V nevyhlášeném souboji mě drtí nová superstar blogu iDNES

Zdánlivě nenápadně se zrodila nová hvězda na blogerské obloze iDNES, když v krátké době zaujal mezi více než sto tisíci dosud publikovanými články od založení blogu iDNES devátou a jedenáctou příčku Vladimír Kapal. V tomto karmovém žebříčku mu může jen trochu konkurovat se sedmou a šestnáctou pozicí Markéta Demlová, které se to ovšem podařilo jen jako úzce specializované paroubkoložce.

Zřejmě jsem si dovolil už trochu moc, když jsem si troufnul tomuto veleúspěšnému blogerovi vytknout pár věcí, které mi přišly v jeho článku o Romech přitažené za vlasy. Navíc jsem se pokusil o širší pohled na celou problematiku /článek včetně odkazu na blog pana Kapala je možno přečíst po kliknutí ZDE/. Snažil jsem se upozornit na to, že nám často vadí drobné krádeže Romů víc, než až miliardové škody způsobené "bílými límečky" - termín, který zmínil jeden z diskutujících.

Proto jsem taky zvolil absurdní titulek "Buďme féroví a dovolme i Romům krást", a to, že jej spousta diskutujících brala úplně vážně a byla jím pohoršena, dokládá vážnost tohoto problému. Mnozí čtenáři tedy vůbec nepochopili, že neschvaluji činy nepřizpůsobivých Romů, natož abych je ještě ponoukal ke kradení,  podobně jako odsuzuji rozkrádačky a černé provize ostatních. Kdysi dávno jsme jako děcka, když někdo nešikovně škobrtl a spadnul, tak jsme na něj křikli: Zabi se a uteč - tím jsme mu pochopitelně nechtěli radit aby se zabil, ale  jen ho upozornit na to,  aby si příště dal pozor a nezakopával. Podobně jsem pochopitelně myslel i titulek - kde by mě napadlo, že tolik čtenářů bude tuto absurdní výzvu brát vážně.

To vše tedy způsobilo v titulku zmíněný souboj s kolegou Kapalem, ovšem prostřednictvím jeho příznivců, diskutujícím na mém blogu. Dostal jsem a dostávám co proto, od toho, že jsem placen Romy až po nařčení, že se jako karmohonič vezu na úspěšném blogu pana Kapala. Ale v podstatě se jedná o úžasnou diskusi, s mnoha podnětnými myšlenkami, ke které se jistě budeme ještě vracet, protože to není jednoduché čtení, které se dá zvládnout za hodinu či dvě. Třeba nám pomůže přiblížit se k nějakému postupu v řešení tohoto problému.

Zatím, jako možná první krok, a když souboj tak souboj, něco k blogu pana Kapala. Odmítám nařčení, že se vezu na jeho úspěšném blogu. Pokud je něco mezi deseti nejlepšími články historie, tak se přece nemůže zakazovat polemika s tím, ani by to nemělo být hájeno jako nějaká relikvie, k tomu snad docházelo dřív.

Protože už nemám co ztratit, tak se do článku pana Kapala "Kradl. „Diskriminácija,“ řval" pustím ještě jednou, či zmíním jednu věc, kterou jsem vynechal, protože jsem byl na něj moc mírný. Uvádí tam totiž několik příkladů, kdy Romové po přistižení při krádeži řvali ono  "Diskriminácija". Už jsem byl svědkem iks takových situací, včetně toho, že si Romy zapisoval revizor v MHD, a nikdy jsem neslyšel Roma mluvit o diskriminaci, vždy byli jako schlíplí psi. / Možná si to autor spletl s tím, jak o diskriminaci mluví Romové ucházející se o práci, kterou po telefonické domluvě mají slíbenu, ovšem po osobní návštěvě ji s výmluvami stejně nedostanou. Toho jsem byl sám svědkem mnohokrát./ Opravdu by mě zajímalo, kolik čtenářů bylo svědkem toho, na co pan Kapal zřejmě naráží obden, že přistižený  Rom se brání výkřiky o diskriminaci. Je fakt, že Romové za ostatními hodně pokulhávají ve vzdělaní, o jejich neschopnosti v tomto směru svědčí i to, že žádný z nich nebyl schopen absolvovat ani plzeňská práva, kvůli tomu ovšem nejsou idioty, kteří by netušili, že za trestné činy jim hrozí vězení

To je další věc, na kterou si diskutující stěžovali /včetně pana Kapala/ že Romové jsou prominenty, kterým žádné tresty nehrozí. Tady bych si dovolil ocitovat z toho, co v diskusi poznamenal Michal "Hochy" Hochmajer: " Občas zaslechnu, že nejsou nikdy potrestaní za zlodějinu...a jedním dechem je ten samý člověk schopen říci, že kriminály jsou plné jenom cikánů." To se opravdu stává často, a jen to dokládá, že se nevěnujeme problému bez emocí.

Přejme si, aby se nám dařilo řešit tento problém s chladnou hlavou co nejdříve, pokud možno objektivně. Což se podle mě panu Klapalovi moc nepodařilo.

Podobně jako se mu to nepodařilo v jeho článku o Milanu Paumerovi /a Mašínech/, jinak ovšem rovněž superúspěšném, který si můžete přečíst ZDE  Pan Kapal tam zase vše zjednodušil, podobně jako v článku o Romech, na to jak je důležitá pouze ta ochrana osobní zóny /často zmiňována v diskusích/, kdy je hlavní být potichu a starat se jen o sebe. Prostě třeba rýt "držkou v zemi" ale hlavně mít svůj klid. Což je paradoxně v ostrém kontrastu s jeho následujícím skvělým článkem "Karle Kryle, už zase ryjem držkou v zemi!" Cožpak panu Kapalovi nedošlo, že právě členové skupiny bratří Mašínů nikdy držkou v zemi neryli?

Sám vůbec tragické činy Mašínů neschvaluji, ovšem nikdy bych si je nedovolil kvůli tomu jednoznačně zatracovat, právě s ohledem na to celé veskrze tragické období, druhou světovou válkou počínaje. Snad o objektivní pohled jsem se pokusil ve svém článku o Mašínech /k přečtení po kliknutí ZDE/, který byl asi tím nejsložitějším, co jsem kdy v životě napsal.

Podobně jsem se snažil podat v aktuálním článku o Romech  objektivnější pohled, než se to dle mého názoru podařilo panu Kapalovi. Přes zatím většinou nepříznivé reakce věřím, že je to správná cesta.  Zvláště když je naděje, že takto vyvolaná diskuse by mohla  přispět ke zmírnění třecích ploch mezi lidmi, kteří žijí a budou i nadále žít v jedné zemi. Když už jsme se zbavili problémů s totalitou, proč to nezkusit i s tímto.