Jak jsem neudělala řidičák – I. díl

Po roce chození do autoškoly usedám do vozu a usiluji o řidičský průkaz. Nejdříve hodinu čekáme na komisaře z Magistrátu hlavního města Prahy, pak já čekám s ostatními další hodinku a půl na jízdy. Nejdřív mě komisař zpraží za údajně špatně nastavené zrcátko, pak mi dvakrát za sebou na stopce chcípne motor a já už vím, že jízdy ani náhodou neudělám. Nakonec nevytočím ve sněhu a ledu zatáčku. Aby toho nebylo málo, tak zjišťuji, že komisař, který by měl jít příkladem a měl by dodržovat pravidla silničního provozu, nebyl připoutaný! Tak ještě že jsme se nevysekali! To by mě totiž zavřeli! To byl zase den!

Je to už rok, co jsem si vyzvedla v autoškole přihlášku a konečně jsem se dostala k tomu, abych se přihlásila k závěrečným zkouškám a obdržela řidičák.

Samozřejmě, že mi bylo jasné, že čím dřív udělám zkoušky, tím líp, ale měla jsem toho mnoho. Nejdřív zkoušky na vysoké, pak státnice, nakonec jsem se přestěhovala z Prahy do Ústí nad Labem.

Celý rok jsem trénovala testy na webu Ministerstva dopravy ČR, které byly v teoretické části. Během toho roku je samozřejmě změnili, tak jsem nastudovala nová.

Taky jsem si vypracovala technické teoretické otázky a z údržby vozu. Přečetla jsem je asi desetkrát s tím, že mi je bývalý přítel stále vysvětloval dokola, včetně obrázků na netu, abych měla představu, o čem se vlastně vůbec bavíme.

I když jsem si připlatila asi čtyři hodiny jízd navíc, stejně si pokaždé před zkouškama ještě zaplatím dvě. Jízdy potřebuji natrénovat a chybí mi tak jako nic z toho všeho!

Samozřejmě, že kdyby mi někdo půjčil auto, bylo by to nejlepší řešení! Ale bez řidičáku by to bylo pro mě i pro majitele vozu ilegální.

Takže i když mě autoškola stála kolem 9000 korun, teď se mi začíná prodražovat. Zaplatím si dvě jízdy a pak sedm stovek pro Magistrát hlavního města Prahy (pro komisaře) a tři stovky pro autoškolu za zkoušky. Takže už jen z finančních důvodů doufám, že zkoušky udělám co nejdřív!

Musím se přiznat, že první zkouška byla zajímavá. Přála jsem si ji udělat a získat řidičák, ale kdyby ne, tak jsem si říkala, že aspoň budu vědět, co mě čeká do dalších kol. V autoškole jsme měli být ráno v sedm hodin. Protože však celou noc chumelilo a nebylo jisté, zda pojedou tramvaje, vstávala jsem raději dřív. Budík jsem si nařídila na 4.45 hod.

Kolem šesté jsem vyrážela z bytu na Praze 6 (Střešovicích) a protože doprava v Praze neselhala, byla jsem v 6.45 hod. v autoškole na Praze 10 ve Vršovicích. Po deseti minutách přišel první instruktor autoškoly a pak kolem sedmé hodiny dorazilo postupně asi dalších deset studentů, kteří spolu se mou čekali na testy a jízdy z autoškoly.

Komisař dorazil až po půl hodině, než však bylo vše připraveno bylo osm hodin. Všichni jsme čekali už hodinu a já jsem ocenila, že vždycky s sebou nosím knihu ke čtení. Asi po osmé byly všechny počítače v učebně připojeny přes internet k magistrátu a my během chvilky obdrželi osobní hesla a začali jsem skládat teoretické testy, které vyplývají ze zákona o silničním provozu.

A jak to dopadlo? Udělali jsme všichni teoretické otázky? A jak jsem nakonec neudělala autoškolu? To si přečtete opět zítra, pokud zavítáte na můj blog.

Fotografie a odkazy:

http://www.flickr.com/

http://etesty.mdcr.cz/