Dobrý den, omlouvám se že komentuji mimo téma, ale narazil jsem na váš komentář ke článku o koncertě Chucka Berryho v Brně. Píšete tam, že jste viděl záznam koncertu. Bylo by možné tento záznam někde shlédnout? Jsem fanoušek a tento koncert mě hodně zajímá. Předem díky za odpověď.

Zajímavé vyprávění

Díky za poznámku, která vždy potěší.

Několikrát jsem četl, že Karel Gott finančně podporoval disidenty. A nešlo o zanedbatelné částky.

No snad i Martu Kubišovou, ale asi o tom nemluví jednak proto, že není chlubílek, a taky by mu zase někdo jistě napálil do tváře, že se mu to podporovalo, když si vydělával dost.

Tak se musím usmívat, právě jsem zjistil, že jsou pravdivá slova z blogu o tom, jak Milan Kundera v knize smíchu a zapomnění uvedl, že Karel Gott je idiot hudby, budou žít dál, byť je už Kundera z nového českého vydání vyjmul. Znovu je zmínil právě dnes ve svém článku o Gottových narozeninách Jaroslav Rudiš ve Frankfurter Allgemaine Zeitung /FAZ/, aniž by se tam třeba zmínil o tom, že dnes se k tomu už Kundera nehlásí: ZUM ACHTZIGSTEN VON KAREL GOTT

:Als Karel und Karel zusammen sangen

VON JAROSLAV RUDIŠ

-AKTUALISIERT AM 14.07.2019-08:04

Anfang der siebziger Jahre, während der sogenannten Normalisierung, blieb er nach einer Tour im Westen. Doch schon nach kurzer Zeit entschloss er sich, wieder zurückzukehren. Seine Kritiker werfen ihm vor, mit dem neostalinistischen Regime Gustáv Husáks eine Liaison eingegangen zu sein. Er durfte weiterhin reisen und seine Karriere vorantreiben, die Regierung konnte sich mit ihm schmücken und sich auf seine Treue verlassen. Dies zeigte sich vor allem bei der sogenannten Anticharta, die 1977 viele Künstler unterzeichneten, um der Bürgerbewegung Charta 77 von Václav Havel und Pavel Kohout entgegenzutreten. In seinem Roman „Das Buch vom Lachen und Vergessen“ beschreibt ihn Milan Kundera aus seinem Pariser Exil als „Idioten der Musik“ und Husák als „Präsidenten des Vergessens“, die sich gegenseitig ergänzen.

Pripomel jste mi Svobodne Slovo ( ne z roku 1967 jak se s nim zde neustale ohani jisty byvaly pan docent z olomouce) ale z pocatku normalizace, kdy se ho jeden troufaly novinar na to tema zeptal.

Dockal se odpovedi ze on republice prinasi mnohem vic deviz nez cela mladoboleslavska Skodovka.

A pak ze v tom "socializmu" neslo o penize.

Nikdo není nekritizovatelný, ani "božský Kája". Bagatelizovat akci anticharta poněkud páchne normalizační atmosférou.

Však ano, třeba zrovna stran Anticharty je "božský Kája" kritizovatelný až až, už téměř 30 roků je mu to neustále vytýkáno, na rozdíl od většiny ostatních signatářů. Ale mnohem horší je to, že Váš výrok "Nikdo není nekritizovatelný" žel neplatí třeba pro rudé zločince, kteří také pomocí vražd našich občanů, pod ochranou nepřátelských armád, drželi kulturní zemi v srdci Evropy ve strachu a omezovali její obyvatele ve všech směrech, jen kvůli osobnímu prospěchu. Někteří z nich taky iniciovali onu Antichartu, ale dosud jsem třeba sám vůbec netušil, kteří to byli. Vy to podle všeho jistě víte, tak Vás laskavě žádám, abyste nám to tady sdělil, jistě nejsem sám, kdo Vám bude za tu informaci velmi vděčný,

Karma . A to pohlednicové "LP" Vám trošku závidím.

Za karmu díky moc, abyste mi ale tolik nezáviděl tu hrající čumkartu, měl jsem ještě z roku 1965 něco podobnýho z Polska ze školního výletu do Zakopaného s Beatles a Rolling Stones, to ale někde za ty roky zmizelo, prostě jen Kája vydržel Ale stejně byl Supraphon dobrej, že tam dával i letopočet, má to tak větší šmrnc, dávali to i na vinyly, což západní firmy zdaleka všechny nedělaly

Písnička pro Martinu byla mým prvním singlem na 45 (Nikoli na oné pohlednici. Máte to pěknou raritu. )

Tak to jsou stejně náhody, ale tak či onak, ať pohlednice nebo singl, stejně na jednoho když to vezme do ruky dýchne ta atmosféra starých časů, jo to není jako když někdo ode dneškA ZA PŮL století bude vzpomínat: Jó před půl stoletím když jsem si stáhnul na netu první písničku...

Vzpominam si, ze v temze roce jeste fungovala kavarna Vltava v Revolucni ulici. Aednou nebo dvakrat v tydnu tam vystupoval i Karel Gott. A v tyto dny bylo vstupne o korunu drazsi.

Tak to je nádherná vzpomínka s tou korunou extra za Gotíka, kdoví jestli si to ještě pamatuje,pokud to tehdy vůbec věděl