Čůrat ve sprše ano, močit do moře ne?

V čem je problém? Čůrat ve sprše je prý ekologické a hygienické, močit do moře je prý neekologické, nehygienické a nespolečenské. Ruku na močové ústrojí, kdo nikdy nemočil do vodního toku?

Jak uvádí hnutí Greenpiss, močení do vodních toků, jezer, moří a oceánů je nejekologičtější variantou močení. Kam se na něj hrabe čůrání ve sprše, které prosazují další ekologičtí aktivisté! Samozřejmě, nesmíte močit v oblastech odběru povrchových vod pro lidskou spotřebu.

Pojďme si to nyní rozebrat. Při čůrání ve sprše stále spotřebováváte vodu (pitnou). Není to úplně tak, že byste při sprchování čůrali jakoby mimochodem. Člověk se potřebuje nějak naštelovat, soustředit, uvolnit – a přitom stále teče voda. Vezměte si třeba takové prostatiky, kolik vody odteče, než se vyčůrají?! Tohle ve vodním toku úplně odpadá. Tok si teče, moře se přelévá ze strany na stranu, a je jim jedno, jak dlouho se v nich budete rochnit, případně močit. Mně osobně taky nedává úplně smysl, jít se sprchovat pokaždé, když potřebujete čůrat. Třeba na návštěvě. Každou hostitelku nebo hostitele poněkud zaskočí, když se budete chtít během návštěvy několikrát osprchovat. A jak se na močení ve sprše dívá ředitel české pobočky hnutí Greenpiss od Máchova jezera, pan Karel Moček? „Heleďte se, je to trendová záležitost, ale za nás bychom mohli doporučit snad jedině močit ve sprše na pláži...“

Ponechme tedy na každém, aby se kriticky selsky zamyslel a rozhodl se, která z uvedených ekologických variant je pro něj přijatelnější. S pozdravem: „Trvale udržitelnému proudu moči zdar!“