Byl premiér Fischer opravdu dobrým koučem?

Jistěže není vláda třeba fotbalovým nároďákem, pár podobností se ale najít dá. Oba týmy potřebují především zkušeného kouče s autoritou, a pokud možno i sestavu těch nejlepších plejerů či ministrů v zemi. V tom je už fotbal trochu férovější, byť i tam tahají za nitky bafuňáři všeho druhu. Ale na rozdíl od jmenování ministrů, kam může proklouznout opravdu kdekdo, musí na hřiště vyběhnout jen ti nejlepší hráči v zemi.  Protože protekčně jmenovaného amatéra by každý odhalil již po jeho prvním kopnutí do míče, pokud by se tedy k tomu vůbec dostal.

Co by se tedy nikdy nemohlo přihodit ve fotbalovém mači, je docela možné ve vládě, aspoň tedy ve vládě České republiky. Jak bylo dnes v úterý na titulce iDNES, tak "Bývalá ministryně zdravotnictví Dana Jurásková přidělila ještě poslední den ve funkci, 13. července, zakázku na čtyřletou správu a údržbu budov a úřadu. Firma AB Facility by za uvedenou dobu měla od úřadu získat zhruba 72 milionů korun. Jurásková tak nedodržela výzvu tehdejšího premiéra Jana Fischera i jeho nástupce Petra Nečase, aby se ministři úřednické vlády zdrželi přidělování zakázek na poslední chvíli."

Pokud je citace správná, tak znamená to, že alibistický premiér Jan Fischer - šedivá myš,   jen povrdil svou pověst politika, který si nechce dělat problémy. Prostě má pořád ještě z totality zafixováno, že premiér je jen symbolická funkce, kdy se vše řídí /případně řítí/ samospádem, dřív dirigovaným z Moskvy, dnes kdoví jak.  Jaká "výzva"?! Jednou jsem snad premiérem, a tak přeci nečiním žádné výzvy, ale dávám jasné příkazy! Copak trenér v poločase hráče k něčemu vyzývá? Nikoliv, stanoví jim jasnou taktiku, neustále sleduje jak se jeho svěřenci činí,  a pokud jeho příkazy nějaký hráč nedodržuje, bez milost ho vystřídá.

Ne tak premiér Fischer. Místo aby byl v závěru funkčního období ministrům neustále za zadečky a kontroloval, jestli někdo  nepodléha pokušení nějak si přilepšit, staral se už zřejmě jen o přilepšení vlastní, čímž byl jeho nový zahraniční kšeftík.

Takže třeba  ministryní Juráskové umožnil něco, co by si na fotbalovém hřišti dovolil v závěru zápasu, ve kterém by jeho mužstvu už o nic nešlo, jen ten největší ranař. Když by si dal vlastní branku a pomohl tak za úplatu soupeři, bez ohledu na dobrou pověst svou, svého mužstva, trenéra i své země.

I když by tomuto hráči přijetí úplatku nikdo nedokázal, podezření by se nikdy už asi nezbavil, zvláště kdyby ten vlastenec byl proveden očividně hloupě. Netvrdím, že exministryně Jurásková musela dostat nějakou provizi. Ovšem její jednání bylo přinejmenším tak hloupé jako nějaký vlastenec.  Od kterého by se jistě hned na následující tiskovce distancoval trenér takového hráče. Myslí si ale snad někdo, že se k jednání paní Juráskové teď nějak vyjádří expremiér pan Jan Fischer?

Ještě nyní úsměvná i výmluvná ukázka z rozhovoru s tehdy ještě budoucí ministryní zdravotnictví paní Juráskovou, jak byla uveřejněna  na iDNES dne 7. května 2009: "Říká se o ní, že je tvrdší než chlap a nebezpečně ambiciózní. Ona tvrdí, že je přísná na ostatní, ale i na sebe. A že je workoholik. Teď přijala nabídku na post ministryně zdravotnictví. Proč? "Protože si uvědomuji, že by už žádná podobná nemusela přijít. Taková nabídka se neodmítá," říká Dana Jurásková.´

K tomu by se mohlo dodat už jen to, že když má v této zemi někdo příležitost,  tak se na fanoušky či voliče moc neohlíží.