Recenze knihy Adama Suchého - „Mediální zlo"

Jak je možné, že dítě v České republice, které stráví před televizní obrazovkou 25 hodin za týden, shlédne do svých 13 let zhruba 52.000 vražd, znásilnění, ozbrojených loupeží a přepadení? Souvisí dětské násilí se sledováním televizních pořadů? A můžeme to dokázat? Proč každé čtvrté dítě ZŠ v ČR má ve svém pokoji vlastní televizi? Proč děti sledují rádi thrillery a horory? Kolik času tráví rodiče se svými dětmi, když tráví denně 3,75 hodin u obrazovky? Proč každá televize ve Spojených státech musí mít V-Chip, ale ne u nás? Vede dětské diváctví k tomu, že dospělí muži budou mít nekvalitní spermiogram? O tom všem je kniha MEDIÁLNÍ ZLO od Adama Suchého.

Když jsem narazila na knihu MEDIÁLNÍ ZLO, nemohla jsem se dočkat, až si ji přečtu! Nejenom že mě zajímá fenomén televize, ale také skladba pořadů. Kniha je odbornou publikací, která se snaží ukázat vliv televizního vysílání na duši dítěte a jak ovlivňuje jeho další vývoj.

O ČEM JE KNIHA?

Kniha - Mediální zlo, mýty a realita, souvislost mezi sledováním televize a agresivitou u dětí – od Adama Suchého poskytuje všestranný a nezaujatý pohled na problematiku násilí v televizi. Zmiňuje např. selektivní, diferencované působení a roli komunikace v rodině a ve škole, ale zároveň televizní násilí nebagatelizuje a fundovaně upozorňuje na případný neblahý vliv na vývoj dětské psychiky. Jde o cenný, vyvážený přístup, podpořený zahraničními studiemi i vlastním výzkumem a kazuistikami. Přestože se jedná o komplikovanou problematiku s řadou nuancí, je práce napsána čtivě a srozumitelně pro různé cílové skupiny a velmi citlivě propojuje teorii s praxí.

Ačkoliv je kniha odbornou publikací, čte se velmi dobře. Autor podává problematiku sledování televizních pořadů a trávení času před obrazovkou dětmi velmi srozumitelnou formou.

Definice, názory zahraničních i českých odborníků na problematiku médií a televizního vysílání, to všechno zpestřují zahraniční studie (dopad vysílání na dětského diváka), ale také předkládá i několik českých studií, které jsou k dispozici.

Autor v knize publikuje osobní psychologické šetření, které provedl na 6. základní škole v Šumperku, na 40 žácích páté třídy a 40 žácích osmé třídy.

Zkoumal, zda agresivitu dětí ovlivňuje sledování televizního vysílání a do jaké míry ho ovlivňují konkrétní pořady, na co se děti v ČR rádi dívají, co se jim nelíbí, zda mají oblíbené pořady či své oblíbené hlášky a televizní hrdiny.

Toto šetření je velmi cenné, protože české studie na toto téma u nás chybí.

HLAVNÍ OTÁZKY PROBLEMATIKY

Tato odborná studie dokazuje, že existuje souvislost mezi sledováním televizních pořadů dětmi a jejich následným agresivním jednáním. Shodují se na tom nejenom kliničtí psychologové a psychiatři, kteří pracují s dětmi v ČR, ale také stejnou zkušenost mají i zahraniční psychologové a psychiatři.

Složení televizního programu českých stanic tvoří v převážné míře americké či německé seriály, většinou s kriminální tématikou. Na tom by nebylo až tak nic překvapivého, kdyby se čeští psychologové a psychiatři neshodli v tom, že psychologická šetření v negativním dopadu na děti se shodují s psychologickými šetřeními psychologů a psychiatrů v Americe a Německu.

Zajímavým zjištěním autora knihy je, že k agresivnímu chování dětí stačí už jen sledování televize jako takové. Nejde jen o to, zda dětští diváci sledují pořady, kde je násilí zachyceno, např. thrillery či horory.

Kritickou hranicí pro dítě jsou tři hodiny denně před televizní obrazovkou. Pokud dítě sleduje televizi denně více jak tři hodiny, je možné na základě různých studií prokázat, že dítě bude negativně ovlivněno/poškozeno ve svém vývoji.

Podle českého výzkumu z roku 2003 se ukazuje, že české děti stráví před obrazovkou denně 3,75 hodiny, což je hodnoceno jako nadměrné a rizikové diváctví. A zdá se, že tento trend má narůstající tendence.

I když se může zdát, že televizní vysílání má přeci jenom i kladné působení, kniha ukazuje, že děti ovlivňuje pozitivně velmi málo.

O AUTOROVI

PhDr. Adam Suchý (1974) je klinický psycholog, psychoterapeut a soudní znalec. Absolvoval Univerzitu Palackého v Olomouci, nejprve obor žurnalistika (1998), poté obor psychologie (2003). Základní klinické zkušenosti získal ve FN v Oloumouci (Oddělení klinické psychologie a na Psychiatrické klinice - později v pozici vedoucího psychologa). Je členem výboru a odborné rady České společnosti pro Gestalt terapii, Asociace klinických psychologů, Obce spisovatelů ČR a poradcem Lidy otevřených mužů. Více než 15 let publikuje v populárních i odborných časopisech.

PRO JAKÉ ČTENÁŘE JE KNIHA URČENA?

Knihu by si měl přečíst zcela jistě každý, kdo vychovává děti a není mu jedno, jaký dopad na něj má televize. Kniha se však zabývá natolik zajímavým tématem, který změní vnímání televize a její vysílání, ať už jste jakéhokoliv věku. Tímto bych knihu tedy doporučila všem, kdo vlastní televizi a dívají se na ni.

KDE MŮŽETE E-KNIHU ZAKOUPIT?

E-knihu od Adama Suchého „MEDIÁLNÍ ZLO – mýty a realita“ od nakladatelství Triton si můžete zakoupit v obchodě Knihy iDNES.cz.

Příjemné jarní dny Vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie a linky:

E-kniha, Suchý, A., Mediální zlo, mýty a realita, Souvislost mezi sledováním televize a agresivitou u dětí, Triton, 2007, ISBN 978-80-7254-926-9

http://knihy.idnes.cz/medialni-zlo.html?___SID=U

http://www.adamsuchy.cz/kdo-jsem