Kde je Bůh, když trpíme?" - Ano, to je stará otázka. Ale vychází zřejmě z mylné představy o Tvůrci tohoto vesmíru. Nebude to určitě Ďábel, to by tady bylo pořád peklo, a to není. Ani to není roztomilý Dědeček, který vnoučatům pořád pomáhá, aby si nerozbili kolínko, to by se všechno tvorstvo navzájem nežralo a mezi lidmi by nebylo tolik egoistů a sadistů.

Tohle je samozřejmě extrém, ale já jsem rozhodně zastáncem toho, že víra do školy nepatří. Mám osobní špatnou zkušenost s věřící asistentkou (Svědek Jehovův), i když o Bibli nebo Jehovovi ve škole nikdy nemluvila.

Několik nedělních odpolední jsme řešili: Mě bolí zuby... Mě bolí břicho... Mě bolí ucho... Dalo mi dost práce zjistit, proč se to děje. "Já nechci jít do školy, paní asistentka mě nemá ráda." Paní asistentka ji měla ráda, jenže např.dělala obličeje na vlčí mák v Den válečných veteránů. Vykládala jí, že oblíbený učitel je nemorální člověk, že se spolužáci chovají příšerně, že je otřesné líbat se na chodbě a nakonec to dorazila tím, že zkritizovala výběr vysoké školy jejího milovaného bratra.