Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PS

Skvělý příspěvek, jeden z nejlepších od autorky v poslední době. I kdyby v něm byly drobné nepřesnosti, to vyznění je správné. Život je samá změna a ty změny jdou tak rychle, že z nich část lidí má strach. A na tom se přiživuje řada aktivistů a alarmistů, kteří nám za podpory médií blbnou hlavy. Ale vyspělé společnosti se s určitými změnami klimatu dokáží vypořádat. Nedávno jsem četl, že na jižní Moravě bude za pár let vyprahlá poušť. Jednak tomu nevěřím a ... Izraelci dokáží i v poušti pěstovat zeleninu či ovoce s minimální spotřebou vody. Jen mají moderní technologie. Měli bychom se poučit, měli bychom se připravit. Měli bychom zadržovat v naší zemi vodu, která od nás odtéká. Investice do toho všeho mají smysl. Ale neměli bychom panikařit a nechat se blbnout profesionálními alarmisty. Zachovejme si zdravý selský rozum, v něčem se poučme od našich předků. A samozřejmě se chovejme v rámci možností ekologicky, to určitě neškodí.

1 0
možnosti
JM

J39a31n 72M69e84r52t94a

23. 9. 2019 10:09

Autorka je takový brouk Pytlík. Práce všeho druhu, ekonomie, klimatologie, myslím, že s psychologií by taky neměla problém. Naprosto povrchní přístup, využívání "obecného vědění" bez ohledu na jeho podloženost a přesnost, chytlavé jednoduché fráze, divoké extrapolace. Klasickým příkladem je ono zelené Grónsko, které i v době jeho pojmenování (což byl údajně dost marketingový tah pro přilákání osadníků) bylo krásně zelené - v létě a při pobřeží, asi tak jako dnes. Z drtivé většiny bylo pokryté ledovcem. Což se dá přesvědčivě dokázat. Představa, že co uschne na jihu, roztaje na severu, a bude se v pohodě hospodařit dál, je také pěkně divoká, leckde spíš než obdělávatelná půda budou bažiny. Jasně, lidstvo asi nevyhyne, ale taky tu nemusí být 8 miliard lidí a může tu být ohromná strkanice a kruté války.

3 0
možnosti
Foto

Ano, trefila jste hřebíček na hlavičku. Strach ze života. A souvisí to i s "kulturou smrti" v pojetí sv. Jana Pavla II.

0 0
možnosti
IR

I43v32a 55R63a88k89o79v78á

20. 9. 2019 7:48

Bravo - karma R^

2 0
možnosti
LD

Ony jsou dva přístupy. Ekologický alarmismus a ekologické ignorantství. Pravda je jako vždy uprostřed. Nicméně když se budeme chovat rozumně ekologicky, tak určitě planetě neublížíme. A ty bláboly o prospěšnosti vypalování pralesů nejsou naprosto hodné IQ autorky. Zvolila si ale klausovský populismus, a to napsat něco inteligentního je opravdu problém.

1 3
možnosti
JM

J66i51ř57í 27M88í27k22a

20. 9. 2019 1:28

No ironie je, ze by se clovek shodl, ze napr. uhelne elektrarny je potreba driv nebo pozdeji odstavit. Rada prokazatelne neekologickych veci zaroven i emituje CO2, takze obe skupiny by si mohly v nejake vzdalenosti podat ruce.

Problem vnimam, kdyz to zenou do extremu s tvrzenim, ze lidsky receno prdeni metanu nici planetu. Jsme biologicke bytosti a tak ..prdime. nicmene v nekterych zemich musi farmari za toto uz skutecne platit dan u dobytka. Znamena to, ze je krava srovnatelna s kominem tovarny? :) Tam uz citim, ze se to zacina dotykat sama zivota.

Ci-li podiva-li se clovek strizliveji na situaci, tak jestli jsou ty amazonske pozary problem, nevime. Ale zjevne nehori ten prales, coz nevnimam jako dulezite jen kvuli kolobehu kysliku/co2 ale spis, ze ten prales ma svuj vek, a tak stare ekosystemy je dobre zachovavat. Nicmene problem ma byt v tom, ze to emituje dalsi CO2 z toho horeni? Popravde po vsech ruznych alarmistickych zpravach mi neni zjevne ani to, co je vlastne presne problem ted s Amazonii :-) Nebyva moc specifikovano a spis jen zminovano "Ach to je hruza.. bezprecedentni pozar v historii planety.. G20 by se mela sejit".

1 0
možnosti

A co to sucho s tím související?

0 0
možnosti
VM

V79á94c72l25a96v 74M94a40c76h

16. 9. 2019 16:31

Souhlasím s tím že ekologický alarmismus je velmi nebezpečný jev a řešení je v tom nezdat se rozvoje technické civilizace. Nicméně vůbec se mi nelíbí blazeovaný přístup autorky že vše je vlastně v pořádku a zvládnutelné, navíc podložený pochybnými a nedomyšlenými argumenty.

Uvedu jeden za všechny - japonští vědci objevily bakterii která vyrábí enzym rozkládající plasty a tím je problém vyřešen? Opravdu? Je to možná nadějná technologie, ale k praktickém využití je tak daleko že nikdo neví zda k němu vlastně někdy dojde.

2 1
možnosti
MS

M12a25r92c35e27l 44S80u22p

16. 9. 2019 20:42

O té bakterii také nevím, ale je fakt, že japonci mají technoligi likvidace plastů opravdu zmáknutou a že s plasty nemají žádný problém. Dokáží bez problému zlikvidovat 90% plastů pomocí svých bezemisních spaloven. Něco chemického se tam při pálení přisypává a nejsou pak vůbec žádné exhalace. Tam u nich to mají ještě dost často napojené na teplárny - takže to využijí jako zdroj energie.

Se zmenšenou verzí těchto bezemisních spaloven cestují po Asii a tuto technologii propagují :

https://www.youtube.com/watch?v=ggOBcLs2TXc&t=59s

Kéž by jsme tady v Evropě to byli schopni takto také řešit ! Místo nesmyslných zákazů a příkazů, které vůbec nic neřeší ! Tady se dělají závody v tom, kdo nejvíce vytřídí plastového odpadu, ale informace, že se z tohoto plastového odpadu využije s bídou 40% a zbytek se jenom povozí a skončí na skládce se už méně zdůrazňuje. Nehledě na to, že se mnohdy při recyklaci musí využít a spotřebovat obrovské množství energie a vody, aby vzniknul (dost často pochybný a dobře nahraditelný) nějaký výrobek.

3 1
možnosti
ZB

Jedno zaryté tvrzení říká, že primitivní národy (jihoameričtí indiáni, křováci, australští domorodci, eskymáci, pasáčkové koz v Afghánistánu atd.) žijí v souladu s přírodu a nijak ji neničí. Oni ji neničí, ale ne protože ji milují, ale protože na to nemají prostředky. Dejte jim pily, plasty a chemii a za pár let uvidíte. Technický vývoj a uvědomění musí jít společně, pasáček koz nebude chápat spojení mezi chemií a genetickou mutací. Proto je technický a kulturní vývoj společnosti tak důležitý. Je to cesta k uvědomění našeho cíle, smyslu, vhodné cesty a všech následků. Proto je důležitá prosperita a udržitelný rozvoj, technologická stagnace by byla krokem zpět.

2 0
možnosti

Jste svými názory zamrzla v 90. letech? Jo, tehdy se obecně věřilo, že pokrok a prosperita vyřeší všechny problémy s životním prostředím. Jenže dnes už víme, že to tak není. Zapomněla jste na rekordní úbytky hmyzu, na klesající kvalitu půdy, na odumírající korálové útesy, šílené hory odpadků, zejména nerozložitelných plastů. A tak dále.

3 3
možnosti
Foto

Kolektivista vždy potřebuje pádný emoční problém. Pak nabídne kolektivistické řešení, které spočívá vždy ve známých prostředcích. Uzurpování soukromého majetku a zvyšování veřejného majetku. Což vede ke známým problémům s obecnou pastvinou.

5 1
možnosti
AW

O tom, že lidstvo dokáže celkem snadno ekosystém rozvrátit jsme se experimentálně přesvědčili například už kdysi při výrobě freonů. Přesto pro spoustu lidí zůstávají lesy hluboké a oceán nekonečný.

Jsme opravdu tak chudí, abychom z krajiny kolem sebe jen maximalizovali zisk? Pokud ano, tak rozhodně nemůžeme chtít ekologické chování po Africe a Asii.

Takže jedeme dál a zabývat se tím budeme, až budeme bohatší? O kolik?

1 3
možnosti
DN

kdyz si ten clanek pozorne prectete, je tam vicemene odpoved na vsechny vase dotazy

3 1
možnosti
  • Počet článků 694
  • Celková karma 42,56
  • Průměrná čtenost 20005x
Markéta Šichtařová,

ředitelka společnosti Next Finance s.r.o., ekonomka,

spoluautorka několika bestsellerů o aktuální ekonomicko-politické realitě.

V roce 2016 vydala knihu Jak to vidí Šichtařová, aneb Co nám neřekli o imigraci, důchodech a naší budoucnosti.

Seznam rubrik

Oblíbené články