Je rozdíl mít na něco názor a něco jiného pravomoc něco učinit. Ale z toho, co píšete, mi vyplývá jediné: nesmím říci,že paní Šichtařová je krásná, půvábná a inteligentní žena, neboť nemám příslušný diplom z estetiky a z psychologie.

Před 17 lety mi po infarktu lékaři doporučovali bypass, já neinformovaný jsem odmítl. Nyní jsem zdravý důchodce. Lékaři často doporučují různé operace nebo jen vyšetření proto, že jim to pojišťovna dobře proplácí. Lékařům a ekonomům se nedá jen tak důvěřovat.

..to máte pravdu..před dvěma týdny se mě gynekolog ptal,jestli jsem už byla na vyšetření stolice a pokud ne,že mi napíše doporučení...se slušnosti jsem odmítla s tím,že si pro doporučení zajdu ke své obvodní lékařce...i když se občas posílá někdo do ř...i,či do p..e,pořád si nemyslím,že jsou to dva spojené otvory

Ano, paní Šichtařová - vohnouti zkrátka "díky" masáži j elit a mrdií podléhají syndromu profesionalismu. Zdravý rozum trpí.

(na českém "zdravotnictví" pak mi nejvíce vadí arogance a sebestřednost profesionálů a nedostatek empatie k pacientům. Při posledním zákroku /nepříliš příjemná biopsie/ jsem to byl já, pacient, který dodával zákrok provádějícím "zdravotníkům" trochu toho potřebného optimismu a úsměvu, jsa /pochopitelně/ mírně hysterický ... kdo by nebyl, že)

Já jsem poznamenaná rakouským zdravotnictvím, které mi pro ČR připadá následováníhodné. 

V Rakousku den před plánovanou operací obcházel anesteziolog pacienty, u kterých bude druhý den provádět narkózu. Měli jsme v nemocnici 3 anesteziology. Odpoledne každý z nich obešel ty své pacienty, vysvětlil jim, jakou narkózu bude vhodné použít, seznámil je i s případnými riziky a dal jim podepsat informovaný souhlas s narkózou. Logické, kdo jiný by měl dávat pacientovi podepsat INFORMOVANÝ souhlas s narkózou než anesteziolog. To samé dělal chirurg, pro změnu nechal pacienty podepsat informovaný souhlas s konkrétním chirurgickým zákrokem. Kdo jiný by ho měl dávat podepsat, že?

Nedávno byl v ČR operovaný můj syn. K příjmu jsme se dostavili den předem. Do čekárny před ordinací mi sestra přinesla k podepsání informovaný souhlas s narkózou a chir. zákrokem. Pouze pronesla větu, přečtěte a podepište to. Souhlas s chirurgickým zákrokem jsem podepsala, byla jsem o něm poučena již měsíc předem, když syna odborný lékař na operaci objednával. Souhlas s narkózou jsem nepodepsala, protože mi nikdo nesdělil o jakou narkózu se bude jednat, jak dlouho bude trvat a případná rizika....Stačilo by 5 minut času. Ve formuláři stálo doslova: byla jsem seznámena....Ale já jsem seznámena nebyla. Ani s druhem narkózy ani s její délkou, vůbec s ničím. Vyžadovala jsem tedy anesteziologa. Jak bych jinak mohla podepsat něco tak důležitého? Sestra mě vzala do ordinace, kde sdělila doktorce, že "budou problémy". Pak jsem asistovala vzdechům, kroucení očí a lamentování, že tohle tu není běžné....To, že chci něco "nadstandardního" mi bylo dáno najevo dostatečně. Přesto jsem trvala na svém, nemohu podepsat větu, že jsem byla poučena o anestezii, když jsem poučena nebyla.

Telefonovalo se anestezioložce, že je tu někdo, kdo trvá na tom s ní mluvit. Nakonec přišla, nasupená. Ale vysvětlila mi vše ohledně narkózy mého syna. Souhlas jsem podepsala. 

Ale co si o tom myslet?  Proč u nás pacienti podepisují, že byli poučeni, když nebyli? 

Chybí jim sebevědomí a vědomí vlastní zodpovědnosti. Musela jsem nutně být svědkem toho, jak mi dávají najevo, že dělám problémy? Měla jsem podepsat něco, o čem mi nikdo nic neřekl. Když chci vysvětlení to je v ČR  "dělání problémů"?

A nemusí náhodu ten lékař získat před operací informovaný souhlas pacienta? S výjimkou akutního ohrožení života, pro upřesnění. Ale do této kategorie zásah ČNB v tomto přirovnání nespadá.

Ten "informovaný souhlas" ale často vypadá jako ve známém fousatém vtipu z vojny, kdy měl velitel čety oznámit vojínu Karáskovi, že mu zemřel otec:  

Vojáci, kdo z vás má otce na živu, vystupte! Karásek, kam se cpete?!