Tak jsme se opět vydali za sněhem do Krkonoš.. Sníh nás přivítal až přímo v Benecku, do té doby jsme si přišli jako na cestě za jarem..
Sjezdovky vypadaly velmi lákavě, avšak když jsme na ni dnes o nedělním ránu přišli, zhrozili jsme se, co tam na nás čekalo. Dalo by se to nazvat, v lyžařském slangu, "jednou velkou muldou". Vydrželi jsme jezdit nějaké dvě hodinky, poté následovala krátká přestávka na svařáček či pívo. Po dalších pár únavných jízdách padlo hromadné rozhodnutí k návratu do domku. Vůně Bombardina pod rozzářeným sluncem a modrým nebem u dětského vleku Jesen byla spolu se září slunka tím nejlepším, co pro pohodové užívání dovolené můžeme udělat. Všichni jsme vkládáli veliké naděje do nadcházejícího nočního lyžování, jelikož včera při kupování permic vypadala sjezdovka velmi krásně A LÁKAVĚ.
Nedělní noční lyžování bylo jedním slovem Nádhera. Alespoň tedy první 3 jízdy. Poté se to díky teplotě nad nulou velice rychle změnilo v měkkou, mokrou a těžkou břečku. První hodina a kolena se začala velice silně ozývat.
Další den neměla teplota klesnout pod nulu, tudíž jsme čekali repete dnešního dopoledne. Nu, nechali jsme se překvapit.
V pondělí ráno jsme dorazili na sjezdovku přesně na 9. hodinu. Krásně to utáhli, takže se opět jezdilo dobrou půlhodinku úplně nádherně.. Pak přišly školy, školičky, lyžáky a člověk se pomali bál to více rozjet, aby mu tam náhodou nějaké malé dítě nevjelo. Kolem 10.h to nahoře u konce vleku vypadalo, jako by tam někdo naaranžoval zmenšeninu nějakého rozložitého pohoří. Doslova tankodrom. Po jeho překonání už se to dalo sjet celkem v pohodě, avšak ubíhající čas, zvyšující se počet sjezdařů a stále silnější svit slunce se velice podepisoval na kvalitě sněhu. Kolem čtvrt na dvanáct už bolela kolena jako po celodenním lyžování. Slunko se po celou dobu drželo na obloze, ale nevím, zda bychom nebyli šťastnější, kdyby bylo schované za mraky. Jako odpolední program vřele doporučují procházku na nedalekou vyhlídku Žalý. Nabízí překrásný výhled do ráje Krkonoš a když vám vyjde počasí vstříc, můžete odtamtud vidět Sněžku či Černou horu.
V úterý bylo opravdu ideální počasí pro výšlap a také se nám odměnou dostalo krásného počasí, úchvatného výhledu a velmi chutného občerstvení. Po pozdějším odpočinku jsme byli všichni natěšeni na noční manšestrový povrch, alespoň pro prvních pár jízd..
Začátek opět nezklamal..Krásný povrch vydržel ten večer skoro hodinku, poté už se sjezdovka opět měnila v jeden veliký kopec těžkého sněhu. Ale lyžovalo se přesto pěkně.
O úterním ránu bylo poznat, že to rolba tolik neutáhla jako večer a ihned se to projevilo na rychlosti změny povrchu. Moc tomu nepřidala ani 2x větší obsazenost svahu. Z lanovky to vypadalo jako mraveniště s barevnými mravenci, jak měla každá škola své barvy. Je to holt ideální svah pro lyžařský výcvik. Vedlejší kratší sjezdovka ale také není k zahození.
Kolem 11 hodiny se ještě jakš takš dalo jezdit, počet sjezdařů se zmenšil, tankodrom už byl ale na celé ploše sjezdovky. Počasí je krásné, ale sníh už nikde jinde okolo moc není. Modlíme se za nízké teploty a nějaké ty sněhové přeháňky.
Noční lyžovačka se v úterý dala nazvat Nejhorší za poslední 3 dny. Okamžitě muldy, okamžitě mokrý sníh,.. Škoda mluvit.
Ve středu ráno nás mile překvapily vločky padající ze zataženého nebe. Později se spustila hustá chumelenice, že nebylo vidět na krok. Lyžovalo se dobře, sníh byl ale velice mokrý a tak to bylo chvilkami dost nebezpečné. Nebylo na svahu tolik týmů lyžáků, ale i tak se vleky pěkně zaplnily. Celý den se držela nad Beneckem mlha a do takové 14.hodiny stále hustě sněžilo. Když jsme viděli to počasí, podobné návštěvě "pána z Větrova", kdy při opuštění domku nevidíte na jediný krok, svorně jsme se rozhodli dnes noční lyžovačku vynechat. Nestálo nám to za to nastydnutí či případný úraz.
Ve čtvrtek bylo v nedalekém Špindlerově mlýně střídavě oblačno. Ráno byla chvilku krásně azurově modrá obloha, s krásným bílým sněhem přirozeně kontrastovala. Zhruba kolem 10hodiny se však nad celým areálem zatáhlo a nebylo místečka, kde by bylo vidět nebe, natož slunko. Jak někdo řekl, "Krkonoše mají vlastní klima".. Je na tom evidentně něco pravdy, když předpověď mluvila o slunci a mírném větru po celý den a realita byla úplně opačná. Sníh pomali těžknul, nohy taktéž a všude plno školiček, Němců, Poláků a bláznů, co jezdí "šusem" odshora až dolů.
Vydrželi jsme jezdit s krátkou přestávkou v jídelně na Horních Mísečkách po celý den. Večerní lyžování absolvovali jen ti nejsilnější a nejméně unavení z nás.
Zítra nás čeká poslední letošní den na sjezdovkách v Krkonoších.. Nebudu zastírat, že jsme zvědaví jak bude, když jsme viděli, jak moc se realita míjela s předpovědí dnes.
Páteční ranní lyžovačka na Kejnosu na Benecku byla zkouškou kvality a připravenosti lyží a snowboardů. Krásně utažená sjezdovka s parádním povrchem se po chvíli proměnila v nebezpečný ledový svah. Malé muldy se jevily jako záchranná brzda, protože nebylo možné okamžitě zastavit, aniž byste ještě pár metrů nesjeli.
Bylo to nebezpečné hlavně ve chvíli, když se chtěl člověk vyhnout dětem, či školám, nebo je bezpečně objet.
Noční lyžování bylo znatelně příjemnější než to "ranní", avšak hrudky sněhu na 80% sjezdovky trochu ztěžovaly pohodlný a bezpečný sjezd. Nebylo už tolik lidí, ale později se z vyježděných míst stávaly velmi nebezpečné ledové "plotny".
Na vrchu byla zrovna jedna taková, namísto obvyklých "kopců" sněhu. "Prašť jako uhoď " jak se hezky česky říká.. Velmi chytrým tahem bylo určitě vytvoření jednorázových lístků pro výjezd lanovkou po vrácení permice. Ale samozřejmě, kdo se na nic nezeptá, nic neví..
Benecko určitě doporučuji pro pohodově strávenou zimní i letní dovolenou, nejen kvůli mnoha letům stráveným na místních svazích, ale i kvůli opravdu pěkně propracovanému systému, co se týče sjezdování i tras pro běžkaře.
