Po šťastných a veselých do Nového roku

Když jsem jel před Vánoci ze Senátu do Plzně, ulice byly přeplněné. Zima neodradila stovky aut přejet Prahu a naplnit parkoviště na Zličíně k prasknutí. Přemýšlel jsem, jestli mě budou mít mí blízcí méně radši, když do nákupního centra nepůjdu a nenakoupím, když nedostanou skvostné dárky.. A myslím, že ne, že jsem je nezklamal. Celá rodina byla ráda, že jsme se konečně všichni doma sešli pospolu. Když jsem jel včera kolem nákupního centra, nevěřil jsem svým očím - zase přeplněno. Jako by to nemělo nikdy skončit..

Každý to zná dobře, přání, úsměvy a podávání rukou: „Šťastné a veselé!“ ze všech stran. Do toho fronty kamkoli se člověk hne, parkoviště, obchody, ulice, prostě kdekoli. „Půjdem spolu do Betléma..“ linulo se z reproduktoru. „Už máte uklizeno, upečeno, připraveno, nachystáno?“ Před Štědrým dnem aby byl člověk zralý na Bohnice.. Na Boží hod tahle návštěva, tamta návštěva, zvonění mobilu, stabilu, e-maily.. No čas akorát pro Chocholouška..

A já si letos řekl, že přesně tohle dělat nebudu. Dětem jsem dal něco během roku, když něco potřebovaly, takže žádné extra dary nečekaly a já do toho šílenství nešel. Udělali jsme si komorní Vánoce, kdy byli všichni doma, povídali jsme si o všem možném, četli jsme knížky, co jsem celý rok sbíral a dostával. Prostě pohoda.

Doufám, že podobnou pohodu bez nákupního šílenství jste zažili i vy - mí čtenáři a dopisovatelé, že to byli Vánoce podle vašeho gusta a na Nový rok v práci si budete moci říct, že to byly ŠŤASTNÉ A VESELÉ. Do Nového roku Vám nepřeji nic jiného než zdraví a pohodu, aby se vám dařilo dělat to, co chcete a abyste si dokázali užít volna, rodiny a přátel.