Jak jsem se zapojila do testovacího plánování Hradčanského rozhraní (1)

Městská část Prahy 6 vyhlásila testovací plánování pro Hradčanské rozhraní. To je území na třídě Milady Horákové mezi ulicemi Pelléova a U Vorlíků. Mohla bych svou účastí a nápady změnit vizi a vzhled Prahy? To byla výzva!

Moje matka je ročník 1944. Když Československo napadla vojska Varšavské smlouvy, bylo jí pouhých 24 let. Když pak přišla Sametová revoluce v roce 1989, bylo mé matce už 45 let. Léta, kdy mohla snít, tvořit a žít, prožila v normalizaci a to ji až do konce života velice negativně ovlivnilo.

Nikdy se z toho nevzpamatovala. Systém, ve kterém prožila 21 dlouhých let, ji zničil. Dodnes zastává názory, že nelze v politice, v jejím okolí, řízení města, natož na státní úrovni cokoliv změnit.

Když jí občas líčím, že jsem podepsala tu a tu petici, nebo byla na nějaké demonstraci, abych někoho či něco podpořila, volila ve volbách, nebo jsem se zapojila do změn ve městě, moje dnes již osmdesátiletá matka se tomu sarkasticky směje a ptá se: „Ty si vážně myslíš, že něco změníš?!?! To je nesmysl! Ztráta času! Ty nikdy nic nezměníš.“

Já se však domnívám (a dovolím si tvrdit, že nejsem sama), že se dá změnit mnoho věcí v našem osobním životě, v prostředí, kde žijeme, bydlíme nebo pracujeme, nebo dokonce na národní úrovni.

V květnu 2024 jsem se zcela náhodou z časopisu „Šestka“ vydávané Městskou částí Praha 6 dozvěděla o plánovaném testování. Časopis jsem četla dříve pravidelně, když jsem na Praze 6 bydlela. Ale pak jsem se přestěhovala do jiné městské části.

Mám ráda Prahu 6 kolem Hradčan, Střešovic a Břevnova. I když tam již nebydlím, ráda se vracím a procházím se po okolí. Když jsem zašla do lékárny na Břevnově, ve frontě jsem se nudila, a tak jsem sáhla po čtivu, po časopisu „Šestka“.

Dozvěděla jsem se, že testovací plánování pro Hradčanské rozhraní, což je území na třídě Milady Horákové mezi ulicemi Pelléova a U Vorlíků, by se mělo konat 14. května 2024 od 18 hodin na volném prostranství v ulici Milady Horákové.

Vzpomínám si, jak mě žalostný stav tohoto území vždycky trápil. Už někdy v roce 2010 jsem chodívala kolem budov, které nutně volaly po rekonstrukci... Uběhlo dalších 14 let a stav budov a okolí se zhoršoval. Nikdo nic nedělal pro jeho záchranu.

V roce 2023 jsem dokonce psala na Městskou část Prahy 6 ohledně havarijního stavu budov. V katastru nemovitostí jsem zjistila, že dvě vily, které jsou v nejhorším stavu, se nacházejí na památkově chráněném území.

Také mi nedávalo smysl, že se třicet let nikdo o budovy nestará a nechává je schátrat. Vlastníkovi by přeci mělo jít o to, aby dobře spravoval svůj majetetek. Nebo ne?! Nikdo mi na můj e-mail dodnes neodpověděl.

Tyto dvě budovy v ulici Milady Horákové jsou v nejhorším stavu.

Hlavní strana budovy směrem do ulice Milady Horáková už musí být z bezpečnostních důvodů zakryta. Občas je okolí dokonce obehnáno šrafovací páskou a nápisem, že hrozí nebezpečí pádu omítky ze stavby.

Když jsem se tedy o rok později dozvěděla, že je možné, abych se jako člověk, kterému záleží na stavu tohoto místa, podílela na jeho změně a budoucnosti, rozhodla jsem se, že se testovacího plánování zúčastním.

CO JE TESTOVACÍ PLÁNOVÁNÍ? Jde o nástroj často používaný ve Švýcarsku, kdy několik projekčních týmů hledá alternativní řešení rozvoje území pod vedením poradního výboru. Proces umožňuje zapojení sousedů a širší veřejnosti jak v přípravné fázi. tak i na jednotlivých workshopech, kde projekční týmy prezentují své koncepty s využitím fyzických modelů a sbírají zpětnou vazbu od laické i odborné veřejnosti.

Poradní výbor, který celý proces vede, je složený ze čtyř nezávislých členů a tří členů reprezentujícím Prahu 6, IPR Praha a vlastníka a investora společnost Lordship a.s. Předsedou poradního výboru byl zvolen nizozemský architekt a urbanista Kees Christiaanse, který má s procesem testovacího plánování zkušenost i jako jeho účastník. Jeho architektonická kancelář KCAP se účastnila testovacího plánování pro hledání vize rozvoje hlavního vlakového nádraží v Curychu a následně byla pověřena přípravou územní studie, na základě které se území revitalizovalo. Místopředsedkyní poradního výboru je urbanistika Kristýna Lhotská, ředitelka sekce detailu města na IPR Praha.

Ze 13 týmů, které poslaly svou přihlášku účastnit se testovacího plánování, vybral na konci dubna poradní výbor čtyři týmy. Jsou jimi rakouská architektonická kancelář AllesWirdGut Architektur, švédsko-český tým Mandaworks a collcoll (Bauhanz), české duo pražských OV architekti a brněnské CONSEQUENCE FORMA a české studio UNIT architekti.

Vlastníkem většiny pozemků a pěti budov je developerská a investiční společnost Lordship a.s.

A tak jsem se 14. května 2024 vydala s dobrým přítelem z Nigérie Yomim Akinyemim na testovací plánování. Yomi bydlí pár metrů od Hradčanského rozhraní a na tom, jak to zde vypadá, mu záleží.

A jak probíhalo testovací plánování samotné? Nejvíce se sešlo sousedů, kteří bydleli v okolí, ať již ve svém vlastním domě či bytě, pronájmu, nebo pracovali v blízkém okolí. Rozdělili jsme se do čtyř pracovních týmů a začali jsme přemýšlet nad mapou o lokalitě.

Navrhovali jsme, jak by se nám líbilo místo Hradčanského rozhraní změnit, co bychom si tam přáli, zda ony dvě budovy v havarijním stavu zachránit či ne a raději postavit něco nového.

Také jsme zmiňovali pozitiva místa – např. krásná lokalita v samém srdci Prahy, dobrý výhled, vanutí větrů a čerstvý vzduch, nádherné domy postavené v okolí, či negativa jako např. jak místo nahání hrůzu v noci, nedostatek zeleně na celé třídě Milady Horákové, vysoký stav emisí unikající z nedalekého tunelu Blanka, málo společenského vyžití pro sousedy v místě atd.

Všechny naše názory a připomínky společnost ONplan s velikou pečlivostí zaznamenávala a také ihned zakreslovala do mapy. Právě na jejich základě totiž čtyři architektonické týmy vypracují své návrhy, jak by to mělo vypadat na Hradčanském rozhraní.

Atmosféra byla milá a přátelská. I když šlo o vážné téma, mnozí z nás to brali s humorem a nadhledem. Nejdříve hodně horko a později se ochladilo a dost na Letné foukalo. Přesto jsme strávili nad plánováním Hradčanského rozmezí víc jak dvě hodiny.

Bylo evidentní, že nám všem není osud na třídě Milady Horákové lhostejný a že za něj jako občané cítíme zodpovědnost. Že nás situace v okolí trápí a rádi bychom ji změnili. Pokud možno, co nejdříve.

A jaké vzešly z našich podnětů architektonické návrhy? O tom se dočtete až zítra, tj. 30. srpna 2024 v mém II. díle blogu.

Krásné letní dny a hodně optimismu vám přeje Vaše blogerka Hana Rebeka Šiander

Fotografie a zdroje:

Fotografie mi s laskavým dovolením publikovat umožnila společnost ONplan. Fotografie pořídila Alžběta Žabová z této společnosti. Fotografie budov a okolí pořídila H. R. Šiander.