Zatímco v sousedním Německu oslaví příští rok již 30 let, co beze změn platí stále stejná snížená sazba DPH, my příští rok oslavovat nebudeme - sazba DPH se opět změní, přičemž vláda ještě dnes neví, co bude platit. Nebude to bohužel vědět ani za týden a do té doby o daňových změnách přerušila jednání.
V roce 1983 začala v Německu platit DPH na potraviny a další položky ve snížené sazbě ve výši 7%.
U nás platila ještě v roce 2007 sazba 5%.
V roce 2008 už 9%.
V roce 2010 už 10%.
V roce 2012 už 14%.
A v roce 2013? 17,5%, 15% nebo to bude jinak, milá vládo?
Vláda dnes přerušila jednání, protože se mezi sebou nemůže domluvit, co vlastně má od ledna platit. Když se nedomluví nijak, tak bude platit 17,5%, jak to má vláda narýsováno. Když se domluví jinak, bude platit buď 15% nebo zůstane 14%, což je krajně nepravděpodobné.
Ať je to s daňovou sazbou jakkoliv, nejhorší je její neustálé měnění a přenášení zloby za její zvyšování na bedra obchodníků. Potraviny se opět zdražily? Ti hnusní obchodníci, řeknou si mnozí. Bohužel obchodníci v tom jsou nevinně, ba právě naopak - jejich marže se většinou stále snižují nebo zůstávají na stagnující směšně nízké úrovni, protože ekonomická situace v ČR i v Evropě není nijak zvláště veselá. A stát neustálým zvyšováním DPH, spotřebních daní a dalších nákladových položek neustále zvyšuje ceny potravin. Zákazníci, místo aby kupovali "předražené" (rozuměj: nákladově a o DPH předražené) zboží tady, radši kdo může, sedne do audiny, oktávky, fábie nebo aspoň do fiátka, a všichni vyrážejí nakupovat mimo ČR: tu do Polska, onde do Německa. Stát tak nevybírá tolik, kolik si jeho úředníci na kalkulačce spočítali a řeší tak opět otázku: jak to DPH zase zvedneme?? A začarovaný kruh pokračuje...
Jde samozřejmě i o to, že se neúměrně zvyšuje daňové zatížení potravin. To, co nám příroda sama naděluje, máte bez DPH jedině tehdy, když si to vypěstujete na zahrádce nebo dostanete od souseda (a to ještě není daňově v pořádku!). Jakmile si brambory koupíte na statku, k 5Kč za kilo přičtěte 0,70hal. DPH. Od ledna pak zřejmě ještě více. Když si koupíte 20kg pytel brambor za stovku, 14Kč z toho dostane stát - což je ve spoustě případů více, než kolik na tom mají marži sami obchodníci - a ti z toho musí platit hromady nákladů. Samozřejmě brambory za pár korun nikoho netankují. Ale zkuste si to spočítat na běžném rodinném nákupu za 2000Kč: tady je DPH už 280Kč, zatímco v Německu zaplatí poloviční sazbu, tj. 140Kč ušetří, a to mají 3x vyšší mzdy...
Proč to v Německu jde 30 let se 7% a v Británii dokonce s nulovou sazbou? (Ano: s nulovou: píše se to takhle: 0%). Naše republika je takřka nejdražší zemí, co se týče daňového zatížení potravin.
Státu to ale nevadí: že se zdražuje, to hodí pohodlně na obchodníky.
Obchodníci přitom ještě 30.října nevědí a za týden, tedy začátkem listopadu ještě vědět ani nebudou, co bude platit za DPH od ledna! Přitom už v červenci, v srpnu, v září je nejvyšší čas na dohadování obchodních podmínek se zahraničními dodavateli, na tvorbu ceníků, strategií, obchodní politiky na příští rok a přípravu všech systémů a plánů na jejich implementaci... To vše se plánuje měsíce dopředu, a zbývá na to přitom již méně než dva měsíce času - loni to bylo asi měsíc. Vsadím svoje boty, a to mám teď dobré už zimní, že se toto dozvíme opět v polovině prosince, jako tomu bylo loni. Kdo nepracuje v obchodě, nedovede si přitom představit, jak se v tomto nestabilním, neustále se měnícím prostředí, kde co platilo včera, už neplatí dnes a dnes neplatí zítra, nedá cokoliv plánovat, cokoliv domlouvat s dodavateli, cokoliv tisknout. Ono i samotné přeceňování cen v obchodech na změněné ceny zabere několik pracovních dní v "plné posádce" a tyto náklady se samozřejmě musí zahrnout do ceny zboží.
Toto neustálé přeceňování zboží, a to na poslední chvíli, až se vláda konečně dohodne, jak to vůbec bude, stojí obchodníky tolik nervů, energie, personálních a dalších nákladů, prostě zbytečně vynaložených peněz. O tyto náklady by mohly být potraviny levnější, kdyby vláda svojí nesmyslnou a neustále se nesmyslně měnící daňovou "politikou", dá-li se to tak nazvat, neměnila podmínky. Administrativní zatížení pro ty, kdo prostě chtějí prodávat zboží, je opravdu extrémní a ne nadarmo se v úrovni daňové administrativy a její náročnosti umisťujeme někde hluboko ve světovém chvostu, dokonce až za vysmívanými africkými zeměmi...
Truhlář také nečeká každý rok do prosince, aby věděl, co bude mít 2.ledna řezat. Musí mít zakázky naplánované už dopředu. Strojírny také nemohou čekat do prosince, zda jim materiál zdraží nebo ne. Stejně tak nemůže čekat stát při výběru DPH, rozpočet se také musí plánovat několik měsíců dopředu! Ale když se to týká ceny zboží, které se musí kvůli opět se měnícímu DPH nějak ocenit, tak mají poslanci spoustu času.
Nebo je to všechno jen hra, aby se ukázalo, že "rebelové" to chtějí změnit, a přitom se už dávno mezi sebou domluvili, že se to do Silvestra nestihne a začne tedy platit 17,5%. Míra, Péťa, Kája a další prostě zajdou s kámošema do poslaneckého báru a tam se té předstírané rozhádanosti zasmějí. Vždyť lidé budou za opět se měnící vyšší ceny nadávat obchodníkům, ne vládě.
Tak děti, to byla pohádka o DPH ve státě zvaném Česko a pokud žijete v Německu a toto vůbec nechápete, tak si z toho nic nedělejte, závada není na vašem přijímači.
