Tvrdá fakta, která respektuje nejmodernější věda (ale ne nutně každý lékař): 

1. těhotenství a porod nejsou chirurgická záležitost, jak tady někdo napsal. Jsou to "jiné stavy", které nejsou nemocemi, dokud se nemocemi nestanou. 

2. Psychika hraje v porodu důležitou a možná dokonce nejdležitější roli. 

3. Proto statistiky ukazují, že porod doma je bezpečnější, než porod v nemocnici (platí jen pro nízkorizikové - viz jedna z předřečnic). Je to jednoduché milý Watsone - když je žena v menším stresu, bude mít výrazně méně komplikací. 

4. Samozřejmě když už problém nastane, je ideální mít vedle sebe ne jen lékaře, ale i celé jeho "vybavení" - tedy celou nemocnici.

5. Pokud někoho donutíte násilím aby byl někde, kde se bojí, riziko komplikací  se výrazně zvyšuje. A pak je téměř jisté, že u tohoto typu žen bude počet komplikací a následků vyšší v nemocnici, než doma (Pokud mi nevěříte, znovu se podívejte na statistiky. To je problém víry, že se ani statistika nebere vážně, když je proti mé víře, že porod v nemocnici je vždy lepší). Výhodou nemocnice je, že se mnohé komplikace zvládnou, ale i ty, které by vůbec doma nenastaly. Bohužel nikdo není schopen dopředu říct, u koho nastane komplikace v každém případě a tedy je třeba nemocniční péče a u koho by doma nenastala, protože rodička by rodila uvolněná, beze strachu a porod doma by byl lepší možností, protože by ke komplikaci vůbec nedošlo.  6. Současně je pravdou, že některé zastánkyně domácích porodů jsou trochu hysterky. Ale tím, že je přinutíte, aby se nebály, jejich strach nezmenšíte, naopak.  Tím, že je onálepkujete, jejich názor nezměníte, stres zvýšíte.  Pro každého z nás je důležité se zeptat, co chci. Chci si dokázat svou pravdu nebo chci moci rodit tak, aby to bylo nejlepší pro mne a mé dítě? To jediné je důležité a kdo to má pořešeno, už nemusí bojovat, protože řešení pro sebe najde.

Martine, prosím, NS jakou statistiku se to odvolavate? A lze někde najít info o tom, ze rodičky jsou ochotny si priplatit? Obojí (to druhé zvlášť), mne velmi zajímá a zatím trvale čtu o opaku, tedy jakémsi právu.