Recenze knihy Marca Elsberga „Blackout“

Co by se stalo, kdyby v zimě nastal ve všech státech Evropy blackout? Výpadek elektřiny. Nebylo by teplo, voda, světlo, potraviny by rychle došly, přestaly by fungovat mobilní sítě a internet… Jak by se žilo?

PROČ JSEM SI VYBRALA PRÁVĚ TUTO KNIHU KE ČTENÍ?

Tento rok se mi dostala do rukou kniha „Přetížení“ od známého spisovatele Arthura Haileyho. Kniha dává nahlédnout do zákulisí plynárenských a elektrárenských společností. Řeší otázku globálního oteplování, nedostatku vody, letních veder a čím dál větší spotřeby plynu a energie. Kniha je velice aktuální pro naši dobu. Člověk se jen diví, že ji spisovatel napsal už v roce 1979.

Když jsem se doslechla o knize rakouského spisovatele a fejetonisty Marca Elsberga „Blackout“, s podtitulem „Zítra bude pozdě“, která u nás vyšla v roce 2017, zajímalo mě - jaká bude? Bude lepší než kniha od Haileyho? Nechal se Elsberg inspirovat Haileym?

Pravdou je, že knihy jsou si v mnohém podobné, napínavé a nesmírně zajímavé. Ale každá je zasazena do jiné doby. Kniha od Elsberga je pro nás však mnohem aktuálnější. Navíc se převážně odehrává v Evropě.

Je tak zajímavá, že fundovaná porota složená z ekonomických novinářů vyznamenala knihu „Blackout“ v prosinci roku 2012 jako „nejnapínavější vědeckou knihu roku“ v Německu. Také se kniha dostala i na seznam povinné četby. A to už je co říct!

„Nemáme ještě k dispozici spolehlivé údaje o počtu obětí,“ vysvětloval Torhüsen z ministerstva zdravotnictví. „První odhady pro Německo hovoří o vysokém pěticiferném nebo nízkém šesticiferném počtu úmrtí bezprostředně v důsledku výpadku.“

O ČEM JE KNIHA „BLACKOUT?“

Jednoho chladného únorového dne zhasnou světla v Itálii. A nejen zde. Chvíli nato ve Švédsku, pak v Německu, Francii, Rakousku, Belgii a Holandsku. Všude v Evropě se hroutí elektrická síť, přestanou fungovat výtahy, vagóny metra uváznou v tunelech... Italský bývalý hacker a programátor Piero Manzano věří, že ví, kdo je za to zodpovědný, a tak se to snaží sdělit odpovědným orgánům. Ale nikdo mu nevěří. Až francouzský komisař Europolu François Bollard je ochoten mu naslouchat. Když však mladá atraktivní novinářka Lauren Shannon objeví, že z Pierova počítače byly odeslány podezřelé emaily, začne klást nepříjemné otázky, Bollard ho začne podezřívat. Manzano má proti sobě mazaného a neviditelného soupeře a stává se z něj cíl. Mezitím se situace v ulicích stává stále více dramatičtější. Zdá se, že v Evropě nefunguje nic. Několik evropských jaderných elektráren je v kritickém stavu a ohrožují životy milionů lidí. Závod s časem začíná. Závod, který lze jen stěží vyhrát.

Fraҫoise Bollarda probudily ještě před svítáním zvuky, které se mu nepodařilo ihned rozeznat. S námahou vstal a po špičkách došel k oknu. Dole u vchodu se shromáždila asi dvacítka lidí a dožadovala se vstupu. Bollard se oblékl a sešel dolů. Přes chodbu už se dál nedostal. Divoce diskutující dav se tlačil na Jacuba Haarlevena, aby otevřel. Majitel domu se přesile bránil se zbraní přitisklou k hrudníku. Bollard měl svůj aktivní čas v policejní službě, který zahrnoval i nasazení při projevech a demonstracích, dávno za sebou, ale přesto mu bylo okamžitě jasné, že z dlouhodobého hlediska nemá Haarleven šanci. Zvenku zaznívaly tupé údery na dveře, uvnitř lidé nesouhlasně mručeli. Měl by mu zbraň vzít, než se nechá strhnout k hloupostem.

Oberstätter se ptal sám sebe, jak to bude dál. Škody byly už teď zdrcující. Farmáři v okolí elektrárny přišli o většinu dobytka. Zvířata umrzla nebo pošla hlady, dojnice uhynuly v nepředstavitelných bolestech na přeplněná vemena. Útrpné bučení se celé dny neslo na kilometry daleko. Otec jednoho známého zemřel na mrtvici, protože sanitka dorazila příliš pozdě.

KLADNÉ A NEGATIVNÍ STRÁNKY KNIHY

Přiznám, že kniha se mi zpočátku četla dost těžce. Autor totiž rozehrává děj na několika místech a městech v Evropě zároveň – Milán, Řím, Ybbs-Persenbeug, Brauweiler, Berlín, Shiphol, Paříž, Saint-Laurent-Nouan. Sledujeme děj tedy na několika místech a městech různých evropských zemí (později se ještě přidají města ve Spojených Státech)… Než jsem pochopila spisovatelovu logiku, chvíli mi to trvalo. Zpětně jsem listovala knihou a dohledávala v textu hlavní dějovou linii knihy.

K tomu se přidá ještě „velitelské stanoviště“, kde sledujeme dramatické a důležité dění, ale není jasné, kam to spěje a kdo za tím je. Děj se rozbíhá postupně, pomalu, téměř líně, byť se odehrává mnoho zásadních událostí a tragédií, dlouho se mi nedařilo se „začíst“, aby mě děj pohltil. To se mi stalo až po stovce stránek (z celkového množství 371 stran knihy).

Když však čtenář pochopí, kam všechno směřuje, začne si četbu samotnou užívat. Kniha se stává napínavou, dobrodružnou, naučnou (co všechno by se nám v Evropě mohlo stát, kdyby opravdu došlo k blackoutu).

To umocňuje také fakt, že Elsberg do děje zakomponoval českou jadernou elektrárnu Temelín.

Na úrovni vyšetřování se dostaneme do zákulisí fungování služeb NSA, CIA a Europolu. Komisaři a kriminalisté spolupracují a snaží se vypátrat, kdo za rozsáhlým blackoutem v Evropě stojí.

Pokud patříte mezi „ajťáky“ a jiné podivíny, pak pro vás hantýrka z IT, která se týká přístupových kódů, hesel, IP adres, a různé řádky prozrazující jazyky programování nebudou jistě žádným problémem. Možná naopak, inspirací a zábavou. Pro mě to však byla „španělská vesnice“.

Kniha mě místy velice realisticky vracela do minulosti a připomínala mi vzpomínky na výbuch ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986 nebo japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011. To mě opravdu zamrazilo!

Kniha „Blackout“ patří mezi knihy, které po přečtení zavřete, a dojmy jsou tak silné, že děj ve vás rezonuje a doznívá ještě několik dnů poté. Pokud jste tuto knihu ještě nečetli, určitě to udělejte! Stojí to za to!

Román nepatří mezi odpočinkové knihy (budete u ní trnout děsem, budete napnutí jako struna na houslích), ale aspoň vám dojde, co všechno by se mohlo stát a jak dramaticky by mohl jeden „hloupý“ blackout změnit váš život. Dle mého je vždycky mnohem lepší vědět předem, co všechno by se mohlo stát, a snad se na to i nějak připravit, než se pak divit.

Tělo na Manzana nepříjemně tlačilo, zatímco kroky na chodbě doznívaly. Hlava mrtvého ležela hned vedle jeho hlavy, trup se dotýkal jeho trupu. Manzano se pořád ještě neodvažoval nadechnout. Tlak těla, strach a čirá hrůza ho připravily o dech. Když vyšel z porodnického oddělení, zoufale se rozběhl po schodech. Už při cestě nahoru měl v hlavně místnost s mrtvolami jako poslední možné útočiště. Schoval se pod jednou z mrtvol v nejzadnější části místnosti. Zápach byl nesnesitelný, mrtvý ležel v zaschlé krvi a fekáliích a vylučoval tekutinu, které si Manzano všiml, až když už z půlky ležel pod ním. Několikrát ho napadlo, že se vzdá. Snad by taky pocítil úlevu, kdyby ho našli, a hlavně by mohl opustit tuhle děsivou skrýš. Těžkopádně se začal vyhrabávat zpod mrtvého těla, odhazoval bezvládné končetiny, opřel se o berle, které si vzal s sebou, vypotácel se z lůžka a narazil do zdi.

AUTORŮV STYL, JAZYK A GRAMATIKA

• Román je napsán hovorovým jazykem, místy se setkáme i s jadrným výrazivem hrubšího zrna.
• Kniha je napínavá, nepředvídatelná, má neočekávané zápletky.
• Knihu však doslova hyzdí desítky gramatických a stylistických chyb, takže čtenář, který zná dobře pravidla českého jazyka, doslova při čtení trpí. Např. tam, kde by měl být strop, je strom. Místo náš, je napsáno váš, ale chybí i čárky a jsou zde hrubky…

Většina komunikačních prostředků nefunguje. Žádné telefony, skoro žádná úřední radiokomunikace, o něco lepší je to s armádní a amatérskou radiokomunikací a pak je tu pár satelitních linek. V podstatě fungují spojení mezi národními krizovými centrálami, ale státy vědí jen zlomek z toho, co se v centrálách děje. Černý trh vzkvétá, veřejné struktury a úřady jsou nahrazovány soukromími iniciativami nebo paralelními strukturami, policie a armáda už nezvládají udržet pořádek. Máme zprávy o samozvaném vykonávání práva. Po Španělsku proběhly vojenské puče i v Portugalsku a Řecku. Ve Francii podle všeho došlo k jaderné havárii, stejně tak i v Česku a dvanáct dalších elektráren po celé Evropě je v kritickém stavu. Mnoho zemí hlásí nehody v průmyslových zařízeních, hlavně v chemických továrnách. Některé z nich si vyžádaly desítky životů, jedna dokonce stovky, a způsobily vážné škody na životním prostředí. Ale i tady nám chybí přesnější údaje. Nejspíše ani nevíme o všem. Ve většině zemí existují malé oblasti, kde elektřina funguje, ale situace tam není o nic lepší, protože se v nich srocují uprchlíci.

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA?

Kniha se bude líbit všem čtenářům, kteří mají rádi napínavé, dobrodružné knihy se zajímavou zápletkou. Zaujme jistě také „ajťáky“, protože hlavní hrdina knihy jím je, dříve byl hackerem. Pokud se zajímáte o knihy z budoucnosti, přijdete si na své!

Krásné letní dny, dobrou četbu na dovolenou a žádné blackouty vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie a zdroje:

Elsberg, Marc. Blackout, zítra bude pozdě. Dobrovský, s.r.o., Praha, 2017. 371 stran. ISBN 978-80-7390-188-2.