Jsou to dva roky, co vláda schválila zákaz prodeje obchodům nad 200 m2 během některých svátků. Byl tento krok správný? Neměli by prodejci rozhodovat o své otevírací době sami? Nebo by měly mít prodavačky klid alespoň ve svátek?
„Promiňte mi, bylo toho teď moc. Lidé kvůli těm Velikonocích šílí,“ omlouvá se prodavačka za kasou s ukrajinským přízvukem. „To nic. Alespoň vám dají pokoj v pondělí,“ odvětím jí. Kývne hlavou, markuje dál. Za chvilku jí to ale nedá a volá na druhou: „Libu, jak to vlastně s námi bude v to pondělí?“ Druhá prodavačka mávne rukou a usměje se: „Nevím, jestli nepůjdeme. A když ne, tak ani nevím, jestli to budeme mít zaplacené. Mně je to už jedno, hlavně, když budu konečně doma.“ Nevím, co říct, jen se trapně ušklíbnu a je mi hloupě. Stydím se dokonce, že ještě potřebuju nakoupit nějaké zbytečnosti do zásoby. Stydím se, že tam kvůli mně musejí být. Mají doma děti, ty mají prázdniny a chtějí být o svátcích s mámou. Ale máma je pořád v práci. Dvanáctky nepřetržitě, porušují se pracovní smlouvy. Všichni o tom ví, co je to za pakárnu, ale někdo to dělat hold musí. A výplata? Skoro jako minimální mzda a ještě dělat během svátků.
Myslela jsem na to, jak tehdy poslanci uzákonili, že velké obchody musejí mít o některých svátcích zavřeno. Brigádně si přivydělávám také jako prodavačka, sice v menším obchodě s expedičním oblečení, ale v obchodním centru, takže nějaké to haló okolo znám. Lidé jsou zmatení, kdy bude zavřeno a jaké obchody tedy vůbec pojedou. Jak je nesmyslné, že velký obchod s potravinami je v ten den uzavřen a ostatní malé na pasáži jedou a jejich prodavačky v práci být musí. Celá ta věc s tím nakupováním během svátků se mi zdá totiž nějaká nedořešená.
Jistě mi namítnete, že zákon o sedmi svátcích si může každý vyhledat a zjistit, jak to tedy o nadcházejícím volnu bude. Já jen nechápu, proč bylo stanoveno, že třeba 28. října si nenakoupíte, ale o svátku boje za svobodu a demokracii 17. 11. zůstává otevřeno. Není pochyb, že potom lidé neví a celkové znění zákonu tak vyznívá jako úplně nesmyslné.
Především si myslím, že by nikomu neuškodilo si před svátky nakoupit a těch pár dnů přečkat bez nakupování. Nesoustředíme se na myšlenku toho, co slavíme a proč. Blázníme v obchodech, všechno převádíme na materiální hodnoty. Lidé by nezhynuli pár dní bez chození do obchodů. Všechno se točí okolo tržeb, ale ti pracovníci mají také své rodiny a čas strávený s nimi jim jednou může dost chybět. Jenže jsou lidé, kteří vám budou neustále tvrdit, že přece ty prodavačky nemusí dělat tak příšernou práci. Já ale vím, že ty ženy a i muži, kteří dělají nějaké takové zaměstnání, jsou převážně lidé, kteří si nemůžou moc vybírat. Ať je to kvůli věku, vzdělání nebo životní situaci. A proto bych bylo pro zavření všech obchodů během kteréhokoliv svátku. Ekonomové stavte se na hlavu, nebo si běžte zkusit dělat jejich práci – a ve svátek! Tak hezký týden a příští neděli na shledanou.
