Konečně jsem se dostala ke shrnutí letošního ročníku tohoto tradičního festivalu. Musím říct, že budu příští rok hodně rozmýšlet, zda budu vůbec kupovat vstupenku.
Co se týče pátečního programu, moc jsem se těšila na vystoupení kapely Dymytry.
Byla jsem na jejich koncertě kde hráli spolu s Arakainem a už jen čekám, až přijedou znovu a budu moci opět jít.
Přišli jsme už na Vision of Atlantis, kteří se taky velice dobře poslouchali a já si pak zabrala své tradiční místo na 1. lavičce uprostřed, abych měla na svoje oblíbence ten nejlepší výhled.
Kapela nastoupila ve velkém stylu a začala hrát jednu pecku za druhou.
Z publika se během koncertu několikrát linula ozvěna po celém areálu, hlavně ve chvílích, kdy hráli jejich největší a nejznámější skladby, nebo kdy zapojovali publikum (což jim šlo výborně). Prostě parádní zážitek!
Všimli jsme si, že mají trochu pozměněné oblečení, musím říct, že to předchozí k nim šlo lépe a líbilo se mi víc. Odstín černé na jejich „kapelovém oblečení“není to pravé ořechové.
Slibovaný déšť přišel v podobě pár kapek během vystoupení Dymytry a pak už jen svítilo slunko a kde tu se objevily mráčky, které byly příjemnou pauzou.
Po koncertě jsme se šli posilnit, pozdravit kamarády a najít nějaké dobré místo pro odpočinek mezi kapelami.
Velkým a pro mě velice milým „překvapením“ byla účast mé milované kamarádky na pátečním dni festivalu. Vegetovali jsme na velmi výhodném místě, kde bylo blízko pití, jídlo i toalety a užívali si slunného volného dne se skvělou muzikou.
Později jsme si poslechli Sonatu Arcticu , která byla milým zpestřením celého dne a byli zvědaví, s čím letos přijedou Nightwish a zda půjdeme zase v popředí davu linoucího se z areálu při jejich posledním koncertě na Metalfestu.
Jelikož se jejich show jmenovala Decades a samosebou začali písničkami z dob začátků kapely, odebrali jsme se brzy k východu. Sdílíme názor, že by jejich aktuální vokalistka neměla zpívat skladby, které nejsou psané přímo pro její hlas. Ale mimo to byl den nadmíru povedený.
Sobota byla slabším dnem festivalu.
Nemůžu říct, že bych se na nějakou kapelu vyloženě těšila.
Přišli jsme do areálu, kam nás nechtěli opět po roce pustit s fotoaparátem s výměnným objektivem, což nás ujistilo v tom, že bude nejlepší koupit obyčejný kompakt. Už to opravdu nechceme znovu a znovu řešit. Uvnitř jsme si dali něco dobrého a šli najít místo, kde budeme moci lenošit a při tom poslouchat, jak si vedou kapely na pódiu.
Zvuk byl tedy všelijaký, to musím uznat. Jednou byla písnička slyšet nádherně, se všemi nástroji, podruhé nebylo slyšet nic kromě basů..ale to měl být teprve začátek..
Kapela Equilibrium byla slušně „pře-řvaná“. Ještě že jsme nestáli u pódia, mám ráda své uši.
Naproti tomu Lacunu Coil nazvučili pěkně. Tedy až na písničku v půlce vystoupení, kde
nebyla slyšet zpěvačka vůbec, zpěvák kde tu štěkem, ale basa, ta byla slyšet stále a nejvíce.
I přes to to byl moc pěkný den s kamarády a dobrým pívem.
Večer jsme ještě si poslechli pár písniček oblíbených Acceptů a vydali se na tramvaj. Slunko opět pálilo celý den. Někteří návštěvníci by si mohli říkat „Metaloví raci“,podle toho jak byli růžoví až rudí.
Neděle byla Zlatým hřebem celého festivalu, alespoň tedy pro mou maličkost.
Dorazili jsme hned na začátek dne, jelikož jsem chtěla chytit co nejlepší místo na mou milovanou a dlouho očekávanou Xandrii.
Kapela mi připravila „ne zrovna milé“ překvapení. Místo očekávané brunetky s krásnýma očima, vyskočila na publikum „Avril v metalovém oblečení“.
Blonďatá dlouhovláska mi úplně vyrazila dech. Hlas měla ale ukázkový, to musím uznat. Všechny mé oblíbené skladby zvládla na výbornou, i když mi u songu Call of the Destiny chyběly „kreace“ z videoklipu, který jsem měla- musím říct-že výborně - zvládnutý.
Eluveitie měli přivézt novou show s novým obsazením. Byla jsem zvědavá hlavně na novou zpěvačku
To co následovalo, asi dost znechutilo většinu příchozích.
Nazvučení – škoda mluvit -, zpěv, dle mého názoru, ne úplně vhodný k tomuto stylu a písničkám, o jejich hitech ani nemluvě. Zkrátka vystoupení, které si určitě do složky „Super a povedené“ nedají.
Posila ve formě nové zpěvačky zněla, jako by měla na nose kolíček, přišlo mi že zpívá, jako by byla na koncertě pouze hostem. V jedné písničce, asi v půlce vystoupení, jí nejspíše něco napadlo a začala cosi řvát do mikrofonu, nevím, zda to měl být nový pokřik, nebo pozdrav?
Taktéž danou skladbu vůbec nezvládala, jak textově, tak tempem, což by se na koncertech stávat nemělo. Jemný hlas, jakým se představila se mi prostě k tomuto typu kapely úplně nehodí.
Klasiky jako Omnos, Call of the mountains a další skoro neznala, ve druhé zmíněné byl opět dost Silný „nosový hlas“. Pauzy ve skladbách dělala na ne úplně vhodných místech, prodloužení tónů jakbysmet.
Silně mi to připomínalo kapelu Nightwish. Proč nezměnit v rozjeté, úspěšné a na koncertech fungující kapele většinu členů a vzít první zpěvačku, která se namane? To, že neumí texty a nezpívá tak, jak by se do kapely hodilo, přeci vůbec nevadí.
Po bubeníkově sólu v jedné jejich písničce, byl slyšet jen growling frontmana a kde tu flétna, jinak jen hukot.. Seděli jsme nad uličkou s oblečením, zhruba uprostřed trávníku a bylo jedno, zda ležíme, nebo stojíme, zvuk nestál za nic.
Apocalyptica měla být skvělým zakončením festivalu, ale "díky"zvuku dost přemýšlím o tom, že se vydám na jejich koncert někam mimo Metalfest a jemu podobné festivaly.
Hráli pěkně, jen mi to nepřišlo úplně jako koncert špičkových cellistů. To co jsme slyšeli, pokud si to dobře pamatuji, znělo jako soubor basových kytar a jím podobných nástrojů.
Cella bych opravdu na tomto vystoupení nehledala.
Co se týče nazvučení kapel na festivalu, nejlépe si „páni zvukaři“ vedli u kapel Accept a Xandria (když mluvíme o neděli), u ostatních kapel během víkendu tam seděl asi nějaký človíček bez uší, nebo s velmi silnými sluchátky, jinak se ta letošní katastrofa nemohla dát provést. Je to smutné..
Neříkám, že zvukařina je procházka růžovou zahradou, ale není to první ročník a proto bych předpokládala, že v místě vyhrazeném pro zvukaře bude sedět zkušená osoba. Podle toho,co jsme slyšeli, to tak opravdu nevypadalo.
Sečteno, podtrženo, už jsem zažila i povedenější ročníky, tenhle si rozhodně do rubriky „Výborný festival“ nezařadím.
Tak zase příště AHOJ!
