ŽENA:

Leží vedle mě, vůbec mě neobejme. Kouká do stropu. Kdo ví, nad čím asi přemýšlí... Jsme spolu už dva roky. Je to příliš dlouho - zřejmě je nejvyšší čas vyměnit mě za mladší. Přece jen - za ty dva roky jsem dost přibrala. Teď se zamračil - to není dobrý. Myšlenkama je úplně někde jinde. Ztrácím ho, už pro něj asi nic neznamenám.

MUŽ:

Moucha na stropě... Jak to kurňa dělá, že nespadne?

Čím více postmoderní dekadence, neomarxizmu, veřejnoprávní podpory všelijakých "alternativ"..., tím více bude rozmazlených lidí přibývat. Ovšem..., tohle se zdaleka netýká jen mužů. Tak jako jsou chlapi, kteří se rádi nechají partnerkou obskakovat, tak jsou zase ženy, kterým se nechce kloudně uvařit a místo, aby se věnovali partnerovi/manželovi a dětem, řeší hadry, kosmetiku, párty s kámoškama a předvádění se..., holt lidi jsou různí. Já bych zas nechtěl ženskou, která by kvůli své kariéře a hobby na mě neměla skoro čas, i kdyby byla milionářka a po finanční stránce by mi dopřávala. To společně strávené chvíle nahradit nemůže. Na druhou stranu, každý by si měl uvědomit, kde jsou jeho hranice, tj. nakolik je pro ostatní přitažlivý/přitažlivá, ať už vizáží, povahou, vystupováním, financemi..., a jaké partnery/partnerky reálně může čekat. Jako invalida o tom vím svoje, znám jen minimum nevidomých, kteří si našli chytrou, pěknou a vzdělanou vidící partnerku, byť by byla třeba o 20 let starší, dnes si dámy kolem 50ti často myslí, jaké jsou "hvězdy", takže nějakého "slepouna" nebo "vozíčkáře"..., třeba mladého a vysokoškolsky vzdělaného..., kde pak, to by se musely dámy moc starat, ale kariéra je přece důležitější. :-)

Kdyby byli muži zodpovědní,tak by společnost vymřela. Do ženský a do melouna nevidíš a děcko z duše muže nevymlátíš nikdy také. Proto existují homosexuální mužské páry, protože zde vítězí rozum nad láskou. Proto také účastníci takových"manželství" vynikají výbornou pracovitostí a realizací svých talentů.Jistě si tady můžete dosadit mnoho příkladů ze současné společnosti kdekoliv.

Homosexuální ženské páry moc neznám a tak je nehodnotím. Většinou jde asi o dočasný stav hledání toho opravdového muže, kterého se poučené ženy následně zbavují.Smutné, ale jde o stupeň vývoje dnešní společnosti.

Je docela dobré, že umíte srozumitelně vyjádřit svůj názor.

Není až tak špatné, že máte vysoké sebevědomí.

Zdá se mi však, že postrádáte schopnost korekce, či zpětné vazby - neboť jak jinak vysvětlit, že uděláte stejnou chybu čtyřikrát? Vlastně - pardon - chybu jste neudělala Vy, ale ten svět okolo Vás. Užijte si mrazení v současných vedrech, neb Vás zdraví šedesátník, co se jako "mladej kluk" cítí

Nechci mluvit za všechny muže, ale u mě přišla zodpovědnost až s dětma. Dřív jsem nic neřešil a ani to vlastně nebylo potřeba. Jestli pojedem na vejlet, nebo na plavečák, vybírat brambory, nebo stavět chatu, na pivo, nebo do kina, na rockovej festival, vše se dalo řešit až naposlední chvíli. V podstatě jsem byl "mladej kluk" zbytečný starosti si nedělal. V mých 40 letech přišly děti a už nějaká zodpovědnost byla potřeba. Od maličkostí koupit plíny, vynýst odpadky a to ještě dneska, přinýst vody, vyzvednout dítě ze školky, pokud nebylo nemocný může zmrzlinu, naplánovat dovolenou, naplánovat vejlet aby to bavilo děti, až po obtížnější zjistit kde je nemocnice, odvýst dítě do nemocnice, vymalovat dětskej pokoj, koupit nábytek, nastěhovat nábytek, sestavit nábytek,.... Ale nestěžuju si, s dětma je to super, jen je to jiný. Na pivo maximálně jednou tejdně a na rockovou kapelu tak jednou za rok. Ale kdyby děti nebyl, asi bych byl pořád "mladej kluk"

Dovedu si představit, když muž "Zdravý, mladý, plný energie, podnikání v plném rozkvětu, případně jiné stabilní zaměstnání, stálé příjmy, pěkný domov" je současně unavený a utahaný ze stále stejného dění a po poznání nové, milé, pěkné a zajímavé ženy jakoby "omládne" a pak bych větu "cítím se vedle tebe jako mladý kluk" viděla spíš jako poklonu a lichotku. Trochu mi nesedí, že by člověk plný energie se solidním příjmem a pěkným domovem čekal na to, až za něj jeho nová partnerka vše zařídí. Nikdo nejsme dokonalý a naučit se dělat kompromisy je velmi důležité.

předposlední věta mi také do kontextu nezapadá - neshledávám žádnou souvislost muž takto specifikovaný musí mít i dostatek smyslu pro povinnost, protože žádná z těchto věcí sama z nebe nespadne...tipovala bych, že v pokročilejší fázi vztahu ho nemůže nenapadnout, že se rád a ochotně podělí o společné starosti, ne jen radosti..no a proč ne? když všechno jde, jak má, dělím se s protějškem o všechno, co život přináší....a vzájemné podíly si nastavíme tak, jak to vyhovuje oběma

možná to moc analyzujete a tlačíte na pilu místo abyste si užívala života-neřešte a radujte se ztoho co láska nabízí dokud jste mladá a dokud o vás někdo stojí-skutečně zodpovědných chlapů jsem sice taky poznala málo, ale existují-je těžké slevovat ze svých poždavků ale bez toho to nejde-takže místo lamentovat že partner není dokonalý jak jsem si ho vysnila zkuste si říct, že není tak nedokonalý jako ti před ním

Paní Libuše, podle mého názoru upřímně myšlené rady od ženy, která už má s životem hodně zkušeností (a to opravdu myslím v naprosto pozitivním smyslu, ironie to není), ženě, kterou její partnerská samota zřejmě trápí. Teď jde o to, jestli Vaše rada (a kromě na diskusích obvyklého šrotu je tu v dikusi, opět dle mého názoru, upřímně míněných rad víc), jak se v mé nynější zemi říká "padne na úrodnou půdu" nebo ne.

My jsme tu takoví dědkové, důchodci, ale říkáme si kluci. A jsme kluci. A jsme i odpovědní. Jsme vyzrálí kluci...

Každá žena je chvilku partnerka, chvilku děcko a chvilku maminka. A každý muž je chvilku partner, chvilku chlapec a chvilku tatínek. Hrajeme si. A každou chvilku nějak jinak.Jen pokud se zasekneme v příliš submisivní nebo příliš dominantní roli, je to problematické a těžké. A Vy jste převážně v jaké roli?

Ach jo, a takováto ženská si dovolí hodnotit kvalitu mužů. Nejdříve by si měla udělat pořádek ve vlastní osobnosti, probrat to s psychologem, psychiatrem, sexuologem, genderovým odborníkem, se svojí matkou a se všemi kamarádkami a teprve potom může psát blogy na téma "já a muži".

To je možná zbytečně moc tvrdé.