Alibismus politiků a olympijských bossů

Rozhodnutí MOV přidělit pořádání olympijských her Číně mě už tenkrát zvedlo ze židle. To, co se v těchto dnech děje v Tibetu mi dává za pravdu. Nemám z toho pražádnou radost, ani já, ani všichni ti, kteří ctí demokracii a lidská práva. S lítostí musím konstatovat, že stejný pocit nemají a zřejmě nikdy neměli bossové olympijského sportu ani někteří představitelé Evropské unie. Bojkot her prý není na pořadu dne, hry jsou přece nepolitickou záležitostí. Skvělý alibismus. Chartu lidských práv i s olympijskými pravidly hodíme do koše a hurá do Pekingu!

Před časem jsem napsal článek „Do Pekingu nejedu!“ Vysvětloval jsem v něm postoj plzeňského rodáka, jachtaře Davida Křížka, který se rozhodl nezúčastnit olympijských her, které jsou pořádány v zemi, kde lidé jsou věci a lidská práva jen prázdná slova.

Čína dnes v Tibetu ukazuje svou pravou tvář, ukazuje podstatu komunistické ideologie i způsoby jejího prosazování. Nepokoje minulých dnů utopili čínští vojáci v krvi. Totální informační blokáda, tanky v ulicích, střelba do lidí. Nikdo neví, co se v Tibetu děje, ale o mírumilovné řešení vzájemných antipatií se rozhodně nejedná. Z útržkovitých zpráv se dozvídáme, že Číňané zabili desítky Tibeťanů, že čínští představitelé slibují rebelujícím Tibeťanům tvrdé potrestání. Číňané neumí řešit situaci jinak než násilím a bezprávím. A mezinárodní společenství? Ticho po pěšině…

Evropský komisař pro vzdělávání, výchovu, kulturu a mládež  Ján Figeľ po jednání Komise s představiteli MOV prohlásil: „odsuzujeme násilí; ale nikdo během dnešního jednání si nemyslel, že by správnou odpovědí byl bojkot olympijských her.“ Je vůbec možné, aby to nikoho z účastníků nenapadlo?

Pokud se týká Číny, jsme ochotni tolerovat naprosto všechno. Začíná to dovozem padělků světových značek, dovozem hraček a předmětů denní potřeby, u kterých se po čase zjistí, že jsou vysoce zdraví škodlivé a končí to monstrózní olympijskou show ve stínu komunistických hesel a propagandy. Padělky zabavíme, tedy pokud je náhodou odhalíme, zdraví poškozující výrobky prostě zakážeme. Nemáme ani tolik odvahy postihnout firmy a společnosti, které k nám tohle svinstvo dovážejí a podle mého názoru zcela vědomě falšují certifikáty, platné pro EU. Nemáme odvahu pojmenovat dění v Tibetu pravým jménem, nemáme odvahu a možná ani chuť otevřeně vystoupit na podporu demokratických iniciativ v Číně. Docela rychle a rádi jsme zapomněli na brutální potlačení studentských nepokojů na náměstí Tien-an-men.

Uznávám, že bojkot her nezmění čínskou politiku. Ale zasadíme tím ránu čínskému egu. Symbolicky. Když už ten symbol olympijských her tolik pro ně znamená. A to už přece stojí za úvahu! Tohle by si měli páni komisaři, členové MOV, ale i leckteří premiéři, před návštěvou čínských velkolepých olympijských sportovišť uvědomit, jinak jsou jejich řečičky o lidských právech jen prachobyčejným a laciným alibismem.