Zajímavý na řeckým dluhu je jak se francouzské a německé banky už před lety toho dluhu zbavily a přesunuly ho na veřejná bedra (první dva grafy):

http://globaleconomicanalysis.blogspot.com/2015/01/revised-greek-default.html

Jinak když se vezme ten součet dluhů v prvni tabulce (256 mld) tak je jasný, že se to splatit prostě nedá. I kdyby bylo Řecko schopno vytvořit přebytek statniho rozpočtu ve výši 3% HDP (tedy kolem 5.3 mld) - a ono samozřejmě nebude! - tak by trvalo 48 let takovy dluh splatit (za předpokladu nulových úroků).

Kdyby se nechalo zbankrotovat v roce 2010, mohly být celkové škody jen zlomkem škod dnešních.    Díky za článek.

A jaký rozdíl bude mezi tím, když Řecko zbanktrotuje a tedy nesplatí dluhy, a mezi tím, když mu věřitelé část dluhu dobrovolně odpustí?

Žádný stát v podstatě nemůže zbankrotovat zcela.

Někdy, možná za dlouho se zmátoří a dluhy bude muset začít splácet. Když mu je odpustíte, možná se nezmátoří a začně dělat dluhy nové!

Myslíte si, že to Tsipras ví, nebo neví?

Jestli dovolíte, napíši svůj názor, přestože Vy tu otázku adresujete nikoli mne, nýbrž paní Šichtařové. Ale tato diskuse je otevřena všem, tudíž i mně.

Jsem přesvědčen, že pan Tsipras to všechno ví. Avšak není ani prvním, ani posledním politikem v dějinách světa, který více hledí na to, aby se zalíbil davu a dostal se do vysoké funkce, než na skutečné dlouhodobé zájmy lidí.

Vážená paní,

eurozóna se dle Vás a Vám podobným řítí do záhuby již od toho roku 2008. Ano, sliby Syrizy jsou naivní, ale nesrovnávejte platy v Řecku s těmi u nás, ekonomika tam funguje v jiných penězích a 1000 Eur není opravdu moc. Jinak by si do Řecka Češi nemuseli pašovat  paštiky a rozpustné kafe. Předhazovat přepočty na Kč pro místní závistivce je levná propaganda.

Věc dva je, že když Řecko opustí eurozónu bude to rána pro Řeky, pro eurozónu a pro Čechy také. Zchudneme všichni, protože jsme v jednom hloučku - spolu dopadeni spolu pověšeni. Takže moc nevyvádějte od radosti . Celá česká ekonomika visí na na šňůrkach od zástěry paní Merkelové. Dle mého názoru místo nejapných rad k řecké situaci udělejte něco užitečného a začněte se usilovně modlit, aby se Řekové s věřiteli rozumně domluvili.

Pokud bude Syriza trvat (byť jen zčásti) na svém rozhazovačném programu, nemá šanci se rozumně s věřiteli domluvit. A pak je bankrot Řecka a jeho vyhazov z eurozóny skutečně nejrozumnější variantou.

Vám karmu dávám téměř vždy. Dnes učiním výjimku. Hlavní část článku se mi sice moc líbila, ale úvod ne. Špinavé prádlo se má prát doma. Vy asi máte pana Pikoru ráda a to, co jste napsala jako úvod, míníte jako přátelské žertování, leč žertování takovéhoto typu má zůstat doma a nemá se s ním chodit na veřejnost. Kdyby moje manželka nezemřela ve velice mladém věku a kdyby nám bylo dopřáno se spolu dožít alespoň jejích 35 let, věřte mi, že by mi ani trochu nevadilo na podobná témata žertovat ve dvou, ale aby si tento článek mohl přečíst kdokoli, to by mi sakra vadilo.

A co třeba vztah s tchyní? Jestli chcete, aby Vám do Vašeho života nestrkala nos, tak především ji nesmíte do Vašich manželských záležitostí zatahovat. A když tenhle článek uveřejníte tak, že si ho může přečíst kdokoli, dáte ho k dispozici i své tchyni. Když potom bude mít hloupé řeči typické pro tychyně, tak jí dost dobře nebudete ani Vy, ani pan Pikora moci říci, že je to Vaše věc a aby se o to nestarala: Tímto článkem jste do svého života zatáhli mne, zatáhle jste do toho ostatní čtenáře, ale zatáhli jste do toho i Vaši tchyni, protože i ona může být čtenářkou. A ono dost dobře nejde někoho do svého života dobrovolně vtáhnout a pak se divit, že reaguje. Což se týká i tohoto mého příspěvku. I mne jste do toho zatáhla, i já mám právo reagovat.

Právě proto, abych kdykoli mohl své matce říci, že to je věc mezi mnou a mou ženou, jsem po své choti chtěl, aby ji nikdy do našich věcí nezatáhla. Ono je opravdu téměř nemožné někoho do něčeho zatáhnout a potom mu říkat, ať mlčí, že mu do toho nic není.

Míníte-li, že mi do toho nic není, tak já odpovím, že co jste zveřejnila dobrovolně, to jste dobrovolně předložila i k diskutování, k zlehčování, ke strkání nosu do těch záležitostí. Nenutil jsem Vás, abyste mi dala nahlédnout pod pokličku Vašich rodinných vztahů, ale když jste to bez přinucení udělala, dala jste mi bez právo vyjádřit názor. 

Jako chlap lituji pana Pikoru. A to mě vedlo k napsání tohoto názoru.

jste si jist že jste pod správným článkem?