EU- Kudy cesta

Sleduji právě předvolební reklamu. Poslouchám. Zamýšlím se nad těmi slovy. A v hlavě se mi točí má vize budoucnosti Jednotné Evropy. 

Dobrý den

Tak dnes budu hodně zjednodušovat, protože v jednoduchosti je krása. A rozepisovat se,  by znamenalo hodně dlouhý článek. Nebo několik. A to se mi nechce. 

Takže Kudy Evropo a EU?

Vraťme se na počátek. Co bylo prvotním cílem vzniku EU. Byl to život v míru a přátelství. Jak vznešená slova. Jenže uskutečnit je, je těžké . V čem ten problém je. Problém je vždy v lidech. A pochopení a přijeti dané možnosti svůj cíl. Což se, bohužel, nestalo. Vznešený cíl jsme vymněnili za obsah peněženky. 

Přijetí dané možnosti. Život v míru je víc než obsah peněženky. Plná peněženka ještě nikomu štěstí nepřinesla. A Evropa má plnou peněženku. Jsme však šťastni? Co je to štěstí? Muška jenom zlatá. Teď tady je. A už tu není. Nebudu se dnes zabývat ekonomikou ani náboženstvím. Jen životem v míru. Životem ve sjednocené Evropě. Sjednocená Evropa. Jde to vůbec, když lidé mluví o míru a přitom maji v srdci nenávist. Žít v míru znamená odpouštět. Odpustit, ať se v minulosti stalo cokoliv. Minulost nezměníme. Pouze životem v přítomnosti při plné znalosti minulosti kráčíme do budoucnosti. 

Chceme-li žít v jednotné Evropě je třeba se ze všeho nejdřív zbavit pýchy. Pýchy, kterou schováváme za hrdost. Jsem hrdý čech. Jsem hrdý němec. Jsem hrdý francouz. Atd.  Co takhle říci si: Jsem hrdý Evropan.

Jsem hrdý Evropan. Cítíte tu velikost toho pojmu. Já, člen národa českého, jsem evropan. Jsem součásti budoucnosti. Postoupil jsem na vyšši úroveň přislušnosti. Přislušnosti někam. K něčemu. Už si nechci hrát jen na tom svém písečku. Chtěl bych jit na ten větší písek. 

Jenže na tom větším písku jsou i ostatní národy Evropy. Stejně jako my se i oni musí  zbavit pýchy k příslušnosti k národu. Je to o vzájemném soužití, respektu, úctě. 

V první řadě jsem člověk. A jsem nedělitelnou součástí  lidstva. To, co je mezi tím ( běloch, černoch, čech, francouz, ital, polák atd) je nepodstatné. Teď budu evropan z národa českého. Pokud si tohle uvědomíme, půjde život v Evropském společenství líp.

A nějaký text na závěr? Napadá mne Turbo a Smutek bláznů:

....... V očích s Fata Morgánou, pokušíš se další kus hnout, 

        Každý pohyb namáhá, vidíš ho stát před sebou

      Ten tvůj strom, ten strom, smutku bláznů.......

A strom EU vidí opravdu jen blázni. Ale to je na počátku každé velké věci

Děkuji

Petr