objevovat.

"Přesto bylo půjčování peněz v západním světě poprvé legalizováno v roce 1545 Jindřichem VIII. poté, co se rozešel s papežem."

Ano, legalizováno možná, ale půjčování peněz na úrok bylo běžným jevem již ve starověkém Řecku, kde tím byl znepokojen již sám velký Aristoteles. Jeho analýza spočívala na tom, že peníze jsou sterilní a nemohou tvořit hodnotu. To byl však velký omyl. Jsou-li peníze půjčovány za účelem např. rozšíření výroby, tak hodnotu opravdu vytváří. V době Aristotela však byly však běžné půjčky, které zabezpečovaly pouhé přežití.

1. -- "Úrok nepřímo povzbuzuje falešnou soutěživost účastníků bankovního systému.
2. Úrok neustále podněcuje potřebu stálého růstu, dokonce i tehdy, když při něm skutečná životní úroveň stagnuje.
3. Úrok koncentruje bohatství zdaňováním velké většiny ve prospěch malé menšiny." --
   

Ad 1. Zde mi chybí nějaké vysvětlení u všech tří bodů. Nevím, proč by měl úrok jako takový povzbuzovat falešnou soutěživost. Potřebuji-li si půjčit na stavbu domu, tak já jakožto poptávající zajdu za nabídkovou stranou trhu (banka) a jestliže mi nabídnutý úrok bude vyhovovat, tak na smlouvu přistoupím. Každá svobodná smlouva obohacuje obě dvě strany (proč bych jinak tuto půjčku uzavíral - jediným protiargumentem je lidská iracionalita). Úrok jako takový je platbou za riziko, je v něm zohledněna inflace a samozřejmě i zisk (proč bych jinak někomu půjčoval že?). Není náhodou, že u velmi rizikových půjček je úrok mnohem větší.

Ad 2. Při stálém růstu klesá životní úroveň? Úrok podněcoval stálý růst ve Velké Británii v začátku průmyslové revoluce taktéž? Jsou na tom dnes Britové lépe či hůře?

Ad 3. Zdaňování s půjčováním peněz nemá zdaleka nic společného…

-- „Povzbuzování falešné soutěživosti kterou uměle vytváří dnešní peněžní systém, staví jednotlivé účastníky úvěrového systému nekompromisně proti sobě“.--

Jestliže si půjčím, tak soupeřím maximálně sám se sebou…

--„Když banka tvoří peníze tím, že vám poskytne hypoteční půjčku ve výši 100 000 Kč, vytvoří jen jistinu v momentu, kdy ji připíše na váš účet. Banka však očekává, že jí zhruba za dvacet let vrátíte 200 000 Kč. Když to neuděláte, připraví vás o váš dům. A tím si pokryje případnou ztrátu. Vaše banka nevytváří úrok; ona vás posílá do soutěže, abyste v ní bojovali proti všem ve snaze získat dalších 100 000,- Kč. „--

Při 5% inflaci by 100 tisíc mělo hodnotu 265 tisíc. Vrácení oněch 200 tisíc by pro vás bylo opravdu velice výhodné. Pro příklad uvedený autorem by možná lépe seděla inflace 3%, to by po dvaceti letech bylo 180 tisíc. Těch 20 tisíc, které „proděláte“, jsou ve skutečnosti platbou za riziko. Poctiví plátci musejí logicky doplácet na ty, kteří svůj dluh nesplatí. Pokud by to tak nebylo, tak by banka brzo zkrachovala (a kdo by mi pak půjčil na rozšíření podniku??)

--„Když si banka ověřuje vaši úvěruschopnost (tzv. rating), ve skutečnosti si ověřuje, zda jste schopen soutěžit a vyhrát v tomto nesmyslném zápase proti ostatním hráčům“--

Jestliže banky úroky stanovují centrálně a nevyjednávají s každým zákazníkem zvlášť, tak nemohou „diskriminovat“ (nebojte, nejde o nic hanlivého) úrokem, ale musí „diskriminovat“ poskytnutím či neposkytnutím půjčky. Banka by mohla dozajista dávat půjčku všem bez ohledu na schopnost splácet, ale to by muselo jít ruku v ruce s vyšším úrokem (na pokrytí větších ztrát). Mimochodem, právě „rozhazování“ hypotečních půjček v USA bez ohledu na „úvěruschopnost“ bylo příčinou kolapsu hypotečního trhu.

--„Například jeden haléř investovaný třeba svatým Josefem při narození Krista by při čtyřprocentním dnešním složitém úrokovém systému do roku 1749 dosáhl hodnoty zlaté koule o velikosti zeměkoule.“--

Nevím jak autor, ale já dnes používám např. bankovky, které mají mnohem větší nominální hodnotu a zlatou kouli o velikosti zeměkoule nepotřebuji :-) Jedna věc je hmotná podoba peněz a druhá je jejich kupní síla.

--„Banka tedy ve své podstatě provádí jen spekulace a obchod s penězi, které ale lidské společnosti nepřináší žádné materiální, sociální a morální hodnoty.“

Na spekulaci se obecně nahlíží velmi negativně, což je zapříčiněno tím, že si lidé neuvědomují, že spekulace funguje také jako jiná forma pojištění a může vyrovnávat náhlé výkyvy (např. úrody pšenice).

--„Hlavní podstata nesmyslnosti celého dnešního pojetí půjčování peněz je v tom, že žádná banka ani žádný jiný systém, který spekuluje nebo obchoduje s penězi, není schopen vytvořit nic, co by mohlo současné společnosti prospívat. Je to přesně naopak.“--

Zpět k Aristotelovi…

--„že tato oblast je pro lidskou společnost obrovskou brzdou, zátěží a příčinou mnoha lidských neštěstí a tragédií.“--

Bankéře nemám rád ani já, ale právě moderní bankovní systém stál na začátku úžasného rozvoje naší moderní kapitalistické společnosti. To jsou, bohužel, fakta…

--„Půjčování peněz na úrok je nemorální a ostudné okrádání občanů a firem podobné hazardní hře, ve které může zvítězit jen banka, neboť každý úvěr má zajištěn nemovitým nebo jiným hmotným majetkem.“--

Znamená to tedy, že všechny banky musí z principu ziskové? … Tak to hned běžím si jednu takovou založit…………………………………….

--„Systém úrokovaných půjček způsobuje odčerpávání ekonomických hodnot z výrobní sféry, a tím pádem trvale brzdí přirozený rozvoj této oblasti.“--

Naopak výrobní sféře pomáhá a urychluje rozvoj. Pomocí zlých a nemorálních bank mohu nyní postavit továrnu a rozšířit tak výrobu, ale bez nich bych musel dlouho střádat a asi bych se ani nedostřádal… (kam bych si ty naspořené peníze uložil?? Jak bych si je pojistil proti inflaci?????)

--„V oblasti hypotečních úvěrů taktéž odčerpává finance od stavebníků, čímž způsobuje v této oblasti nemalé ztráty a brzdí přirozený vývoj.“--

Zde by se hodil jeden slavný citát Alberta Einsteina…

--„Stát by měl být ve své zemi hlavním garantem výrobního potenciálu, neboť tato oblast je základem celé ekonomiky a je tvůrcem hmotného majetku, ze kterého následně čerpá vytvořené hodnoty celá státní ekonomická struktura.“--

Takže komunismus? To mohl autor napsat rovnou…. Ale šlo by to naopak i pochopit jako liberalismus, pokud bychom nahradili slovo garant slovem ochránce, ale vzhledem k předešlým názorům autora bych si tipnul spíše to první.

--„Mít stále na paměti, že jakákoliv půjčka peněz je falešná podvodná soutěž, kterou právě vy nemusíte vyhrát a i když se vám to podaří, mějte na paměti, že jen za cenu, že někdo musel prohrát. To samé platí o akciové burze v jakékoli podobě“--

Ne, ne a ne…

-- „Jedním z možných cílů k dosažení potřebné rovnováhy je nová forma banky se statutem neziskové organizace.“ --

K čemu by tato banka sloužila? K půjčování peněz?

-- „A společnost Pozitivní svět se vás ptá: Opravdu chcete být novodobými nevolníky a vazaly globálních investičních bankovních korporací“ --

Myslím, že v této zemi není nikdo nucen brát si úvěr. Je to každého věc…

-- „Banky přestanou vysávat naše peněženky a budou donuceny svůj nečestně nashromážděný gigantický kapitál začít používat k tvorbě reálných a hmotných procesů, které jsou základem lidské společnosti.“ --

Gigantický kapitál americkým a jiným bankám evidentně nestačil ani na to, aby přežily. Banky „přímo“ hmotný „proces“ netvoří, ale tvoří ho nepřímo. Tvoří trafikant reálný produkt? Nedělá přeci nic jiného, než že nakoupí noviny a ty zase se ziskem prodá. Ve skutečnosti je však jeho služba užitečná, jelikož by bez něj obstarávání novin bylo o mnoho složitější. Ve vyspělé společnosti je právě velký podíl těch, kteří se na výrobě podílí nepřímo a těmi jsou i banky.

-- „Tento dokument byl vypracován na základě spolupráce řady zkušených odborníků z bankovní, sociální  oblasti, práva a ekonomických autorit.“ --

Demagogii článku uzavírá tato věta, které se mi ale opravdu věřit nechce…..