- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Než jsem stihla převléct Elišku ve školce, začali chodit komentáře.
Všichni mě z novinářského světa varovali. Nečti to, bude to katastrofa.
Jééééé, on se stal pravý opak.
Lidé začali psát o sobě, o tom, že mají zkušenost s odchodem nejbližšího a co proto dělali, aby se dali dohromady.
Další čtenáři , mi přály hodně štěstí a nazývaly mě silnou ženou.
A já jsem začala děkovat a odepisovat. A děkuju ještě jednou.
Jeden „nejmenovaný pán“ položil v komentáři tuto otázku : „ Že by boží mlýny ? Nebyl tam dříve rozvod a nebránila náhodou dříve ta matka v kontaktu otci s dcerou ? “
Odpověděla jsem v klidu. Odpověděla jsem, že jsme byli výjimkou a Bára měla oba rodiče.
„Nejmenovaný pán“, potom psal další a další komentáře, reagovali jiní přispěvovatelé .
A včera kdy konverzace pokračovala jsem si odklikla profil „ nejmenovaného pána“, ať vím s kým mám tu čest.
Fotku nemá, ale pod neexistující fotkou je jeho charakteristika : čestný muž a skvělý otec.
V ten moment se začala ve mně vařit krev.
Čestný muž a skvělý otec položí otázku mámě, které umřelo dítě : „ nemůžeš si náhodou za to sama ? „
Tak doufám pouze v to, že “skvělý otec“ používá empatii u svých dětí a nehrozí božím prstem.
Večer mi přišla odpoveď od jedné paní :
kdybych věděla, že vzniká taková knížka, napsala bych svůj příběh, příběh o tom, kdy člověk udělá chybu a oplakává své mrtvé dítě a nevěnuje se svému živému dítěti. „
Otevřelo se tabu a pandořiny skříňky.
Děkuju Vám za reakce, děkuju, že mluvíte a píšete.
A poprvé kdy jsem si nepřipadala jako magor ?
Když vyšel první článek " Musím žít a najít světlo ve tmě" v časopisu Vlasta.
Sedly jsme si se šéfredaktorkou lidsky a měly jsme k sobě blízko, jako kdybychom se znaly X let.
napsala i hezký editioral a já si poprvé nepřipadala, jako člověk z jiné planety.
Díky Simona
https://www.hithit.com/cs/project/847/kniha-najit-svetlo-ve-tme
Další články autora |