Bože to je blábol. Neuvěřitelné.

Hezké slohové cvičení...

A já pamatuji, jak si bratr (dělník) vzal na půjčku Š 105 L splácel tisicovku měsíčně, jezdil každý den a měl i na dovolenou. Za byt 3+1 zaplatil 400 korun a žil. Já  dnes platím za byt 2+1  8 tisíc i se službama. 

...a...???

Snad se na mě nebudete hněvat za lehce ironickou reakci. http://lukes.blog.idnes.cz/clanok.asp?cl=382555

 Tuhle vrcholně napínavou zápletku o loupání mandarinek jste měla zakomponovat do Brigity nebo do Hedviky, abyste si zvýšila prodejnost svých románků

Nápadů ubývá, až tak, že žádný není. Že Vy jste tak velkorysá a nezištně nějaké dodáváte?! 

Také mám vzpomínku na tropické ovoce. Byly to banány a jedla jsem je poprvé v jedenácti a vůbec mi nechutnaly. S tím si ale totalitu nespojuji. Psal se rok 1956 a od té doby jsem již věřila jenom tomu co jsem slyšela na Svobodné Evropě. A co jsem velmi těžce nesla, byly  zavřené hranice, ovšem jenom pro někoho. Třeba soudruh Diensbier jezdil do USA jako na chalupu a nyní nás Diensbier ml., profesí syn, bude poučovat, co je a co není demokratické?

Tak do USA nejezdil ani tak Diensbier, ale především Karel Kyncl, který Vás poučoval později ze Svobodné Evropy, co to je demokracie. A to vám nevadilo, asi ne, když té Svobodce věřila jako Panně Marii.

100× omleté téma, to nemáš na skladě nic jiného?

Je to opravdu velmi poučné. Přečetl jsem celkem pečlivě dosavadní diskusní příspěvky. Jen málokterý článek se líbí všem, nicméně agresivita diskutujících je až zarážející. Máte samozřejmě pravdu, že mandarinky byly jen o vánocích, kdy strana uvolnila devizy. Podobně tomu bylo na 1. máje, 

Obecně bych viděl rozdíl v tom, že dnes se nakupuje, zatímco dříve se shánělo. Od těsnění na vodovod až po diskutujícím zmíněné části na škodovky. Seznam nedostatkového zboží při tzv. plánovaném hospodářství byl úctyhodný a je třeba onu dobu připomínat a to nejen proto, že v parlamentu se opět začínají roztahovat komunisté, ale i proto, že ony prvky je již zřetelně vidět z Brusele.

Paní Hano Rebeko, díky za vzpomínku, dávám karmu a jako správná blogerka si z těch negativních reakcí nic nedělejte.

Při pohledu na archivní fotky a filmové záběry z listopadových demonstrací proti soudruhům trnu hrůzou. Podvyživení lidé, oblečení do šedých stejnokrojů, zvonící klíči, děsné. Konec žertu, Ženská, opomenula jste banány, jinak vše co popisujete je nám sděleno různými formami za 24  let x krát na desátou. Nemáte syndrom vyhoření, nebo se snažíte odvést pozornost od dnešní problémů?

Ten, kdo píše podobné stupidity, jen nahrává obhájcům bolševického režimu, kteří si z něj pak celkem právem dělají srandu.

Já jsem mandarinky, pomeranče, banány, ananas apod. občas jedl. Nebyly k dostání trvale, ale občas ano. A žádný rozumný člověk na ně nestál fronty, protože jde o věci zbytné.

Já si spíš vzpomínám na to, jak mě máma poslala do nedalaké zeleniny pro brambory a oni je neměli. Opakuji: ve specializovaném obchodě s ovocem a zeleninou neměli brambory. Také si vzpomínám, jak se stály fronty na knihy (nehledě na to, že některé nesměly vyjít vůbec) nebo na "atraktivní" zájezdy do Bulharska. Nebo jak jsme v určitých obdobích horko těžko sháněli toaletní papír (to je také dost zprofanované, jenže je to pravda) nebo prací prášky. Nebo jak boháči, kteří si mohli dovolit škodovku, na ni přímo zoufale sháněli náhradní díly. Nebo jakou úroveň (v porovnání s TEHDEJŠÍ úrovní na západě) měla běžně prodávaná spotřební elektronika. O takových věcech pište, ne o blbých mandarinkách.

Neměli brambory, vážně zážitek na celý život. Pokud to bylo v květnu, nedivím se, Loňské již pochopitelně nebyly a na rané bylo času dost.