***

já jsem v té době ještě chodil po houbách.

Díky

za článek

Vzpomínání na minulost

Přeji pěkné dopoledne

chtěla bych moc poděkovat všem mým čtenářům za přízeň, že čtou mé blogy. A také děkuji za příspěvky, které napsali své příspěvky a podělili se o to, co tehdy 20. srpna a 21. srpna roku 1968 zažili.

Kdosi řekl, že pokud neznáme svou historii, budeme nuceni ji znovu opakovat...

Přeji příjemný den, H. R. Šiander

Re: Vzpomínání na minulost

Taky přeju hezký den a není zač - na některé věci člověk zapomene,některé pustí z hlavy skoro ihned

ANO

Šel jsem spát. A ráno se divil, co je to za b*rdel, když nejedou tramvaje.

Re: ANO

Jo, dobře si pamatuju - a během několika minut jsi byl určitě  v obraze.

Zajímavý je, že naši tehdejší politici a rozvědka nic nevěděli. To je trestuhodné. Přitom takové seřazení vojsk před hranicemi viděli známí v Polsku - a řádně nám to hlásili. Je pravdou, že dokonce před invazí bylo u nás i vojenské cvičení varšavské smlouvy a ti vojáci se taky neměli moc k odchodu. To příslušným orgánům nebylo nápadné ?

Slovensko - 20. byl den jako každý jiný

Bylo mi 12. 20.8. byl den jako každý jiný, zalehli jsme se sedmiletým bráchou a měli klidnou noc. Až ráno se okny do pokoje opřelo slunce a vešla babička, rukama automaticky rovnala věci a říká děcka vstávejte, je okupace. Babička se narodila v roce 1888, prožila obě války a říkala to tak nějak rutinně, jako že už zase válka, no však to známe.

My jsme byli vykulení, znělo to tak neskutečně. Pak jsme šli poslouchat rádio, televizi, pamatuju si bezmoc a hněv.

tu šílenou záležitost

si pamatuji, jakoby se stala včera. Měl jsem dva roky po vojně. Čerstvě ženatýý, doma půlroční synek.Od pondělí toho týdne jsem měl dovolenou. Byla středa, 20. 8. 1968, pozdní večer a s mojí tehdejší ženou jsme se chystali spát. Jen jsem ulehl, slyším pod okny hluk jedoucích tanků a aut. Z okna vidím ten hnusný plechový cirkus s bílými pruhy a na nich sedící umouněné, vyděšené mátohy, připravené střílet, jak se valí dolů Jáchymovem od Německých hranic. Bylo 22. 30hod. a ty bratrské svině nám právě ukrali jedinou naději na lepší budoucnost. Dnes už víme, co bylo dál, avšak za celý zbytek života, do dnešních dnů, jsem podobných, bezmocných a zoufalých okamžiků mnoho nezažil.

Re: tu šílenou záležitost

Tak nějak to člověkovi opravdu připadlo, ale líčení autorky není zas tak úplně autentické a je trošku přikrášlené. Ta střelba v Praze třeba měla i své příčiny. Většinou se opravdu nestřílelo bezdůvodně. Mnozí lidi ani nevěděli, že nějaký kretén na vojáky se samopaly vytáhl vzduchovku, či loveckou pušku, nebo hodili na ně molotova ...... a oni to pak opláceli. O příčině se nemluví. Mluví se jen o následcích. Spousta zmařených životů byla taky zaaviněna technickými poruchami u brzd......, nebo mikrospánkem řidičů, či i alkoholem. Po pravdě řečeno - on ráno už prakticky každý věděl co se stalo a říkat, že nevěděl........ je spíš lež. S odstupem času se divím, že těch mrtvých - vzhledem k počtu okupačních vojáků s ostrou municí, bylo tak málo. 

Toho dne jsem byla

sbalená na chmelovou brigádu, která měla začínat 21.srpna. Odjeli jsme o pár dní později a mezitím si vztekle zoufali, lepili plakáty a neustále poslouchali rozhlas. Než ho vypnuli.

Já jsem ještě byla na houbách,

ale Vám moc děkuji za pěkný článek. Na historii by se nemělo zapomínat. J.

Na ty dny se nedá zapomenout

Autorce díky za pěkný článek. Chválím. Je to karma !

I když jsem určitě o něco starší než autorka a tu dobu jsem již zažil, na 20.srpen se detailně nepamatuji. Ale ten 21., tak na to nezapomenu nikdy. Od té doby jsem nikdy nezkoušel už žádné "růžové brýle" , které se nám od našeho mládí snažili soudruzi nasazovat každý den.

P.S. A člověka potěší, když zjistí u mladších ročníků opravdový a upřímný zájem o to, co se v minulosti dělo. Autorka je toho příkladem. Bude to asi i tou výchovou.

ve 4 hod. ráno

ve 4 hod. ráno mě vzbudila ubrečená máma, abych si to poslechla v rozhlase. Byla jsem u babičky na prázdninách v Týně nad Vltavou. Celé dopoledne jme potom pozorovaly bloudící tanky. Mládež se zorganizovala a zrušili jsme všechny ukazatele směru nebo je převrátili. Aspoň malá pomsta od nás. To byla doba.