Před čtvrtstoletím pozavíral komunista výbor Jazzové sekce

  Utíká to jako sviňka, a tak se nelze divit tomu, že když ráno rádio Česko telefonem překvapilo Karla Srpa s žádostí o komentář k 25. výročí  uvěznění členů výborů Jazzové sekce včetně něj, byl tím docela zaskočen. Vůbec to sám netušil. Mimo jiné pak dodal na zmínku redaktorky, že se tehdy o jejich osvobození zasazoval i Paul McCartney nebo Phill Collins, že jim vlastně dodnes nikdo za tuto angažovanost nepoděkoval.

Těžko říct proč, když byl Paul McCartney v Praze, tak se k němu dostala asi jen rodina Havlova a Meky Žbirka, a ti se zřejmě o Jazzovou sekci zase až tak moc nezajímali. Ale zato se o knížky Jazzové sekce zajímaly desetitisíce ostatních, kteří když to šlo, tak je i někde kopírovali, v nejhorším se i opisovaly.  Bylo to opravdu velké osvěžení v šedi totalitní produkce, namátkou aspoň malé ukázky z knih John Ono Lennon, Dada od Ludvíka Kundery a z anglického krále Bohumila Hrabala.

Jak mj. Karel Srp zmínil, deset let se jim dařilo udržovat Jazzovou sekci při životě díky tomu, že komunista podepsal Dohodu o spolupráci a bezpečnosti v Evropě v Helsinkách, roku 1975, takže s tím vždy operovali. Ale to už vše jistě zhodnotí experti, pokud to tedy jako již bezcennou relikvii nenechají plavat. Takže teď pár ukázek  relikvií opravdu  nejcennějších, které v normalizační chudobě ducha měli doslova cenu zlata.