Drahé neparkování

Již několik měsíců funguje v několika pražských obvodech (brzy zřejmě ve všech, protože je to pro městské obvody tuze výhodné) systém zón placeného stání. Skvělý institut, jak potrestat všechny – rezidenty i turisty. Jediný, kdo na tom netratí je pokladna městského obvodu. Podle plánů městských úředníků na tom měli vydělat ti „vyvolení“, rozuměj obyvatelé městského obvodu, kteří si za tučný peníz koupí parkovací kartu. Pravidla však nastavili tak, že na tom rezidenti tratí naprosto stejně jako všichni ostatní. Není totiž rezident jako rezident. Více parkovacích míst nevzniklo a na seznam zbytečných poplatků přibyl další: daň za auto stojící v některé z pražských ulic.

              Systém zón placeného stání zavedla městská část Praha 1. V centru města sice žádná parkovací místa nepřibyla, ale ubyla auta, která se přesunula do jiných částí Prahy. Všichni si mnuli ruce. Tedy rezidenti mírně reptali, ale těch zase v centru tolik není, zaplatili a občas místo i našli. Výnosný obchod nedal ostatním městským částem spát. A zrodil se nápad - rozšířit zóny i do Prahy 2, 3 a 7, poslední, kdo se hlásí o slovo jsou městské části Prahy 5 a 8. Najednou však systém přesouvání aut nefunguje. A k tomu, přestalo fungovat i pravidlo, že rezident má i trvalé bydliště v té části Prahy, kde bydlí a kde logicky, chce i večer zaparkovat. Světe div se! V Praze bydlí lidé v určitých obvodech s trvalým bydlištěm v jiných obvodech nebo dokonce v jiném městě!

             Problém parkování se nevyřešil. Rozhodně jsem si nevšiml, že by se zavedením parkovacích karet vzniklo i více parkovacích ploch. A problémů je více.

            Jednak se diskriminují rezidenti, kteří si v dobré víře kartu zakoupí a v podvečerních hodinách stejně nezaparkují, protože vydaných karet je jednoduše víc než je parkovacích míst. S rozšířením zón do dalších městských částí odpadla i možnost zaparkovat „kousek dál“.

            Za druhé, dochází k diskriminaci těch, co nemají trvalé bydliště v obvodě, kde bydlí, ti si připlatí několikanásobně víc (24-36.000,- Kč/rok marných večerních nadějí) a nezaparkují stejně jako ti, co jsem jmenoval v první skupině.

            Za třetí, jsou za to trestáni všichni „venkované“, rozuměj turisté – naši i cizinci, kteří systém zón vůbec nechápou a jednoduše dostanou botičku nebo jim auto odtáhnou. Co však mají dělat, když přijedou např. na návštěvu do Prahy a ve městě se nevyznají? Kam své auto mají zaparkovat? To nikdo neřeší.

A za čtvrté, potrestáni jsou všichni podnikatelé, kteří platí již tak dost poplatků a k tomu přibyl ještě další za parkování aut u kanceláří, obchodů a podniků. Ani ti sice nemají parkování zaručené, ale přece jen během dne se nějaké to místečko třeba najde. Dodavatelé, opraváři a další živnostníci – tak s těmi se vůbec nepočítá. Za to, že přijedou třeba zákazníkovi opravit pračku, zaplatí parkovné, které v důsledku zaplatí zákazník s přirážkou a s DPH. Suma sumárum, co si budeme namlouvat, placené parkovací zóny jsou jen další bič na občany..

No, parkování se očividně stává lukrativním podnikáním, hlavně pro městské zastupitele. Modrá zóna bude zřejmě brzy od Zličína po Černý most.  Parkování se tím sice nevyřeší, ale do městských pokladen poplyne zase o jeden potok peněz víc. A občanům? Těm nezbude než zaplatit a doufat, nebo odvézt svého miláčka do šrotu..