2 Ištván Vinnetou

Nesouhlas s nasledujicicm:"...vyloženě lživé jsou například "paní učitelky" Neexistovala žádná škola na žádném stupni, kde by se takové oslovení dalo použít. Bylo striktně nařízeno a také vyžadováno oslovení soudruh - soudružka. Dokonce vadilo i pozdravení "dobrý den" v kursu bylo "čest práci".

Nevim z jake doby jsou tve zkusenosti. Me jsou z casti 50. a 60.let.

1)NIKDE ve skole, na prazdninovych taborech, na vysoke ani v Jazykovce se nemuselo pri vstupu rikat Cest Praci! Zasadne dobry den, dobre jitro atd.

2)Ackoliv na nas pozadovali osloveni soudruhu/soudruzko, nikdy netrvalo dlouho abychom si nenasli ktery ucitel/ka docela radi prijali alternativni osloveni pane/pani. Na stredni skole (Praha 10) byly starsi ucitelky rady, kdyz je nekdo oslovil pani profesorko, prestoze nase rida byla zla, mstiva, zuriva komunisticka megera. Kamos mel nevlastniho tatu , ktery ucil M/F na SVVS v mensim meste a kdekdo tam jeho otce oslovoval pane profesore.

Re: 2 Ištván Vinnetou

máš smůlu, že jsem to zažil a se mnou tisíce jiných žáků... Samozřejmě neznám číslo toé vyhlášky, která to nařizovala, ale je fakt, že jsme "čest práci" museli zdravit i školníka. Kdyby si kterýkoliv pedag troufl to nerespektovat, jednoduše letěl. Ostatně, stačilo, aby byl viděn v kostele. Svého "pana" učitele z první třídy, nesmírně vzdělaného muže a vynikajícího pedagoga, jsem později vídával jako metaře s vozíkem a koštětem... raději volil to, než by se vzdal víry... Můj učitel na housle, profesot Jaroslav Svozil, houslový virtuos, také nebyl na soudruhování.... a vyhodili ho z JAMU atd.

Z takového "výběru"

na mě dýchlo poněkud úzko.

Asi jako z těch dvou "kulturních" jogurtů:-(.

Re: Z takového "výběru"

Lektoři za socialismu

pár jich bylo, ale šlo o opravdové výjimky, skutečný rodilý mluvčí. Jeden zmiňovaný je např. Don Sparling. Pár se jich objevilo i za perestrojky, ale šlo o velmi omezený počet.

Don Sparling hraje anglického lektora i ve filmu na toto téma (hlavní roli tam má O. Kaiser). Je zajímavé si všimnout, jak výuka angličtiny tehdy vypadala - prostřednictvím tohoto filmu. Přitom ten film jistě neukazoval tehdejší slabiny, ale spíš měl tendenci věci přikrášlit. Film má děj - student (Kaiser) propadá, tak na prázdniny jeden na kurz angličtiny, pobytový kurz. Tam shodou okolností potká svoji učitelku za gymnázia, pak se do sebe zamilují, blbne s jejím klukem atd. Děj je nezajímavý, ale vidět, jak se tehdy učilo (nebo co spíš bylo tehdy vzorem), to zajímavé je.

K čemu to přirovnat - k jízdním kolům

I za komunismu šlo koupit kolo. Jednak Ukrajinu, ale pak i favorita, kdo měl štěstí nebo známé. Favorit se sháněl těžko, takže jsem měl libertu. Byl problém i sehnat součástky, např. za prasklý ráfek či přehazovačku. Mizerná liberta stála 1200, tj. půl brutto platu.

Dnes jsou kola úplně jinde, kvalita záleží na finančních možnostech. Lze namítat, že i na té libertě se šlo vytrénovat. Určitě ano, kdo najezdil stovky, za rok tisíce kilometrů, tak kondici měl. Nicméně reprezentační trenér pro Závod míru Haťapka si tehdy stěžoval, že mladí závodníci nemají pořádná kola, na kterých by mohli trénovat. Jezdili jistě na favoritech, závodních. Ale většina kluků to neměla. To byl pohled trenéra, nespíš komunity...

Anglicky se naučit šlo, ale bylo málo příležitostí a hodně překážek. Celkově - lidi znali minimálně, jen ti velmi cílevědomí znali více, někdy i slušně. Dnes zná anglicky podstatně více lidí. Ale ani rusky nás nenaučili, i zde byla výuka mizerná.

Re: K čemu to přirovnat - k jízdním kolům

No vždy záleží na člověku samotném, před časem jsem se třeba bavil s jednou dívkou, která byla 10 měsíců v New Orleansu, ale nenaučila ani nepochytila z angličtiny prakticky nic. Byla tam s asi deseti dalšími Čechy, v noci uklízeli supermarket či co a ve dne spali a byli jen spolu, takže by se možná víc naučila, kdyby zůstala doma.

zapadni jazyky v 60.letech

Vyuka zapadniho jazyka byla za totace povinna az na strednich skolach, obvykle byl vyber ze dvou jazyku. Nase SVVSka byla nova skola vytvorena ze dvou jedenactiletek, z nichz jedna prinesla do nove skoly spanelstinu a franctinu a druha nemcinu a anglictinu. Konverzace ve vybranem jazyce byl dodatecny samostatny predmet a technicteji nadanym studentum byla namisto cizojazycne konverzace nabidnuta deskriptiva.

Na podnet pribuzneho, zijiciho na zapade a zamestnaneho jako ucitel cizich jazyku jsem zvolil nemcinu, kterou jsem se ucil soukrome jeste jako maly kluk, ackoliv me to vzdycky tahlo k anglictine. K te jsem se dostal az po mature kdyz jsem se zapsal na prazskou Jazykovku. Den zapisu zacal casne, protoze o anglictinu byl nesmirny zajem. Fronta na zapis na cizi jazyky se tahla kus po Narodni tride, do budovy a po schodech do 2.patra. Prestoze bylo nekolik anglickych trid, kdo prisel pozdeji, na toho se nedostalo.

Re: zapadni jazyky v 60.letech

na rozdil od autorovych poznatku, v prazske Jazykovce dokoncovala skolni rok vetsina studentu. Ucebnice byly dostupne, ale nebyl jich nejaky zvlastni vyber. Studovali jsme podle Anglictiny pro Jazykove skoly, vysla ve 4 dilech. K mani byl kapesni slovnik, prirucka zvana Anglicka konverzace (nejspis pro navstevu odboraru), tluste C/A a A/C slovniky a technicky slovnik.

Vyucovana slovni zasoba byla orientovana priblizne smerem, ktery se dal nazvat "privitani anglicke odborarske delegace v ce-ese-ser". Kdyz jsem dostal pozvani k navsteve pribuznych v zamori a povoleni k ceste (dokud to slo), zacinal jsem druhy rocnik jazykovky. Nase ucitelka mi rekla, ze slovni zasoby z jazykovky mi nebude moc platna na ceste ani v zamori a doporucila soukromeho ucitele. Mela naprostou pravdu a nebyt intenzivniho 10 tydenniho soukromeho kurzu, bylo by to s mou anglictinou v praxi tenkrat mnohem horsi.

Možná už to někde dole zaznělo,

ale převrat 1948 a první učebnice UŽ 1960? A POZDĚJI další kurzy? Ano, tu dobu jsem nezažila, takže deset (vlastně dvanáct) let pro mě není UŽ, nýbrž TEPRVE.

Re: Možná už to někde dole zaznělo,

Ale ne, psal jsem jen o tom, co jsem už sám vnímal a o knížce kterou jsem si sám pořídil, pro ty samouky. Jak probíhala výuka jazyků v 50. letech a za jakých podmínek, to opravdu nevím, a ani nemám už s kým prokonzultovat. Ale zase si myslím, že mezi lidmi mohlo zůstat dost učebnic z období do r. 1948, jeden čas mě učil prof. Miroslav Berka, mj. spoluautor angličtiny pro jazykové školy, který dokonce v r. 1947 studoval angličtinu rok v USA

S autorem naprosto nesouhlasím, míním tím zejména

počáteční větu "že angličtina a další západní jazyky nebyly za komunistické totality vůbec nijak omezovány, spíš naopak. "

A dál jde o rozvinutí myšlenky. Některé dílčí věci, ano. Ale celkově, to bylo přesně naopak. Nebyl tu totální zákaz výuky jazyků, naopak na sš výuka angličtiny nebo němčiny probíhala, šlo o druhý jazyk po ruštině. Byly tu i jazykové školy, jazykové učebnice, jazykové slovníky. Šlo i sehnat nějaký anglický materiál - ale jak to bylo?

Po sš, kde jsem měl z angličtiny na vysvědčení jedničku (vlastně ani dílčí známku jsem nedostal jinou po 3 roky), jsem měl mít zvládnuté učivo cca 1200 slov slovní zásoby, základní gramatiku atd. Při setkání s cizinci jsem nebyl naprosto schopen ani konverzovat, a rozuměl jsem minimálně. Totiž mít probrané učebnice v tomto rozsahu neznamená, že po čtyřech letech z nich člověk vše uměl. Že existuje nějaká konverzace, to jsme ani nevěděli. Kvalita učebnic i pro jazykové školy byla mizerná,

Re: S autorem naprosto nesouhlasím, míním tím zejména

ideologické články, správně vyložená gramatika nezáživným stylem. Něco se z toho naučit dalo, ale k skutečnému autentickému jazykovému materiálu přístup nebyl. Jít např. na velvyslanectví USA, tam člověk mohl slyšet skutečnou angličtinu, ale byl pak na seznamu. Byl jsem tam jen jednou či párkrát. Jazykových škol nebylo plno, ale např. v Praze jen jedna. Dostat se tam bylo dosti těžké. Angl. materiál - ke konci totality vyšly hezky dělané učebnice ang., na tu dobu obrovský pokrok. Ale to bylo za Gorbačova. Slovníky moc nebyly, nebo mizerné, až za přestavby byl dokončen velký angl. slovník (Hodek). K ang. tiskovinám se těžko dostat, nepočítám v angličtině tisknuté českoslovené noviny, ty k prodeji byly. Angl. rádio, nešlo poslouchat na VKV, ale jen vzdálené stanice na krátkých vlnách.

Zkrátka byla tu nějaká výuka, cíl byl, aby lidi něco málo znali, vybrané skupiny měly znát dost. Kdo za tím tvrdě šel, mohl se docela naučit, navzdory různým obtížím.

Poděkování všem diskutujícím

Rád bych poděkoval bez výjimky všem diskutujícím za věřím, že pro všechny zajímavou diskusi. 130 příspěvků u článku s pouhými 650 přečteními je toho jistě pěkným důkazem. Věřím, že jsme si všichni zavzpomínali tentokrát na přeci jen to lepší ze starých časů, vždyť každé cizí slovo, třeba jen v nedabovaném filmu, bylo pro nás tehdy příslibem svobody i nadějí. Pokud s e někdo nemůže dopočítat s tím, že příspěvků je jen 129, tak doplním o informaci, že tím 130. je mail od mé spolužačky Marušky z Austrálie, která poznamenala, že ji naše v článku zmíněná profesorka angličtiny, paní Alenka Hladká, měla přeci jen troško občas zpohlavkovat, protože tehdy angličtinu trochu šidila, a v prvních letech v Austráli ji to pochopitelně chybělo. Tak teď jdu na TV, taky už slyším že je tam vzrůšo, ono postřelit při venčení po půlnoci kolegu pejskaře taky asi není samosebou.

Re: Poděkování všem diskutujícím

je dulezity miti Filipa, ale na zdejsim blogu je jenom jeden Filip a Sestak to neni... Ovsem machr jeste nejste, zkuste napodobit pana V. Kroupu..ten v tom umi chodit, a to ani nevydal knihu Beetles

Kdo to s námi zase cvičí ?

Minule tělocvik za bolševika, dnes je to angličtina. Co bude asi příště ?

A nemáte pravdu ! Jazyky nebo učebnice ani tak omezeny nebyly, to je pravda. Ale výuka, její způsob, forma a rozsah omezován byl v každém případě. Nebyli povoleni zahraniční lektoři, nesmělo se volně cestovat a zvolený jazyk vhodně praktikovat, styk s cizinci silně omezen a kontrolován složkami Stb. Tak, co to tady zase obkecáváte ?

Pane Šestáku-Oldiess-J.Kudrnáči, když pominu Vaši další trapnou upoutávku na autorské dílko "Beetles", které bez zájmu leží na skladech, navrhoval bych pro příště např. téma "Hotelová recepce za bolševika".......

A my budeme zatím pilně cvičit otázky a odpovědi.

Re: Kdo to s námi zase cvičí ?

Pane profesore, opět se mýlíte, v Brně byli totiž minimálně dva zahr. lektoři na angličtinu celou totalitu, Don Sparling a Steve Finn atd. atd. Italštinu na italské amabasádě - budete se divit - učili jen lektoři Italové Ale omlouvá Vás to, že jste byl tehdy ještě mlád a o jazyky jste se zřejmě v té době prakticky příliš nezajímal. JInak opět brousíte do velkobchodního byznysu s knížkama, a opět řekněme neadekvátně. Mmch. už dlouho Vás žádám, abyste mi řekl, která knížka zahrnuje podobně jako Beetles takové široké spektrum témat, a budu ji velmi rád citovat, už proto, aby byla taky změna. Ale Vy si jen soukromničíte, a nic nám nepovíte, kteráže kniha by to mohla být.  Jinak jsem Vám už dřív taky poděkoval za nabídku stát se mým editorem, a řekl jsem, že si toho vážím, ale přeci jen si zatím budu témat volit ještě sám. Ale mám pro Vás dobrou zprávu, možná se i tak dočkáte.

Samozrejme, ze se vyucovaly cizi jazyky,

vzdyt se daly i studovat na VS. Rustina byla povinna, ale fungovaly jazykove skoly. Fungovali prekladatele z anglickeho, nemeckeho jazyka a dalsich jazyku, vydavaly se cizi knihy, ac nekdy mirne cenzurovane..Hudba ze zapadu se volne brala a k ni se daval cesky text a spousta lidi si doted mysli, kdo vi jak neni Gott, Bobek, Zich a dalsi originalni se svymi hity. Samozrejme to vse je pravda. A jako vzdy, autor si nemohl odpustit zminku o jeho Beetles...