Nedělejte to. Vesmír, Bůh, Universum... nebo jak tomu chcete říkat, vyslyší a splní vaše přání. Záleží na tom, co si přejete. Ale co si přejete, to se vám dostane.

Vy jste měl štěstí. Bůh vám splnil vaše přání, přenesl na vás bolest a utrpení druhých lidí, protože jste to tak chtěl. Splni vám vaše přání.

Ale pak udělal zázrak - zbavil vás té tíhy. A udělal to proto, aby vám ukázal, že opravdu existuje a že pokud budete toužit nést utrpení jiných lidí, splní vám to. Opravdu. Klidně na sebe můžete vztít utrpení a bolest třeba celého světa. Všech sedmi miliard lidí. Jen se pak nedivte a nedovolávejte se Boží pomoci, když se pod nelidskou tíhou bolesti a utrpení ostatních lidí prostě zhroutíte. A proč ne, když to bylo vaše přání. A nevyčítejte pak Bohu, že jste se zhroutil a že vás toho utrpení cizích lidí nezbavil, tak jako to udělal teď.

Proč? Protože teď vám jen chtěl ukázat, že existuje a že má tu moc. Ale vy nejste Bůh! Vy tu moc nemáte. Nemáte žádnou smlouvu s Bohem. Bůh není váš sluha. Nemáte na něj mobil, ani PIN. A můžete získat falešný pocit, že Vy jste ten "mocný" - který umí převzít bolest a utrpení na sebe - s tichým očekáváním, že to pak přehodíte na Boha on vás toho zbaví. Ale to je ješitnost, ego.

Vůbec neříkám, že máte být necitlivý egoista. Jen si máte přát "správně". Nejste Ježíš Kristus, abyste nesli kříž ostatních. Každý z nás si musí svůj kříž nést sám. Vy můžete pomoci tím, že toho druhého vyslechnete a třeba poradíte nebo nějak pomůžete. A pak poproste Boha, aby On pomohl tomu člověku od bolesti a utrpení. Ne vy. On. Vy jste jen člověk, který prosí Vesmír, Univerzum, Boha... o pomoc.

A pak to nechte v Božích rukou.