Letos koncem ledna jsme se opět vydali na týdenní dovolenou do Krkonoš, konkrétně do Ski resortu Černá hora – Pec.
Toto lyžařské středisko je našim velmi oblíbeným místem pro každoroční relaxování na svazích těchto krásných hor.
Byli jsme moc zvědaví, jak na tom budeme letos se sněhem a počasím.
Po příjezdu se výjimečně nekonal průzkum, jelikož, jak již bylo řečeno, město velmi dobře známe. V klidu jsme se zabydleli a plánovali následující dny, s ohledem na předpovědi počasí.
Myslím si, že je dost pravdy na tvrzení „Hory mají vlastní klima“, nedá se proto úplně věřit předpovědím, jelikož se nemusí vždy trefit.
Počasí nám ze začátku moc nepřálo, byla zima, zataženo, foukal nepříjemný ledový vítr.
Až v úterý, které mělo být dle všech předpovědí první slunečnou vlaštovkou po zamračených dnech, se opravdu počasí umoudřilo a celý den nás provázelo sluníčko. Mohli jsme se tak alespoň na chvíli slunit na vrcholu kabinové lanovky u našeho oblíbeného bistra.
Nebýt slušně namrzlých, zledovatělých svahů a cest, byl by to naprosto ideální den pro parádní lyžovačku.
Několik z nás, se vydalo na nedalekou Stezku korunami stromů, která je zde poměrně novou turistickou atrakcí a nemohli si výlet a hlavně výhled vynachválit. Vidět bylo prý, díky skvělému počasí, do daleké krajiny.
Pro procházku mezi stromy s cílem nad jejich korunami jsme si nemohli vybrat lepší den.
Středa se nesla v podobném duchu, ale slunko už nebylo tak často vidět.. Zato svahy byly sjízdnější než předešlý den. V plánu byl také místní bazén, pro prohřátí ztuhlých svalů a protažení celého těla.
Návštěvu místního aquacentra doporučuji.
Jediné, co mě překvapilo, že voda ve sprchách, je teplejší než vířivky v bazéně
Většinou to bývá buď nastejno, nebo je alespoň vířivka místem, kam se jde člověk ohřát.
Část, kde je k dispozici sauna, pára, sprchy, bazének, lehátka a možnost se relaxovat ve venkovní vířivce je velmi pěkně zrekonstruována.
Jen mi tam chybí barel s vodou, nebo pítko, které je jen u bazénu.
Přeci jen, kde jinde by měla být voda k dispozici, když ne u sauny a páry, kde se člověk potí a potřebuje tekutiny znovu doplnit.?
Velkou výhodou pro nás bylo, že jsme měli bazén pod chatou, tudíž jsme byli tam i zpět za pár minut.
Ve čtvrtek nás probudil jemný hustý déšť, jež trval až do brzkého odpoledne.
Poté jsme se rozhodli vyzkoušet sjezdovku. Věděli jsme, že to nebude to pravé ořechové, ale to, co jsme tam našli, to snad ani nestojí za řeč.
(Co Vám budu povídat, ) buď jsem jela po (ne příliš dobře nabroušené) hraně dobrých 5 metrů díky vyježděné zmrzlé plotně, nebo jsem se bála, že spadnu do půlmetrovém nánosu sněhu.
K tomu se přidaly lyžařské školy a školičky, takže to na svahu vypadalo jako hemžení mravenců.
Upřímně, po první jízdě téměř celým svahem od horní stanice kabinové lanovky, jsem si řekla, že mi to za to nestojí a šla jsem domů šetřit síly na večerní lyžování. Doufám, že až sjezdovku utáhnou rolbou, bude alespoň hodinu až dvě sjízdná.
Letos nám počasí opravdu moc nepřeje. Vybíráme si daň za předešlé slunečné roky.
Poslední den lyžování jsme si užili jak to šlo.
Část bandy jela prozkoumat přesun rolbou do Pece pod Sněžkou a jejich sjezdovky.
Je super, že Ski Pass platí na tak velké množství sjezdovek.
Na první pohled bylo znát, že začínají Jarní a Pololetní prázdniny, a je ještě navíc pátek.
Na svazích bylo plno malých dětí, kolem kterých se další kvanta lidí snažila jet co nejopatrněji. Byli jsme rádi, že druhý den odjíždíme.
Večerní lyžovačka bude každoročním zakončením tohoto týdne.
„Nočni lyžování“ se tentokrát moc nepovedlo. Nevím, zda bylo na svahu moc umělého sněhu, což se mi nezdá, jelikož tabulky s výškou přírodního sněhu ukazovaly skvělé hodnoty, nebo čím to bylo, ale celá sjezdovka byla pokryta tvrdými, zmrzlými „kameny“ ze sněhu a jezdit po nich opravdu nebylo nic příjemného, ani bezpečného..
Snad nám příští rok bude opět přáno!
Krkonošským sjezdařům zdar!
