- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Když jsme se byli rozloučit s Barčou – na posledním mejdanu, měla jsem strach.
Celou dobu nebylo dne, aby nevyskakovaly články o smrti mé dcery. Čím pestřejší tím lepší. Jste všude. Tn.cz, blesk, extra, atd.atd.
Na poslední mejdan jsem přijela až před krematorium autem. Novináři byli dole, u krematoria, všude. Fotografové a kamery. Skupinky lidí .
Měli jsme ochranku a vzájemnou domluvu, že nechceme být vidět.
Kamarádka oblepila krematorium oznámením : „ soukromá akce, novinářům vstup zakázán. Děkujeme“
Pomohlo to, nevstoupili dovnitř.
Fotili z dálky a dělali rozhovor s naším kamarádem, kterému točili nohy. Drželi se našeho přání. Pochopili.
Když jsme se vrátili domů, byli všude fotografie a články.
Já jsem byla focená u katafalku.
Minulý týden jsem se bavila s holkou, kterou jsem od té doby neviděla.
Řekla mi, že jsem byla obrazem trpící matky. Zeptala jsem se, jestli byla na pohřbu. Nebyla. Viděla fotografie v blesku.
Je to k pousmání, všichni o Vás ví, i když vy nevíte o nich.
Fotografie našich přátel a kamarádů Báry.
Novináři pomyslnou čáru nepřekročili. Nikdo z nich nebyl vevnitř, jediná fotografie rakve je focená přez sklo.
Nevím , jestli tomu pomohla ochranka, nebo oblepené krematorium .
Ten den zachovali úctu.
Proč to píšu ?
Mohla jsem ukazovat obraz trpící matky, brečící a srdcervoucí scény. Dávat rozhovory, zvát novináře domů. Ukazovat co mi zbylo.
Zbyli mi vzpomínky, fotky, videa. Láska.
Manžel paní, která zemřela, i když jej osobně neznám, si udělal svou osobní show.
Chápu rodinu zesnulé, že nechtějí na jeho show přistoupit.
Chápu rodinu, na kterou každé 2 hodiny vyskakují nové články.
Můžete vypnout internet, přestat číst noviny a nepouštět televizi.
Nepomůže to. To vím. Bolí to.
Bylo by dobré, kdyby svou vlastní show pan manžel dohrál bez diváků.
Další články autora |