Zbytečný humbuk kolem darování půlky majetku 40 miliardářů

Celý svět je unešen z toho, že již 40 miliardářů se buď zavázalo darovat či v závěti odkázat půlku svého majetku na charitu. Média se předhání v básnění o těchto šlechetných krocích, byť se objevují i střízlivější názory spočívající např. v tom, že si takto kupují miliardáři svou prestiž. Na druhé straně ale i názory typu, že je lepší když bohatí dají peníze sami od sebe, než kdyby jim je stát bral zvyšováním daní pro bohaté.  V aktuální anketě na ČRo už třeba posluchači pilně radí, že by tyto prostředky použili např. na školství nebo zdravotnictví. Což je jistě chvályhodné.  Měli bychom si ovšem uvědomit jedno, miliardáři se svými dary můžou jen pokusit trochu napravit nedostatečnou práci svých vlád.   

Takže by bylo lepší, nespoléhat se na sebeštědřejší dobrovolné příspěvky milardářů, ale spíš dbát toho, aby na spravedlivé přerozdělování dbaly samotné vlády. Vždyť když jen  vzpomeneme na to, kolik miliard museli zaplatit američtí daňoví poplatníci na nedávné sanace bank a automobilového průmyslu, tak bychom se dostali možná k větším sumám, než budou  uvažované dary.  Jedna z mála pozitivních věcí na tom pak bude asi ta, že ti, kteří třeba  na bankrotu bank naopak vydělali /peníze se pochopitelně nemohly nikam vypařit/, tak zase někdy v budoucnu dají tyto peníze opět na charitu.