Ještěže Václav Havel na rozdíl od Pavla Wonky totalitu přežil

Jinak by po něm dnes zřejmě neštěkl ani pes, podobně jako je tomu právě u Pavla Wonky, jehož osud dnes už téměř nikoho nezajímá. Sice je po něm pojmenován most v Pardubicích a v republice celkem asi pět ulic, a ke 20. výročí jeho úmrtí byl dokonce uspořádán i seminář, ve srovnání s Václavem Havlem je to ovšem jedno velké nic. 

Přitom je docela možné, že Pavel Wonka se významně byť nechtěně zasloužil o poklidný polistopadový vývoj u nás.  „Do jeho posledního výkonu trestu ho odsoudila samosoudkyně Okresního soudu v Trutnově JUDr. Marcela Horváthová na dobu pěti měsíců, i když byl ve vážném zdravotním stavu. V královéhradeckém vězení poté P. Wonka zemřel v důsledku nelidského zacházení a zanedbání lékařské péče.“ Připomeňme si, že tak řádila komunistická justice a StB ještě v roce 1988, kdy už nějakému socialismu pochopitelně nikdo nevěřil, když v roce 1988 už dokonce ti, co měli pas, mohli vycestovat na Západ vůbec poprvé bez devizového příslibu. Stačilo, aby někomu třeba přátelé složili do banky valuty na cestu.

Přesto s úplným klidem nechali vykonavatelé totalitní rudé mašinérie pod taktovkou  Husáka, Jakeše, Štrougala a dalších mučit a nakonec zemřít člověka, který neustále otevřeně připomínal to, co stejně všichni už tehdy věděli – že odporný systém musí skončit. To vše mohlo o pár měsíců později přimět Václava Havla k tomu, aby se spojil s komunisty včetně Čalfy, a aby už nikdy víc proti nim nijak nevystoupil. Vždyť co kdyby ho zlikvidovali podobně jako Pavla Wonku? Byť v jeho případě by to nemohli udělat už nenápadně ve vězení, ale třeba atentátem. Ale jak všichni dobře víme, to by byl pro totalitní soudruhy ten poslední problém.

Takže možná bylo pro naši zemi lepší, že totalitu přežil Václav Havel a nikoliv Pavel Wonka. Zejména pokud jde o věhlas ve světě. Na druhé straně, v opačném případě by dnes  pravděpodobně nekandidovali na presidenta bývalí nomenklaturní komunističtí kádři, ani by právě nemuseli stávkovat jihočeští studenti proti tomu, že o školství  mají znovu rozhodovat dokonce opravdoví komunisti.

Od dnešního rána všechna rádia neustále zmiňují, že Václav Havel byl symbol sametové revoluce a neohrožený bojovník proti totalitě. Pokud jde o symbol sametu, který se k nám po pádu berlínské zdi s mírnou prodlevou konečně taky dostavil, tam je nepochybně Václav Havel jasným vítězem.  V případě neohroženého boje proti totalitě, když šlo ještě o život, tam byl ale smutným vítězem Pavel Wonka.  Na to bychom zapomínat neměli.