Nechte si tu lepší budoucnost, raději se uskrovním

Jsem poměrně klidný člověk, málokdy se naštvávám, ale když už, tak to stojí za to. Volební kampaně stran, které se nyní perou o naše hlasy, pokládám z větší míry za frašku nebo za vyslovené oblbování voličů. Už i na agresivní kampaň ČSSD jsem si zvykl, přeci jen, člověk je unavitelné zvíře, zvykne si na všechno, jak se říká, i na smrt. Přesto, když jsem o víkendu čekal na přejezdu na projetí motoráčku, nečekal jsem, že za chvíli budu reagovat jako býk na rudou barvu.

Minuty ubíhaly, motoráček nikde, signalizace naštěstí dobře fungovala, nezbývalo než čekat. Vypnul jsem motor, vypnul jsem hudbu a kochal se krajinou, kterou lehce čechral větřík a šumění trávy a stromů narušovalo jen bimbání zvukového zabezpečení přejezdu. Uvědomil jsem si, že to bimbání je dost podobné zvukům zvonů, rozléhajícím se třeba nad tichými slovenskými lazy nebo někde na moravsko-slovenském pomezí. Takřka mystická atmosféra, klid a mír. Kdo by těch pár minut nepočkal. Člověk mohl přemýšlet, ze které strany motoráček přijede a jak po této trati jezdil vlakem jako malý kluk na rodinné výlety nebo později na vandry. Volání divočiny, do které se přiblížíme vlakem... Po několika minutách marného čekání na vlak si pak člověk začne pokládat otázku, zda je signalizace opravdu funkční, ale stále nemá odvahu projet na červenou. Ještě pět minut počkáme, kdyžtak někam zavoláme...

A pak to přišlo. Konečně se zlevoboku ozvalo pištění kol na kolejích a mezi břízkami se objevil motoráček. Stejný, jakým jsem touto tratí jezdil už jako malý kluk před 30 lety, ale natřený na oranžovo a slibující LEPŠÍ BUDOUCNOST PRO OBYČEJNÉ LIDI. Chvilku jsem přemýšlel, zda mi to přivodí infarkt, nebo někde najdu bombu. Nic z toho. Lepší budoucnost se okolo nás pomalým sunem přehnala, včetně dvou tří tetiček, co seděly uvnitř a dotvářely tu reklamu, lépe než ti holandští komparzisté, které stojí na billboardech s Paroubkem, protože nikdo jiný mu na billboardech asi trotlovat nechtěl.

Proboha, tohle je ta lepší budoucnost? Vlaky, které tady jezdí 40let??? Nebo to je jen lepší budoucnost pro ty tři tety, co seděly uvnitř? Lepší budoucnost, která spočívá v tom, že jenom všechno natřeme na oranžovo??

Začal jsem přemýšlet, jestli ta lepší budoucnost je i pro mne. Mohu se počítat mezi obyčejné lidi? Určitě ano, neobyčejný nejsem. Jsem v podstatě také obyčejný člověk. Obyčejným lidem se dnes slibuje kde co, až z toho začne člověk přemýšlet, jak se vlastně my všichni ti obyčejní lidé máme špatně. V podstatě to až vyvolává třídní nenávist a ČSSD by měla být zažalována za vyvolávání nenávisti vůči skupině obyvatel a jednotlivcům (stejný paragraf, který využíváme pro boj s rasistickou, xenofobní či náboženskou nenávistí), protože kdesi v pozadí je slyšet, že NĚKDO se má dobře, a když se má dobře, určitě si na to nakradl, zatímco MY, obyčejní lidé, tedy LID (ach ta vzpomínka na socialistickou minulost!), nemáme co do huby, a proto potřebujeme třinácté a čtrnácté důchody, příspěvek na pastelky, příspěvek na boty, příspěvek na nové zuby i příspěvek na to, že vás budeme volit.

Jenže my, ani my OBYČEJNÍ LIDÉ, se špatně vůbec nemáme. Ikdyž nám ČSSD tvrdí něco jiného, máme se nejlépe v historii. Lidstvo se nikdy nemělo tak dobře, Češi a Moravané se nikdy neměli tak dobře, jako se mají dnes. Nikdy jsme neměli lepší techniku než dnes, nikdy jsme nejezdili na lepší dovolené než dnes, nikdy jsme neměli lepší auta, bazény, telefony, televize, knihy, časopisy, muzea, galerie, nikdy nic prostě nebylo lepšího než dnes. Nebo si myslíte, že jsme se v renesanci nebo ve středověku měli lépe? Myslíte, že jsme se měli lépe, když jsme tábořili ve slovanských hradištích a chodili lovit medvědy?? Měli jsme snad za Rakouska-Uherska lepší zdravotní techniku než dnes? Měli jsme snad lepší zdravotní techniku lepší za socialismu???

Vás, příznivci socialismu, bohužel velmi zklamu: jeden „reál-soc“, tedy reálný socialismus, jsme zde do roku 1989 měli, a lépe jsme se neměli. Bydlení nebylo takové jaké dnes, auta nebyla taková jako jsou dnes, ti, co měli štěstí v pořadnících, měli nejnovější Škodu 120 s ručně stahovacími okénky, zatímco v západní Evropě byl vývoj už dávno někde jinde.

Lidé, neblázněte. Na co si stěžujete? Stačí si dát malou autoprojížďku a podívat se po vesnicích a městech, v nichž žijeme. Nikdy jsme neměli tolik opravených bytových domů, tolik nově postavených a hezky vypadajících domů, tolik pěkných aut, tolik satelitů, bazénů, ale i opravených dlažeb ve městech a kulturních památek. A to je určitě stále co zlepšovat (protože po 40 letech reálného socialismu je zde ještě spousta věcí zanedbaných a neopravených!), ale nikdy jsme prostě na tom materiálně nebyli lépe než jsme dnes.

Odmítám tuto socialistickou snahu o to, abychom si všichni připadali jako chudáci. Od vás, pane Paroubku, rozhodně nechci nic z toho, co slibujete, a doufám, že nezavedete další reálný socialismus, kdy na to, co opravdu budeme chtít a potřebovat, budeme opět muset stát fronty na podpultové zboží nebo pořadníky na úřadech. Nechci si připadat jako chudák, odmítám vaši rétoriku a raději se uskrovním, než abych se asocioval s davem dalších „obyčejných lidí“, kteří se díky vám mají mít lépe a připadají si, že se mají špatně. Díky vám se lépe mít nebudou, a pokud ano, bude to na něčí úkor a někdo to bude muset zaplatit. Vy to ale nebudete.

Já se raději uskrovním, protože jsem přesvědčen o tom, že se rozhodně mám lépe než se měl můj otec, než se měl otec mého otce a než se měl praděda. Nepotřebuji mít nejmodernější plazmovou televizi, ani můj otec nebo děd ji neměli. Nepotřebuji mít nejmodernější auto, můj děd neměl žádné. Nepotřebuji jezdit na předražené dovolené s cestovkami, raději pojedu pod širák nebo pod stan, tak se dá existovat v našich lesích i v cizině u moře. Nepotřebuji každou sobotu a neděli trávit v hypermarketech, raději si koupím méně věcí, ale kvalitních, nepotřebuji každou blbost, kterou tam nabízejí. Pokud slibovaná lepší budoucnost pro lidi je taková, aby měli plné košíky v hypermarketech, tak z toho mne prosím vynechte. Představuji si lepší budoucnost jinak a pokud chcete u něčeho začít, tak v rámci lepší budoucnosti prosím vyměňte ten motorový vůz, který tu trať brázdí již čtyři desítky let. Možná by vám pak tím motorákem i jezdilo více lidí, než jen ty tři tety, které tam seděly. Jinak je pro mne vaše „lepší budoucnost“ jen to, že něco obarvíte na oranžovo, a vyvoláváte v lidech pocit, jak se vlastně mají špatně.

Nemají! Jsem přesvědčen, že většina lidí se má lépe, než by se kdy mohly mít v historii. U spousty lidí, kteří se tzv. mají špatně, pak vidím, že své měsíční příjmy dají za nejnovější elektroniku, za pravidelné páteční popíjení v hospůdkách až do rána nebo za krabičku cigaret pro každý den. Znám maminku, která je bez práce a „má se špatně“, ale krabičku cigaret denně si neodpustí a páteční chlastačky jsou pravidlem. Znám nezaměstnaného, který má doma jen značkovou elektroniku a vždy nejnovější model telefonu. Znám rodinu s dětmi, kteří se také „mají špatně“, ale pořídili si na leasing nejnovější model automobilu a letecká dovolená na Korfu je pravidlem. Mají se tito lidé opravdu špatně?

Měl bych si také asi začít připadat jako ten, kdo potřebuje lepší budoucnost. Mám se v podstatě špatně: mám auto staré 11 let, které už dokonalé není. Mám mobil, kterým jen volám a píšu, protože lepší ani nepotřebuji, ani nemám chuť si z těch všech na trhu vybírat. Mám se v podstatě špatně, protože na dovolenou nejedu do hotelu, ale pod širák. Dokonce jsem pod širákem u moře poznal suprové kamarády. A ani jsme nezáviděli těm Němcům a Britům, kteří se v té lokalitě ubytovávali v drahých hotelích, jejich příjmy jsme za 20 let nedohnali a ještě dlouho nedoženeme, zvláště ne tehdy, pokud vše budeme přerozdělovat v rámci vašeho reál-soc přerozdělování. Pokud bych aplikoval vaši socialistickou rétoriku i sem, měli bychom zapojit Němce a Brity, aby nám něco ze svých příjmů odevzdávali, abychom se my, OBYČEJNÍ LIDÉ, mohli mít také lépe. Protože to je přesně to, co předvádíte v ČR, nenávistná rétorika, že někdo by měl platit, protože se má lépe než my, kteří se údajně máme vlastně špatně...

Naštěstí jsem vaše předvolební kecy prohlédl a vím, že tak špatně se nemám. Většina lidí v mém okolí má podobné příjmy, a v podstatě záleží jen na tom, kdo je za co vydává. Někdo to dá za hypotéku, někdo za chlast, někdo za splátky leasingu na auto, někdo za dovolenou, někdo za drogy, někdo za dobré jídlo, někdo za značkové oblečení, někdo za výbavu na kolo, někdo za požitek z lyžování. Znám jen pár lidí, kteří se mají opravdu špatně a mají velmi nízké příjmy, my ostatní nějaké příjmy máme a většinou jen záleží, za co je vydáváme.

Jediné co vím, že můj otec, děd a praděd se neměli takto dobře, jako se máme my dnes. A také to, že nebýt 40 let reálného socialismu (ne komunismu, ale reálného socialismu!!!), měli bychom se dnes mnohem lépe! Před rokem 1948 jsme měli příjmy srovnatelné s Evropou, během 40 let reál-socu šly naše příjmy na úroveň cca 20% příjmů našich německých sousedů, a tento rozdíl jsme ani za dalších dvacet let neměli zatím šanci dohnat.

Takže, děkuji, nechci. Strčte si svou oranžovou budoucnost někam a doufám, že vám brzy dojdou peníze na předvolební agitku a polepování vlaků nesplnitelnými sliby. Jsem moc rád, že jsem nemusel zrovna tím oranžovým vlakem jet, abych vevnitř neseděl jako ten „potřebný“, komu „lepší budoucnost“ slibujete, a budu jen doufat, že mi nepřivodíte další výbuch adrenalinu na dalším přejezdu, až budu zase čekat na přejetí oranžového vlaku s lepšími zítřky pro obyčejný lid...