Byli totalitní komunisti prachzatrolení lapkové?

Zřejmě ano, to ovšem v tom lepším případě. Jinak se jednalo o organizovanou bandu drzých lupičů, okrádajících se zbraní v ruce své spoluobčany. Podobně jako jejich předchůdci ve středověku,  tak ani tito moderní loupežníci se neštítili ničeho, co jim umožńovalo zmocnit se majetku ostatních.  Zpočátku to sice balili do hávu politického boje, záhy však veškeré zábrany ztratili. Pro úplnost si připomeňme starou pravdu, že veškerá snaha o získání politické moci je jen zástěrkou pro uchopení moci ekonomické, tedy pro to, dostat se k výběru desátek či daní a k jejich dalšímu rozdělování, především do vlastních kapes.

Po celé dějiny loupežnictví  se pak dodržuje přísná hierarchie, protože od dob Ali Baby až po totalitní komunistické zločince si jak nejhezčí ženy, tak i nejvíc peněz přisvojil vždy lapka s největší autoritou. Což ostatní respektují, protože i ten poslední z loupežníků je na tom pořád lépe, než jejich oběti. V rámci fair play dodejme, že někteří se stali loupežníky jen shodou okolností, jako třeba naši nadšenci, kteří vstoupili do KSČ po druhé světové válce v naději, že vybudují společnost, ve které už nebude možné, aby okrádal jeden občan druhého a nutil ho tak pracovat i za sebe.

Tato možnost se však ukázala již pár dnů po únoru roku 1948 jako iluzorní,  když se začalo opět s loupežemi se zbraní v ruce, za což zaplatilo životem mnoho jejich obětí. Jedinou změnou proti minulosti bylo to, že loupežnické hordy již byly organizované a dávaly si i jména, např. Lidové milice. Další vylepšení spočívalo v tom, že se tito komunističtí lupiči spojili s ještě lépe vyzbrojenými zločinci sídlícími v Moskvě, kteří jim za úplatu třeba v podobě uranu pokytovali všemožnou ochranu.

Jen tak mohly komunistické hordy u nás v poklidu loupit víc než 40 let. Na své si přišel každý, kdo se k nim přidal. Šéfové těchto gangů pochopitelně na víc, když si třeba za babku kupovali domy po emigrantech. Ale i zdánliví pěšáci na tom nebyli špatně. Automaticky dostávali lepší místa a tedy i více peněz, jejich děti mohli bez problémů studovat, často i na Západě, jako např. náš nynější ambasador v Izraeli Michal Žantovský, bez problému dostávali i devizové přísliby atd.

Když bylo v listopadu 1989 konečně možné jejich loupeže pojmenovat, nestačili se ostatní občané divit, jak byli všude možně těmito loupežníky okrádáni. Poprvé v historii lidstva ovšem došlo k tomu, že tito zločinci nebyli vůbec potrestáni a jejich lup jim nikdy nebyl zabaven. Měli totiž obrovskou výhodu např. oproti různým mafianským strukturám, které si často kupují beztrestnost za drahé peníze, nebo ji dosahují dost komplikovaně pomocí zastrašování soudců či dokonce jejich vražd. Genialita totalitních komunistických loupežníků totiž spočívalo v tom, že mezi sebe vzali nebo si přímo vychovali i většinu soudců, takže je neměl kdo odsoudit.

Nemuseli tedy vracet žádný lup, dokonce teď ještě pobírají vysoké důchody za to, že často bez kvalifikace, jen na základě toho, že se k loupežníkům připojili, tak zastávali mnohem lépe placená místa a brali neoprávněné odměny. Tím vlastně u nás úplně zlegalizovali loupežnictví, dali najevo, že se vyplácí, že loupežník nikdy nebude v této zemi potrestán a nehrozí mu  tak ani zabavení lupu.

Takže se vesele pokračuje dál. Od drobných loupeží, jako když ostřílený loupežnický kozák Jan Fischer umožní synkovi okrádat druhé tak, že mu zařídí pseudobrigádu na vládě za 200 Kč na hodinu,  až třeba po denní milionové lupy v autobazarech.  Jak se dnes objevilo v médiích, tak přes 40 % aut prodaných v autobazarech mělo loni přetočený tachometr, čímž byla hodnota prodaných aut neoprávněně navýšena o víc než tři milardy. Jen na okraj, jsou to tři tisíce milionů, čili asi 10 milionů za pracovní den. Každý den okradou autobazary zákazníky o 10 milionů.  Jestli to tak půjde dál, tak tady budou za chvíli už jenom loupežníci, a veškeré slavné tržní hospodářství se stane  jen  vzájemným soubojem nejrůznějších loupežníků. I za to můžeme poděkovat Komunistické straně Československa a tomu, že jsme nebyli jako ona a její členové.

Případné nové čtenáře iDNES si dovoluji upozornit na nejčtenější článek tohoto blogu Školní sex hýbe republikou, který je stále aktuální i vzhledem k diskusím, které probíhají k nové příručce sexuální výchovy na školách. Můžete si jej přečíst po kliknutí ZDE