Štvavý blog šířil nenávist v předvečer Svátku práce

Terčem další nenávistné kampaně jistého J.Š., jemuž dávají prostor k šíření dezinformačních kampaní jeho kapitalističtí chlebodárci z iDNES, se tentokrát stali bez výjimky úplně všichni soudruzi, kteří kdy vstoupili do Komunistické strany Československa, která je předvojem dělnické třídy bez 14 dnů již 90 let. Všechny čestné komunisty se včera na blogu pokusil dehonestovat snad nejhloupější větou, která kdy byla ve všech antikomunistických kampaních historie použita, když tam uvedl, že " Být komunistou bylo ostudou již za totality."

To byl titulek a první odstavec článku z dnešního svátečního vydání  ilegálního Rudého práva, ve kterém se reaguje na včerejší článek tohoto blogu "1. Máj aneb být komunistou bylo ostudou již za totality" /k přečtení ZDE/ Shodou okolností je dnes 60. výročí zahájení vysílání stanice Svobodná Evropa, a  díky některým  reakcím na včerejší blog mám pocit, že nyní aspoň v malé míře zažívám jaké to bylo, když se do Svobodky pustila komunistická propaganda. Zajímavá je i další část zmíněného článku, který mi byl zaslán a který si bez povolení ilegálního  Rudého práva dovolím sem zkopírovat:


"Tímto výrokem to naštěstí pro nás už dotyčný pořádně přehnal, takže mu v diskusi mnoho čtenářů dalo pořádně co proto. Statečný postoj prokázala zejména diskutující s konspirativním jménem "novačka", která zmíněnému blogerovi  vmetla do tváře názor jistě nás všech:  "...že se nestydíte, Vy, zrovna VY!!! Takový práskač a donašeč, kdybyste raději mlčel a tiše v koutě dožíval. Fůůůj!" a když se bloger pokoušel nějak se ohradit, doporučila mu trochu sebereflexe: "Běžte před zrcadlo a podívejte se sám sobě do očí. To je hnus, co?"


Tato dobrá zpráva, dokládající, že čestní lidé jsou připraveni kdykoliv bránit nám tak drahé ideje komunismu, nás však nesmí ukolébat, zvláště když jsme v posledních letech značně polevili ve svém úsilí. Po prvních skvělých úspěších, kdy se nám ještě v roce 1989 podařilo dosadit mnoho soudruhů do vrcholných funkcí státu, aby tak mohli zrealizovat geniální plán spočívající v tom, že až opět přijde náš čas, tak rozloží kapitalismus zevnitř, přišly v posledních letech žel i prohry. 

Než je kvůli poučení zmíníme, dovolte aspoň malý výčet velkých úspěchů, kterými se můžeme pochlubit. Husarským kouskem bylo především to, že po roce 1989, kdy proti nám vedl štvavou kampaň prakticky celý svět včetně domácích médií, když antikomunisté zneužívali toho, že jsme po změně režimu v roce 1948, a později i v roce 1968, museli prostě být na někoho trochu přísní, jsme vše perfektně zvládli. Natolik, že byli potrestání pouze soudruzi Štěpán a Brožová - Polednová, vysoké důchody jsme jim ale uchránili, podobně jako všem dalším soudruhům. To bylo podmíněno zejména tím, že třeba na rozdíl od podobně přísného Německa do roku 1945, jsme nikdy u nás nedopustili, aby se tady uskutečnila jakákoliv varianta Norimberského procesu. Takže prakticky všichni soudruzi mohli pokračovat v uskutečňování svých komunistických ideálů nerušeně i po roce 1989. 
Dařilo se nám i nepřetržité umisťování soudruhů do nejvyšších pozic, ať ve vládách či médiích, když vrcholným kouskem bylo jmenování soudruhu Fischera premiérem, který nás teď navíc z Londýna informuje o světových financích. A musíme zmínit i poslední úspěch, kterým je úplné osvobození soudruha Vondrušky. To nám také propagačně hodně pomohlo, je důležité dát republice na vědomí, že na soudech jsou rozumní lidé, kteří přece nepošlou někoho sedět jen proto, že byl trochu od rány. 
Jednou z největších proher však bylo zveřejnění archivů StB. Může za to nedůslednost některých soudruhů, když se jich v roce 1989 podařilo spálit jen část, a později se ke všemu od jejich likvidace již upustilo úplně, pokud si tedy nějaký soudruh o likvidaci nepožádal individuálně. Takže když už veřejnost zcela akceptovala naši sesterskou a na rozdíl od nás legální KSČM, objevily se nějaké dokumenty StB, které nás dost poškodily, protože nepřátelská propaganda je zneužívá proti nám, pochopitelně vždy vytržené z kontextu. Tady zaspali i naši právníci, zejména JUDr. Čalfa ale i mladá právnická garnitura, která již vystudovala v Plzni. Vždyť veškeré materiály StB byly pořízeny výhradně pro potřeby KSČ, na její náklady, a tak jsou jen jejím majetkem, nepatří nikomu jinému. 

Rovněž musíme sebekriticky přiznat ne vždy dobrou kádrovou politiku při dosazování našich soudruhů do odpovědných funkcí. Asi nejkřiklavějším případem jsou soudruzi, kteří byli námi dosazeni do společnosti  Sazka, kterou měli přivést k likvidaci, protože pracující by rozhodně neměli být závislí na nějakém hazardu kapitalistického stylu. To se jim sice již podařilo, jenže selhali pokud jde o další úkol, spočívající v tom, aby z prostředků Sazky ještě pro stranu zajistili rekreační a školící centrum v zahraniční.
 Tedy ne že by centrum nezřídili, jenže nyní si jej chtějí přivlastnit jen pro sebe. To je naprosté a bezohledné selhání. Vůbec nemysleli na naše komunisty, kteří se také potřebují rekreovat, a zejména  na to, že takové místo mimo republiku je ideální i pro internacionální družbu, pro výchovu pokrokových lidí z přilehlých zemí. Tito soudruzi ze Sazky nějak zapomněli na slova Dr. Husáka "Nechť odpadne, čo je kolísavé." Takže s nimi se rozloučíme. ať si ovšem nemyslí, že majetek, jenž získali na příkaz a za podpory strany, že by jim snad mohl zůstat, To rozhodně ne. "

Jako ukázka to snad už stačí, kdo měl štěstí a má v rodině nějakého komunistu, tak se jistě dočká výtisku  ilegálního Rudého práva po jeho návratu z průvodu.

Protože se  mě v diskusích snaží soudruzi porazit svými vlastními zbraněmi, tedy obviňováním z údajné spolupráce s StB, přikládám několik odkazů na články, obsahující i příslušné dokumenty StB, aby si tak každý mohl vše ověřit:
"Jak StB plnila plán v hotelu Continental v Brně" ZDE


"Karel Gott, lágr v Dachau a naše totalita" ZDE


"Hotel Continental Brno a jeho Mata Hari" ZDE