Jestli tahle diskuse je obrazem ceske spolecnosti...pomahej Buh , cest vsem(tedy tem par) rozumnym prispevkum....

Co máte konkrétně na mysli? 

Vyhraje lesbický vztah v přímém přenosu :)

Nevyhrál...a tak jsem jim to přál :)

Na druhou stranu začínám chápat pro koho vysílají na B kanálech ty venezuelský telenovely.

Homofobní nejsem (jsem z těch, co se tu naopak této skupiny často zastávají), na reality show nevím proč čumím poměrně často. Asi jako intouš potřebuju po práci tu hlavu propláchnout nějakým důkladným kulturním ředidlem

Přesto tohoto tvora z duše nemusím.

"Obdivuji" na něm jedno, je tak obratný manipulátor, že mu opravdu desetitisíce (ne-li statisíce) dam a dokonce i některých pánů opravdu věří tu upřímnost a dobrotu.

Osobně se domnívám, že je to hysterická psychotická osobnost, s kterou v reálném životě je dobré nepobývat v společném životě.

Prima udělala co do sledovanosti dobrý tah. Nicméně, pokud by to bylo čisté, musel by být již dávno vyloučen. Lidi jsou naštěstí (pro Primu) jednodušší, takže VD vyhraje. Jupííí, huráá. Matky a dcérky plesají....i starší seladoni si oddechli, že dobro zvítězilo.

Tak v hodnocení osobnosti Vladka se s Vámi naprosto shodnu

I to, že vyhraje.

Navíc je to i zbabělý, zákeřný jedinec. Když byl jakýkoliv problém, tak jej chytil hysterický záchvat a poté utekl do ložnice. Pokud by televize Prima byla trochu objektivní, tak jej dávno vyrazili. Jenže diváci by se potom neměli čím bavit, celá reality show by byla nuda a navíc se najde nemálo lidí, kteří "žerou" Vladkovi tu jeho "čistotu a upřímnost."

Máme s mojí ženou pocit, že to má navíc Prima nějak pojištěné. Když byl Vladko v duelu, zkoušeli jsme z více mobilů posílat SMS jeho protivníkům a nezdařilo se odeslání ani jediné po celou dobu duelu.

To samé bylo v případě vítězství Tony Jalovce. To byl ještě manipulativnější týpek, jen nebyl hysterický.

A to je, vážená autorko, námět na další knihu! Jak najdu v knihkupectví něco s názvem Vladko, jdu po tom, pište.

Hysterické psychopaty nemusím.

Vladko tolikrát porušil pravidla soutěže, že už měl být dávno vyloučený.

Jenže pro některé diváky jsou zábavné záchvaty jeho hysterie, kdy v póze posledního spravedlivého všechny křikem přesvědčuje o svojí upřímnosti a pravdě.

Já vím, taky to máte s Květou těžké ... to je to Krno!

Ovšem jediný skutečně inteligentní, sečtělý, vzdělaný, krásný, charismatický, romantický, vtipný, silný, upřímný, drsný, tolerantní, empatický, ... muž ... je kdo?

Kdo to uhodne, má bod.

Mistr, kdo jiný!

Přeji příjemný večer a jsem v dokonalé úctě!

Paní Hano Rebeko, děkuji za vysvětlení slov homofobní a xenofobní. Častokrát jsem se nimi setkal a dosud jsem tápal, co vlastně znamenají. Patří Vám dík za dovzdělávání čtenářů. I já si spolu s Vámi, a patrně s Hedvikou a Brigitou, myslím že vyhraje pán Vladko, a že "Ti, kteří ho pozorně sledují, vidí ve Vladkovi sami sebe a ztotožňují se s ním v tom, co je jim blízké…"

Moc pěkný a poučný text. Přeji krásný večer a zůstávám v dokonalé úctě.

Pěkný a poučný text?

Tak Vám položím otázku, kterou jsem tady nadnesl: Chtěl byste Vladka jako souseda na malé vesnici? Záměrně nepíši "jako souseda v paneláku", protože v městských panelácích se lidé jenom pozdraví na chodbě nebo u výtahu a jejich životy se neprolínají, ale na malé vesnici, kde dobrý soused dokáže život obohatit, ale špatný soused dokáže život otrávit.

Chtěl byste Vladka jako kolegu v práci, s ním spolupracovat musíte, ať chcete, nebo nechcete? Představte si, že v kuchyni, v dílně, v kanceláři nebo v laboratoři Vás je pět a z toho jeden je Vladko. Lákalo by Vás to? Nepíši o nějakém televizním pořadu, který skončí a Vy vypnete televizi. Píši o skutečném životě.

Takovéhle hlouposti potřebují právě tyhle lidi: narušené, jako je Vladko. Protože právě oni zvedají sledovanost. Ne že by byli tak skvělí. Už dole jsem napsal, že takovými lidmi přímo pohrdám, ale z hlediska diváka prostě je na co se dívat. Představme si, že by tam byli docela obyčejní lidé, kteří by se chovali naprosto normálním způsobem. Takové lidi já mám v životě rád, ale upřímně řečeno, pro diváka by to byla nuda. Nikdo se s nikým nepohádá, nikdo se nechová extravagantně, nikdo se nezesměšní, prostě naprosto šedivý život. V tramvaji si též všimneme spíše extravagantního opilce než docela obyčejného cestujícího dívajícího se z okna nebo čtoucího si časopis nebo dvojice takových lidí, kteří spolu zcela normálně polohlasem konverzují.  A teď si představme, že by do té vily dali dvanáct takových lidí, jako třeba byla doktorka Čeňková z Nemocnice na kraji města, pan Pařízek (v podání Zdeňka Svěráka) z filmu Vrchní, prchni, jemuž "klakson troubí", nebo naprosto klidná manželka Mariána Labudy z Vesničko má středisková (herečka: Milena Dvorská), která když slyší, že manžel říká, že ze známosti s ní už nešlo vycouvat, se vůbec neurazí a jenom řekne "couvání našemu tatínkovi nejde". Vybral jsem tři příklady s české kinematografie, protože je všichni známe. Ale dvanáct takovýchto bezproblémových lidí by se nějak spolu srovnalo, nehádali by se, nedělali vy hysterické scény, chovali by se decentně, prostě tak, jak by se dospělí lidé chovat měli. Já takovým lidem dávám v životě přednost před extravagantními jedinci, ale co by se z toho dalo udělat za pořad? Už jste viděli v nějakém filmu scénu, kdy někdo jede v tramvaji a nic zvláštního se tam nestane? Proč by někdo měl něco takového točit?

Vzrušení za každou cenu však může být zajímavé v televizi, leč obvykle o něj v životě nestojíme. Zcela upřímně řečeno, v televizi je také zajímavější válečná přestřelka z bitvy u Moskvy v roce 1941, jedné z nejkrutějších kapitol druhé světové války, než mnou uváděný příklad cesty tramvají mezi lidmi, s kterými se neznám a kteří si mě nevšímají a já si nevšímám jich. Ale právě že pouze v té televizi. Ve skutečnosti by každý raději jel tou dvacet minut tramvají než byl v těch zákopech pod plnou palbou nepřítele a ve třicetistupňovém mrazu. Nebo bolest šestky vlevo nahoře je též vzrušivější, než když člověka zuby nebolí, ale přesto ve skutečném životě raději máme tu druhou variantu. Vsadím se, že ti, kteří tady píší, jaká že Vladko je osobnost, by ho nechtěli jako kolegu v práci a že by nebyli nadšeni, kdyby si takového člověka jejich dcera vyvolila za manžela (ponechávám stranou, že Vladko se asi nikdy ženit nebude: já nepíši o sexuální orientaci, nýbrž o povaze). Do svého skutečného života si takové lidi nepouštějí, ale na obrazovce je obdivují. Veškerá logika jde stranou.

Já nevím, mám rád poměrně náročné filmy i literaturu... a občas relaxuji u Vyvolených, no světe zboř se :D Přes veškeré aranže, Vladko má kus osobnosti, očividně, na rozdíl od soupeřů. Asi bych nedal dívat se každý večer, ale právě kvůli němu jsem si pustil Vyvolené alespoň občas (první řadu jsem sledoval podstatně podrobněji), třeba mu peníze nějaké štěstí tentokrát přinesou...