Proč nemám rád vánoční období

A proč By dárky neměl nosit ani Ježíšek, ani Santa Claus, ani děda Mráz. Tradiční a netradiční Vánoce. Tak už to tu máme zas. Ten souboj klidu a pohody proti nervydrásající honičce a psychickému teroru.

Takže, proč nemám rád Vánoce a vánoční období vůbec?  Podívejte se na hru,, Den, kdy unesli papeže'' a zamyslete se. A pokud Vás trefí Betlémská hvězda a v hlavě se Vám rozsvítí a pochopíte, tak dál už nemusíte číst. 

Ano, v dětství jsem to vnímal jinak, jako každé dítě. Vánoční tajemno, co najdu pod stromečkem, to množství cukroví na talíři i na stromečku, školní prázdniny. Ale už v tom dětství jsem postupně začal mít problém s hlavním principem Vánoc reálností světa. A ve hře,, Den, kdy unesli papeže'' je to vše jasně podáno. I když jiným způsobem a současně to lze aplikovat i na Vánoce.

Proč se pouze jeden den v roce k sobě chováme tak lidsky, přátelsky, usmíváme se na sebe, přejeme si vše nejlepší. Dokonce i ti největší nepřátelé. Jenže skončí Štědrovečerní noc a vše je ve starých kolejích. Křik, zloba, nenávist, zabíjení, atd. Znovu jsou v reálném životě jen ty nejhorší lidské vlastnosti. Celé to předvánoční období plné spěchu, nákupů, atmosféry vánočních trhů, které absolvovujeme pro tu jednu noc, pro ten jedinečný večer a noc, přijdou hned v zápétí vniveč. Tak proč to dokola pořád absolvovat? Jen kvůli tomu mýtu dne narození Spasitele. Nebo oslav Slunovratu. Proč? Když druhý den je kouzlo Noci pryč. Ano, realita života je tvrdá. Ale proč se hned druhý den k sobě opět chováme jako zvířata a ne jako lidé, údajně nejinteligentnější tvorové na této planetě. Aspoň se tím chvástáme, ale přitom přemýšlíme, jak toho druhého zničit.  A jeden Večer a Noc tohle nezakryje. 

A proč by dárky neměl nosit ani Ježíšek, ani Santa Claus? Jednoduše. Protože tím zakládáme dětem na hodně velké trauma. 

Vánoce jsou o setkávání lidí, kteří se, možná,  během celého roku nesetkají. A tak se jdou navštívit, setkat se, pobýt. Dárky nejsou důležité. A když někdo dárek přinese, je to jeho rozhodnutí. Dárek nesmí být vyžadován. Tajemno Noci by mělo zůstat Tajemnem.  Tajemnem Duchovna. Tajemstvím Víry. Proto je špatné, když se  člověk na Vánoce těší jen z důvodu očekávání dárku. A je špatné, když nošení dárků svěřujeme nadpřirozené bytosti. Vystřízlivění může být kruté. A tvrdé. Zvlášť pro dítě. Snažíme se děti chránit před traumaty, ale sami jim je připravujeme. 

Není lepší předat dárek přímo osobně? Sám za sebe? 

A proč je Santa Claus v rozdávání dárků lepší Ježíška? Jednoduše. Děti nechápou tajemství narození Ježíška. Je to pro ně abstrakce. Ale když na ulici uvidí živého, hmatatelného Santu, Santu z masa a kostí, tak Santa vyhraje.  Tajemství Ježíška, na kterého si nemůžou sáhnout,  jsou schopny vnímat a pochopit až ve vyšším věku.  Ale to už znají pravdu.

A na závěr přeji Všem krásné Vánoce. A , jak by řekli Jů a Hele, ,,Mějte se rádi'' . A já dodám: ,, Po celý rok. Ne pouze jeden den''.