Za vzdělání ať platí všichni - nediskriminujme vysokoškoláky

Neustálé rozumování na téma, jestli se má za vysokoškolské studium platit či ne, už začíná unavovat. Zvláště když k tomu začali přibývat nové, téměř vědecké rozbory různých iniciativ, třeba na facebooku. Všechny rozpory jsou přitom způsobené opětovnou diskriminací jedné skupiny obyvatel, čehož si zatím nikdo nevšiml. Proč by měli za vzdělání, sloužící k výdělku, platit např. budoucí lékaři ovšem nikoliv budoucí zedníci?

Takový zedník si vystuduje zdarma 4 leté učiliště i s maturitou a už může začít vydělávat, navíc ani neztratí rok navíc vojenskou službou jako dřív, kdy musel jít  sloužit vlasti na dva roky, zatímco absolventi VŠ jen na jeden. A než někdo za dalších 6 let vystuduje medicínu,  náš zedník už může dávno vlastnit prosperující stavební firmu a vydělávat mnohem víc, než většina lékařů po dvacetileté praxi, o studiu ani nemluvě.  Jenomže nemůžeme být všichni zedníky, vždyť občas i ten nejšikovnější a nejzdravější zedník či jeho rodina lékaře přeci jen potřebuje. Stejně jako zase lékař potřebuje někoho, kdo mu postaví či opraví přístřešek.

Proč by ale měl mít jeden z nich vzdělání zdarma, a druhý by si jej měl platit? Jen proto, že lékařské povolání je třeba prestižnější? Důležité je to, že potřebujeme jak zedníky, tak i lékaře, a proto by měli mít obě profese stejné podmínky k dosažení nezbytného vzdělání.  Lékaři by neměli být znevýhodňováni jen proto, že se dnes vyžaduje na jejich studium o 6 let víc, než u zedníků.

Úplně  bezplatné by tedy mělo být pouze základní vzdělání. Na dalším stupni by si pak studenti i učni museli již vzdělání platit, ať by šlo o gymnázia, průmyslovky, umělecké školy či učiliště. Potom by se už každý mohl v klidu rozhodnout, jestli by šel hned vydělávat, anebo jestli se bude obětovat pro svou vlast a  bude dalších  několik let bez příjmu jen proto, abychom třeba jednoho dne nebyli bez lékařů.

Jediné co by bylo vhodné by byl podpis závazku, že v případě, že by vysokoškolák později emigroval, tak by musel vzdělání uhradit, což ostatně platilo už i za socialismu, kdy byla emigrace legalizována jen po uhrazení části nákladů na vzdělání. Výhodné by to bylo i proto, že by se mladí nechodili třeba zašít 4 roky na gymnásium,  když by neměli v úmyslu dál poctivě studovat na VŠ. Místo toho by raději zvolili nějaký perspektivní učební obor, kde se dnes učňů mnohdy nedostává.  Už by prostě oni i jejich rodiče víc zvažovali, za co utratí své peníze.