Pani autorko, karma a souhlas. Vase blogy se mi libi, piste dal!

Zdravím autorku -- jsem rád, že mezi námi jsou ještě lidé, kteří nad tím takhle přemýšlí, už jsem začínal být pomalu skeptický, čím dál tím více čítám názory komunisty chválící a velebující.

Je to jako s těmi Nacisty ;) Kdyby dnes kandidovali, tak by se nic zlého nestalo, přece už se změnili a jen mají svoje jméno, na které jsou hrdí...

Pokud někomu připadne výše uvedená věta hloupá, asi chápete, proč mi přijdou hloupí i voliči KSČM... A klidně mi dejte mínusy, je mi to jedno. Jste hloupí. Máme krásnou zemi, za kterou se vyplatí bojovat a vy, jen vy, svými názory a volením hlupáků ji přivádíte ke krachu. A naší chybou, těch, kteří si to nechtějí nechat líbit, je jediné -- je nás málo a ztrácíme chuť a energii s tím něco dělat.

Proto je vždy pohlazení, když si přečtu blog od lidí, jako třeba zde od autorky. Za své mínusy se nestydím, jsem totiž svobodný občan, který si za svým názorem stojí a je rád, že ho svobodně může vyjádřit.

Vy jste nereagovala na sousedovo..."všeho bylo dost"...?

Autorko, díky za článek. Rodnou CSSR jsem opustil ve dvaceti a "velezradu" jsem tehdy rozeznával jen na straně rudého dvora co prováděl na poddaném lidu různé sociální experimenty. K rozlišování mezi "ekonomickou" a "politickou" emigrací přistupovali už úředníci ve svobodných zemích při rozhodování co s námi. Podle mne falešná otázka - komu vadí že si nesmí otevřít krejčovský závod a komu vadí že státní cenzura zakazuje autory je ze strany totalitního systému poškozován stejnou měrou. Otrocký argument že "svobody se člověk nenají" ignoruje fakt že bez svobody se ani nic nevymyslí, nesklidí, neprodá, nerozdá a nekoupí. Komentátor kterému se stýská po pohodlné službě mi připomíná jak mě jeden starý chudý Rus kdysi v 80tych letech poučoval že "za Stálina vsjo bólo, vsjo!  :)"

Dělat hrdiny z těch co odešli je stejně nesmyslné, jako dělat z těch,kdo tady zůstali sluhy komunistů. Tehdy nebyl problém se dostat přes hranice a tak emigrovat nebo zde zůstat byla svobodná volba. Byl jsem v roce 1969 za účast pri kontrarevolučním spiknutí v base, párkrát jsem musel nuceně vyměnit zaměstnání, důvěru dělnické třídy získával i v dolech, svoboda je pro mne nejcennější statek a přesto mi nepřišlo na mysl emigrovat. Ztratil bych rodinu, přátele a volnost při toulkách přírodou mi komunisté také nevzali. Zůstal jsem,ale za nějakého komunistického přisluhovače se nepovažuji.

Pro autorku: Komunisti nám nikdy, ale opravdu nikdy vládnout nepřestali.

No, vůbec nechcu vstupovat do diskuze o socialismus versus demokracie. Ale Musím se ozvat: nevidím totiž žádnou svobodu, o které autorka píše. No budiž, zvětšil se okruh "spřátelených států", ale s volbama a svobodou slova na mě nechoďte. 

Zadna cenzura,svoboda cestovat, dokonce svoboda odejit za praci do ciziny a po nejake dobe se vratit domu. Ja jsem se za cely zivot v CSSR nedostala ani z Brna do Vidne a kdyz jsem si v Nemecku poprve precetla den Spiegel, tak mne malem vypadly oci z dulku. Vzpominam si, jak kolegove pred vanocemi byli na nakupech v Drazdanech a pri ceste domu jim DDR celnici kontrolovali i spinave pradlo.

Měla jste mu říct, že vůbec nejmenší třídní rozdíly nastávají po výbuchu jaderné bomby.

Rebeko, dekuji za clanek.

Karma.

Autorka asi žije v naivní představě, že všechny emigrace měli  politický důvod. Těch bylo ve skutečnosti jen malé procento

Ovšem Vy také žijete v naivní představě. Z mých známých to vidím tak půl napůl.