Je pyšný na dědu - estébáka a teď nabírá karmy vidlemi

Kolega bloger Filip Fuchs láme všechny rekordy sledovanosti svým článkem v dnešním Výběru z blogů. V něm se otevřeně a snad i odvážně vyznal z toho, jak je hrdý na svého dědu, který po válečných útrapách zcela logicky skončil v náruči KSČ i StB. Zdánlivě jasně pak vysvětluje, že na tom nebylo vůbec nic špatného, naopak.  Dalo by se říct, že tak pan Fuchs  poskytl perfektní know how všem, kteří se dřív s KSČ nebo StB zapletli, jak se za to už nadále nestydět a naopak, být na to hrdý.  

Jenže ti,  co za to oceňují článek karmou, postupují stejně jako ti z nás, kteří kdysi podepisovali petice za popravu Dr. Milady Horákové. Podepsali, aniž by se sami zamysleli nad tím, jestli je správné posílat na smrt ženu, která svou odvahu prokázala už v boji proti fašistické totalitě, za což trpěla v koncentráku, navíc i matku. Prostě slepě věřili /či se báli - efekt je stejný/ aparátčiků nahoře, a tak je poslechli,  takže  i sami svým podpisem o popravu Milady Horákové požádali.

Teď aparátčiky pro jednou nahradil kolega Fuchs, a zase pro něj hlasují někteří, aniž by se zamysleli. Stačí jim, že by mohli mít konečně klid, že už je možné být hrdý na aktivní totalitní minulost. Naštěstí jejich karma už dnes neposílá nikoho na smrt, i tak je ovšem jejich přístup ne příliš radostný. Pokusím se vysvětlit proč. Na ukázku si dovolím citovat pana Fuchse:

1/ "Že potom udělal v KSČ kariéru a dostal se až do čela jejího Krajského národního výboru? No a co!"

Pan Fuchs asi neví, že kariéru u KSČ dělali soudruzi jistého typu. Ale i tak je možné, že jeho děda ji udělal jen proto, že byl opravdu schopný lidumil. Pokud je tomu ovšem tak, proč se nám pan Fuchs nezmínil, v kterém kraji byl jeho děda předsedou KV KSČ  /či KNV -tady se nevyjádřil autor jasně/? Vždyť by se jistě ozvali pamětníci a byl by to důvod k oslavám, neboť děda  tam musel být jistě velmi oblíben.

2/ "Že, v okamžiku, kdy byl požádán Státní bezpečností o spolupráci, v souvislosti s krádežemi (nikoliv s politikou!) v podniku, jehož byl ředitelem, a výhradně v zájmu svého podniku na tuto spolupráci kývl? No a co!"

Tady je zajímavé, že v místě dědova působení zřejmě nebyla Veřejná bezpečnost, a tak vše řešila jen StB - další důvod, proč dědovo město lokalizovat.

3/ "Děda nikdy svých stranických funkcí nezneužil a nikdy nikomu neublížil. Naopak. Spoustě opravdu schopných a pracovitých lidí, kterým ve svém podniku řediteloval, pomohl v jejich dalším profesním růstu."

To už je stará věc, že každý diktátor i neomezený vládce, kterými byli i krajští tajemníci, si myslí, že dělá pro lid jen to nejlepší. Jistě si to myslel i Stalin a další .Opět škoda, že nevíme, kde děda působil, třeba by se ukázalo, že byl opravdu prvním vládcem, který jen pomáhal.

Jistěže nikdo nevyčítá řadovým komunistům členství v KSČ, zvláště když třeba po válce i mnichovské zradě bylo celkem snadné, podlehnout vábení Sovětského svazu. Ale zase je nutné zmapovat veškeré špatnosti, ke kterým za totality docházelo právě v provedení elitních komunistů i estébáků.

K tomu ale nepomůže nijak tohleto plácnutí kolegy Fuchse. To by musel přijít nikoli vnuk ale opravdový děda, a otevřeně se ke všemu vyjádřit sám. Ale článek pana Fuchse je poučný v tom, že odráží přetrvávající socialistické myšlení a rétoriku. Včetně toho, že asi nejen v případě dědy se jedná o fejk. Ale už to, že k němu vůbec došlo jen dokládá, jak nám chybí upřímné výpovědi přímých aktérů minulosti, kteří byli tehdy v dresech KSČ takřka neporazitelní. Objeví se někdy aspoň jeden pravý?

Toto je reakce na zamyšlení pana Filipa Fuchse, uveřejněné na stejném místě jako tento článek v pondělí kolem poledne. Článek pana Fuchse si můžete přečíst po kliknutí ZDE

 Protože v článku pana Fuchse je zmíněno i jednoznačné odsouzení skupiny  bratří Mašínů, dovoluji si upozornit na článek, ve kterém jsem se snažil posoudit činy této skupiny v širším kontextu. Článek je ZDE.