Skončí eurozóna letos nebo až za rok?

Víte, co je to katastrofální nedostatek empatie? Dám Vám příklad: Když mi ráno kolegyňka oznámila, že její babička si prohodila léky na vysoký tlak s vitaminy pro psa, a pes skončil na kapačkách v nemocnici, reagovala jsem výbuchem smíchu. Představa bernardýna na kapačkách a babičky křupající psí suchary se mi jevila poněkud komediální. Kolegyňka se však zatvářila vražedně a oznámila, onen pes byla JEJÍ 2,5kilogramová čivava, kterou jí 90kilogramová babička měla chvíli pohlídat. A že díky nesouladu v gramáži její milovaná pusinka teď zápolí na kapačkách o život. Snaha zamaskovat původní smích tím, že jej rychle přetransformuji v kašel, mi moc nevyšel. (Navíc mi bylo čivavy opravdu líto.)

Takže toto se nazývá trapas z nedostatku empatie. A když již víme, co to je, můžeme si i říct, proč může být docela slušným průšvihem.

Máme tu Řecko. Řecko pomalu ale jistě krachuje. Tedy ne že by se to slušelo říkat nahlas, ale narovinu: jak jinak označit situaci země, jejíž polovina daňových příjmů jde jen na splácení ÚROKŮ - nikoliv dluhu samotného. A která platí ze svého státního dluhu úroky přesahující 20 %, které by u nás byly ve vší slušnosti označeny za lichvu. Takže ano, dámy a pánové, Řecko krachuje.

A pak tu je zbytek Eurozóny. Když odmyslíme takové výtečníky, jako je Portugalsko, Irsko, Španělsko, Itálie a podobně, zbytek eurozóny zatím nekrachuje. Ba právě naopak – demonstrativně vyhlašuje, že má vše pod kontrolou, že euro je úžasně zdravá měna.

No a pak tu ještě máme finanční trh. Finanční trh je krutě pravdomluvný. Svým chování ukazuje přesně to, co si skutečně myslí. Na rozdíl od řeckých politiků, i na rozdíl od ostatních evropských politiků (tedy pardon, vlastně německých, protože eurozóna sama si nemyslí nic, jen papouškuje to, co řekne německá kancléřka anebo německý ministr financí).

Finančnímu trhu je upřímně jedno, že Řekové vyjdou do ulic. Finanční trh s prominutím kašle na to, že německá kancléřka netouží po tom, aby u jejího jména ve Wikipedii byla věta: „Dovedla Německo ke kolapsu pokusu, který vešel ve známost jako jednotná evropská měna euro“. Takový průměrný spekulant na finančním trhu prostě empatií zrovna nepřekypuje. Zajímá ho jenom, kolik vydělá.

No, a pokud náš spekulant půjčí Řecku a Řecko zkrachuje, prodělá. Takže co by mu půjčoval? Ale pokud Řecku nikdo nepůjčí, Řecko zkrachuje. A pokud Řecko zkrachuje, dost možná vystoupí z eurozóny. A jestli vystoupí z eurozóny, jeho nová měna apokalypticky oslabí a řecký bankovní systém načas zkolabuje. Ale jestli řecký bankovní systém zkolabuje, Německo bude zaplaveno Řeky, kteří nebudou mít nejmenší důvod pořád něco pohledávat v zemi v rozvratu. A to se asi Německu moc líbit nebude. Takže Německo bude dělat do posledního dechu všechno, aby krachu Řecka zabránilo. No jo, ale pořád je tu náš milý finanční trh a jeho spekulanti bez špetky empatie, kteří už mají jasno – Řecku nepůjčí a ne a ne. Řekla bych, že to bude pro Německo docela trapas, až se ukáže, že nemá pod kontrolou absolutně nic.

Ale zdaleka ne ten největší trapas. Historie říká: Takový bankrot země vlastně není z pohledu posledních 500 let nic zvláštního. Ale celkem zvláštní je, když zkrachuje země jen jedna. On totiž takový průměrný spekulant je celkem opatrný tvor. A když už zkrachuje země jedna, zdá se mu logické ptát se, zda nemůže zkrachovat i země druhá a třetí (může). A tudíž jí preventivně nepůjčí taky. A tudíž i ona druhá a třetí země obyčejně zkrachuje.

Je to tak nepředstavitelné?  Pokud zkrachuje Řecko a strhne s sebou i jednu dvě další země, pak to je nejspíš konec eura. Uf, vážně jsem se zpotila hrůzou, když jsem si uvědomila, že mít jen trochu schopnější vládu, už jsme euro mohli mít taky.

(vyšlo dne 11.5. na literarky.cz)