..."A teď by mě vskutku zajímalo, který trouba u nás jako první přijde s tím báječným nápadem vstoupit do bankovní unie dobrovolně."

Viděl bych to na Sobotku, viz jeho slavný projev v angličtině, cituji: "Vý nýd Jůropyen unyon, vič vil help as modernajs aur ekonomy ent krejt džobs" (Překlad: "We need European union, which will help us modernize our economy and create jobs")

Promiňte, ale někdy mi připadáte jako dramatická umělkyně.

Když se vrátíte dejme tomu 1 rok zpátky ke svým textům, tak jediná vaše předpověď (pokud jste se vůbec nějaké konkrétnější dopustila) nevyšla.

Bankovní systém je zpropadené seskupení. Že hodně bank stojí v současné době na hliněných nohách je obecně známá skutečnost. Kdo to nevěděl, mohl si udělat obrázek z informace o výsledcích zátěžového testu v evropských bankách. Žádná bomba. A o nemluvím o situaci, kdy by lidé zpanikařili a spustili run na banky - každému je jasné, že to nemůže přežít žádná banka.

Něco jiného je, že se musí celá společnost přizpůsobit, resp. hledat východiska a řešení v měnícím se světě. Nabiflovaná ekonomická pravidla a zkušenosti přestávají být funkční a užitečná vlivem dramaticky (byť poněkud pod povrchem) se měnícímu prostředí. Přizpůsobit se musí i banky, protože ani dosud nemohla žádná separátně existovat a nyní pod tlakem musí hledat nové varianty propojení/zajištění. Samozřejmě se v rámci (dnes již silně zcestné) ekonomické integrace hledá i adekvátní propojení či součinnost bank. Jestli navrhovaný model bude fungovat se můžeme dnes dohadovat a trumfovat se. 

Vy v III. pilíři vidíte otevření dveří požáru, já v tom čtu snahu o částečně logické řešení problému, když už si EU tendenci k požárům sama vytvořila. Určitě v tom nespatřuji nastávající peklo, to ani náhodou. Navíc zapomínáte na bazální funkce systému, který nikdy nefunguje tak otevřeně a naivně, jak jej popisujete.

"Něco jiného je, že se musí celá společnost přizpůsobit, resp. hledat východiska a řešení v měnícím se světě." Ještě se postavit k problémům čelem, přijmout nové odvážnější pracovní závazky, zvýšit úsilí na každém pracovišti, nebát se vyhrnout rukávy a přispět společnosti každý osobním vkladem. A můžeme směle splnit závěry XIV. sjezdu KSČ.

Většinou s autorkou nesouhlasím, ale tentokrát trefila pověstný hřebíček přímo na hlavičku.

Takže 100%  souhlas karma.

A můžeme začít tipovat - sázel bych na Bohuslava Sobotku :-)

Nefunkční systém nelze reformovat.

Všechny pokusy o reformu systému, který přestal plnit svou funkci, vedou k jeho kolapsu. A to se netýká jen bankovnictví, to je obecné pravidlo.

A co když ona reforma znamená zfunkčnění daného systému?

Ale to je ryze teoretická otázka, irelevantní bankovnímu socialismu v EMU.

"Částka vynaložená na záchranu bank byla enormní..."

Zajímalo by mě

(a) odkud se ta částka vzala.

(b) jakou protihodnotu (privátní) banky za tuto záchranu nabídly

(a) přes jistý mezi-centrálněbankovní mechanismus jehož název si nepamatuji ty peníze šly z německé a nizozemské centrální banky

(b) privátní banky nabídly 2 protihodnoty: toxická aktiva a fakt, že banky (teď) nezkrachují. Bída, co?

Když tak vidím co bruselští politici předvádí s bankami, tak si říkám: zlatá RVHP.

Karma, jen nesouhlas s jedním argumentem. Centrální dohled ECB _může_ být lepší než jednotlivé centrální banky. Věří snad někdo třeba řecké národní bance víc než ECB? Já tedy ne.. (a to ne že bych ECB příliš věřil, její nezávislost na politicích je jen fáma).

Neříkám že ECB _bude_ lepší než centrální banky obecně (třeba na Bundesbank nemá), ale u těch průšvihových států bych tomu i věřil. A nejvíce problematické banky jsou obecně v těch problémových státech.