Varování Německu před obrovskou chybou

Pokles průmyslu nekončí. Průmyslová produkce také v lednu letošního roku meziročně reálně klesla o 0,6 %. Úpadek průmyslu tak pokračuje už druhý rok po sobě a je nakročeno na rok třetí.

Technicky vzato, za další pokles průmyslu může hlavně výroba aut, která klesala téměř o 5 %. Je to celoevropský problém, nicméně vzhledem k tomu, že my a Slováci jsme ve výrobě aut na hlavu na špici, fakticky je to hlavně náš problém. Samozřejmě úpadkem trpí i navazující odvětví. Lepší to hned tak nebude. Hodnota nových zakázek v běžných cenách totiž v lednu 2025 opět meziročně klesla o 1,0 %. Když nejsou zakázky, nebude ani budoucí výroba. A bude se také víc propouštět. Už nyní se průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně snížil o 2,1 %.

Evropa se v tuto chvíli rozhodla vsadit na zbrojení, které by údajně mělo evropský růst nakopnout. To je ale nesmysl. Nyní nechme stranou, zda zbrojení je, či nyní potřebné, zde nepolemizujeme; to, s čím polemizujeme, je představa, že zbrojení navrátí Evropu k růstu. Tato představa je založená na myšlence, že když Tonda půjčí peníze Karlovi, společně budou Tonda s Karlem bohatší. Zjevně nebudou, zjevně je taková představa nesmyslná. Ale přitom přesně na této představě stojí tvrzení, že státem na dluh financované zbrojení může nakopnout evropskou ekonomiku. Ze státního dluhu stát zbohatnout nemůže.

Státní dluh je totiž jen přerozdělením: Od jedněch vezme na daních či půjčí si na dluhu víc peněz, a tyto peníze pošle na zbrojení. Peníze se tak přesunou z jedné hromádky na druhou hromádku. Například od producentů spalovacích motorů se přesunou k producentům zbraní. Nic víc. O co víc peněz bude u zbrojovek, o to víc peněz bude chybět jinde. Bohatství celé země a produkce celého průmyslu se tím tedy v žádném případě nemůže zvětšit.

Přesto v Německu uvažují nad financováním obrany na úkor deficitů, a tedy prolomení dluhové brzdy. To by se všech obyvatel, a to nejen v Německu, dotklo velmi nemile. Dluhová brzda v Německu měla velmi dobrý důvod. A jen tak mimochodem, právě tradiční fiskální disciplína Německa od druhé světové války byla jedním z důvodů, proč Němci to dotáhli na nejsilnější evropskou ekonomiku. Dluhové financování je pro zejména pro Německo doslova minovým polem a velkým strachem, protože to bylo obrovské zadlužení a monetizace státního německého dluhu, co vyvolalo předválečnou hyperinflaci a usnadnilo to nástup Hitlera k moci.

Právě tahle historická zkušenost byla tím, co Němce dlouhá desetiletí brzdilo, aby vstoupili do stejné řeky znovu. Možné dopady mohou být obrovské. Především dluhové financování dříve či později vždy vede k inflaci. Inflace se nemusí projevit hned, nemusí jít zrovna o „hyperinflaci“, bohatě postačí, když inflace bude delší čas chronicky zvýšená. A ke zvýšené inflaci dluhové financování vede vždy. Jen to může třeba nějaký čas trvat, než se projeví, může nějaký čas probíhat skrytě, ale dojde k ní vždy, to je ekonomický zákon. Moc a moc Němce, Evropu, nás všechny varuju před financováním zbrojení na dluh.