Nový tiskový zákon - s cenzurou!

Již brzo bude i do našeho tiskového zákona doplněn paragraf o zákazu zveřejňování informací z telefonních odposlechů, paragraf o právu na odpověď, paragraf o jazykové čistotě a paragraf o cenzuře. Koneckonců tím posledním se výrazně rozšíří nabídka prestižních pracovních míst ve státní správě - stát bude potřebovat mnoho gramotných cenzorů. Čtěte dále v Tučňákově příhodě...

"Vnitroslave, když to pro mě uděláte, podepíšu vám tu dovolenou na Madagaskar."Ilustrace: Jakub Zich

TUČŇÁK CENZOREM

1. Tučňák pracuje jako samostatný cenzor na Úřadu hlavního cenzora.

2. Úřad hlavního cenzora má v popisu práce schvalování obsahu knih před jejich vydáním. Práce cenzorů je společensky velmi důležitá a odpovědná. Brání tomu, aby se mládeži dostaly do rukou knihy, které by ji mohly zkazit, a také tomu, aby se dospělým dostaly do rukou knihy, které by je mohly napravit, a samozřejmě i knihy jinak podvratné nebo brakové.

3. Každý cenzor má k ruce několik pomocníků, kteří čtou knihy, jež do úřadu přinášejí nebo posílají autoři. Jejich obsah potom stručně převypráví cenzorovi. Jedním z pomocníků Tučňáka je Vnitroslav Pořádek, bývalý policista.

4. Schvalování obsahu knih probíhá takto:

„Pane cenzore, právě jsem přečetl Příručku kondičního plavání v kruhovém bazénu.

„Co je to?“

„Je to studie, která popisuje, kolik plavců může kondičně plavat v kruhovém bazénu po trase tvořené průměrem bazénu.“

„Kolik?“

„To se právě určí podle této knihy. Jedná se vlastně o synchronizační tabulky, které předepisují časový interval, v jakém mohou plavci rozestavení rovnoměrně po obvodu bazénu naskákat do vody v závislosti na průměru bazénu, počtu plavců, jejich průměrné rychlosti a tělesné výšce včetně délky paží.“

„Velmi zajímavé. Kolik je u nás kruhových bazénů?“

„Nevím o žádném.“

„Hmm. Dobře. To nevadí. Jedná se o cenné teoretické dílo. Schvaluji.“

5. „Pane cenzore, právě jsem přečetl Kdo je kdo mezi blbci.

„Co je to?“

„Je to seznam všech blbců v této zemi s adresami, telefonními čísly a stručnou charakteristikou.“

„Jsem tam?“

„Ne, pane cenzore.“

„Je tam hlavní cenzor?“

„Ne, pane cenzore.“

„Je tam někdo z vlády?“

„Ne, pane cenzore.“

„Je tam někdo koho znám?“

„Ano, pane cenzore. Váš soused.“

„Hmm. Velmi dobře. Schvaluji.“

6. „Pane cenzore, právě jsem přečetl Ovládání zákazníka hůlkou.“

„Co je to?“

„Je to příručka určená obchodníkům a prodavačům. Popisuje, jak se zákazníky komunikovat neverbálně. Pomocí hůlky lze zákazníky navádět ke zboží, ale zároveň je držet v uctivé vzdálenosti, pobízet je, ale i ztrestat, pokud si zboží nekoupí nebo se jinak nevhodně zachovají.“

„Hmm... to je zajímavé. Nepojímá autor zákazníky trochu jako obtížný hmyz?“

„V podstatě ano, pane cenzore.“

„Hmm... a pro nás zase představuje obtížný hmyz autor, chichichi, nemám pravdu?“

„Checheche, ano, pane cenzore.“

„Ale občas si obtížného hmyzu nevšímáme. Sám jsem byl totiž svého času obchodníkem. Schvaluji.“

7. „Pane cenzore, právě jsem přečetl Konec světa.“

„Co je to?“

„Je to analýza současného stavu společnosti s nastíněním brzké budoucnosti.“

„Hmm... nenapsal to ten samý člověk, který nám před časem poslal Zánik světa?“

„Máte pravdu, pane cenzore. Je to tatáž kniha. Pouze pozměnil název. Trochu jsem si na něj posvítil. Je to nechvalně známý kverulant. Napsal ještě další knihy: Žijeme na časované bombě, druhý díl Rozbuška je v nás, dále Proč se nemáme dobře, když můžeme a pokračování Kdo za to může?“

„Zajímavé. Vlastně příšerné. Máme tady ty knihy?“

„Ne, pane cenzore. Jsou v archivu hlavního cenzora připravené ke skartaci.“

„Ajajaj. Vlastně výborně. Napíšu vám žádanku, Vnitroslave, a vy mi pro ty knihy skočíte.“

„Pane cenzore, obávám se, že knihy připravené ke skartaci už není možné nikam přenášet ani do nich nahlížet.“

„Hmm... Nevíte, kdo tam má dnes službu?“

„Myslím, že plukovník Tvaroh.“

„Výborně, to je tvárný člověk. Vnitroslave, půjdu za ním nahoru, zabavím ho a vy zatím šlohnete ty knihy.“

„Ale, pane cenzore, to je-“

„Vnitroslave, když to pro mě uděláte, podepíšu vám tu dovolenou na Madagaskar.“

„No... nemohli bychom to alespoň udělat obráceně, pane cenzore? Já tam půjdu, zabavím ho a vy zatím-“

„Ne.“

„Tak dobře.“

Milí čtenáři,

Nyní nám napište, myslíte, že se Tučňákovi a Vnitroslavovi podaří šlohnout ty knihy? Chtěli byste si je také přečíst? Ano? Víte ale, že to nejde?

Váš

Dr. Jenda Šilhavý