Nenutit, ale dát příklad.

To se učtu k smrti a výsledek... nula.

Kdyby tak existoval návod  Jsem knihařské a knihomolské rodiny, já byla vyhlášena tím, že jsem četla a čtu vždy a všude (téměř doslova -na operačním sál jsem si knížku vzít nesměla). Děti čtou... Ale s nejstarším synem to byla úchvatná anabáze. Dlouho odmítal zatěžovat si svou hlavu něčím takovým jako je literatura. Občas ještě zkousnul komix a jinak se veškeré snahy míjely účinkem. Vzdala jsem se a nechala to osudu. A osud zakročil. Trvalo to pár let, ale z ničehož nic dorazil můj synek - takto odpůrce čehokoliv literárního - a jen tak mezi řečí povídá: Mami, Komu zvoní hrana, je fakt pěkná knížka. Přiznávám, že ač trpím nízkým tlakem, v té chvíli jsem měla téměř infarktový tlak z překvapení  Od té doby čte velmi a čte rád.

Povězte, kolik mu bylo? Já jen, jestli mám ještě naději...

Moje děti čtou rády, baví je to, chodí do knihovny, je to pro ně objevování nových světů. Mají své preference v tom, co čtou. Proč čtou rády? Nenutila jsem je násilím. Naučila jsem je číst a ony samy mají zájem poznávat svět. Pokud dítě tuto touhu nemá, je někde něco špatně, protože je to touha dětem přirozená a asi ji někdo ubyl. Možná v systému vzdělávání, který dětem nedává dostatek svobody projevit svoje preference a zajímat se o to, co je konkrétně baví.

pardon ubil až ubyla

Mám zatím dítě malé, ale jednou zvolím předpotopnější metodu - příklady prý táhnou :)

Navíc, televizi používám jako přehrávač filmů, takže celodenní čučení nehrozí - a hrozit nebude, jelikož nevlastním a  vlastnit nebudu - tv anténu, nebo cokoliv, co by mi jakkoliv vzdáleně dovolilo koukat na ty kraviny na českých kanálech. Óčko jede i přes intenet, sem tam nějaký dokument se taky dá sehnat ve všech těch videotékách... :) a jelikož času je málo, radši si vezmu knížku, než si nechat vymývat mozek - a má to i bonus - do knížek zatím necpou reklamu :)

přesně - to, co píše autor blogu, platí na starší děti -jenže to už většinou bývá pozdě. Naučit své dítě číst musíte tak, že je pro něj zcela běžné, že mu každý den čtete pohádku. Že vidí, že ve volném času oba rodiče čtou, že součástí dárků k Vánocům, narozkám, svátku je vždycky knížka...Pak už se nemusí sahat k žádným fintám