10 věcí, co děláte po vydání knížky

Vydáte knížku. A co se stane? Nic. Lidi si knížku přečtou a co se stane? Všechno. 

1. Vybrat ty správné kmotry

Na křestu knížky „ Najít světlo ve tmě“ jsem měla dvě kmotry. Marii Doležalovou – herečku, která vtipně píše kafeacigárko a Milušku Bittnerovou, kterou jsem si vytáhla z publika, protože kmotra Iva Pazderková nedorazila, měla generálku .

Druhý den v poledne mi Miluška volala a já čekala výprask ve stylu :  „ Jak tě napadlo mě vtáhnout na křest ? „ A ono ejhle, Miluška začala povídat, že si knížku přečetla a začala mě chválit.

Tak jsem poděkovala.  Poděkovala jsem hodně a začala se usmívat.

2.Nebýt netrpělivá a čekat na reakce

Uběhlo 14 dní a já čekala masáž, kritiku. Přicházela samá pochvala. Člověk zvyklí na výchovu : to je špatně, to se nedělá, to se nesmí. Kouká a je překvapený.  

3.Přichází příběhy

Komunikujete ve večerních hodinách s lidmi, kterým je smutno, nebo mají radost, nebo se potřebují vypovídat. Vypráví  vám své příběhy. Poslouchejte a pomáhejte. Já to tak mám, jestli je to dobře, nebo špatně nevím. Cítím to tak

4.Obrací se lidi o pomoc

Nejsem žádný mesiáš, jsem obyčejná ženská, která nemá svatozář. Když napíšete blog, kde potřebují pomoci ostatní a Vám přijde mail:  pošlete číslo účtu, pošlu rodině peníze . Tak skáčete metr dvacet do stropu, culíte se a hřeje Vás u srdce. Je jedno, že jste v plné hospodě a máte jíst svatomartinskou husu. Je Vám skvěle.

5.Posíláte o víkendu knížky

Dojdete na poštu, vytáhnete krabice plné knih. Zjistíte, že obálky jsou drahé a tak začnete ruční výrobu a knížky balíte do vánočního papíru, kontrolujete excelovou tabulku a pořád sháníte lepenku. Dostáváte infarkt při každém placení na poště, protože jste zapomněli, že poštovné něco stojí. A ono stojí dost :-)

6.Potkáváte se čtenáři, pro které jste vzor  ( čtěte ironicky)

A tak si povádáte, posloucháte příběhy a řeknete: začni psát, vypiš se z toho. A potom vznikne super blog, kde Leontýnka popisuje anorexii. http://serakova.blog.idnes.cz/c/437692/Anorexie-jako-novy-modni-trend.html

7.Chcete objet všechny, kterým jste to slíbily před knížkou

To jsem pořád neměla čas, něco jsem redikovala, něco jsem posílala, marketing dělala a myslela si, že po knížce to přestane. Takže jedete do Dubrušky, kde jste s dětmi, které jsou v pěstounské péči. Další týden jedete za kamarádkou, protože nechcete, aby byla sama a pořád nic nestíháte.   

8.Chcete jít s kamarády na víno a na kafe, protože jste neměli čas

Čas nemáte pořád, protože chodíte do práce, vyzvedáváte dítě ze školky. Balíte knížky. Jdete na školení, protože nevíte, jestli to co jste napsali má smysl. Chcete udělat další krok, třeba jinam a být strašně vtipná. Zjistíte ( na školení ), že se máte držet svého kopyta a nehrát si na něco co nejste. Uleví se Vám. A tak jdete na kafíčko s Maruškou ( kmotrou ) a zdá se Vám, že ten čas co jste spolu strávily je stejně krátký.

9.Veřejné prostory a Miss Junior

Vezmete dcerku a jdete se podívat na Miss Junior, protože vaše dcera Vám začne říkat, že musí být hubená , jako modelka. ( Jsou jí 4 roky a opravdu nevím, kde na to přišla).  Kmotra knížky Miluška Bittnerová  je ředitelkou této soutěže a vy znáte její přístup a ten hned v úvodu řekne : „ Tato soutěž není o ramínkách na šaty, tato soutěž je o tom, že vybíráme dívky, které mají charakter a jsou zajímavé „.  Víte také, že všechny soutěžící byly na váze a musely mít to správné BMI. Pokud byly štíhlejší, nedostaly se dál. A tak si vzpomenete na Leontýnku a usmíváte se. To je cesta.

Zaskočí Vás fotografka, která si Vás hned u vstupu fotí (a vy děkujete Bohu, že je skvělé, že jste se namalovaly.) Mluví o knížce a mluví o tom, že píší s dcerou recenzi.

Když stojíte u baru, mluvíte s kamarádem tak za Vámi vtrhne holčina v kostkované košily a řekne: „ Já se omlouvám, já jsem Vás chtěla poznat. Tohle jsem neudělala ani žádný celebritě. Já musela, četla jsem Vaši knížku. „ Pohladíte jí po tváři a usmějete se, jste v rozpacích. Tohle se vám totiž nestává běžně.

10. Úplněk a pokračovat dál

Tenhle úplněk byl strašný, byla jsem unavená. Strašně unavená a ptala se sama sebe : Co dál ? Chodíš do práce, staráš se o dítě a po nocích komunikuješ s lidmi. Nemáš žádný čas. Nemáš čas na sebe a na nic. Přichází další lidi, další příběhy, další komunikace a ve tvých silách není komunikovat s nimi samostatně. A tak na to přijdete. Je měsíc po vydání knížky, přečetlo Vás 200? Z toho 10% komunikuje. Potkáme se ve veřejných prostorách. V Knihovně, v divadle, v kavárnách. Úplněk  řekl : vymysli program a pojď mluvit s lidmi.  A tak to vymyslím.   

Pojd´te si povídat. Já s Vámi a Vy semnou.

Kdy ? V příštím roce.

Hezký večer, Vaše tvrdohlavá Simona