Netvrdím, že nie sú aj dobré investície. Robila som okrajovo v tej oblasti, ale poviem to takto, pre "obyčajných bežných pracujúcich ľudí", ktorý nepoznajú ako to na burze a s investičnými portfóliami beží, by som ja investície ako sme to nazývali-nevedno kam- neodporučila nikdy.

Proč Češi upřednostňují jistotu? Protože doba je taková, že se investicím nedá moc věřit. Mohu posloužit vlastní zkušeností. Značnou část úspor jsem vložil do investičních fondů v době, kdy se ve světě oproti současnosti nic tak fatálního nedělo. Fondy vynášely, ale jen do chvíle, než přišla americká hypoteční krize. Během chvilky jsem přišel nejen o všechny výnosy, ale i o část úspor. Můj finanční poradce mi doporučil, ať u fondů zůstanu, že se časem "zvetí". Trochu se skutečně "zvetily", ale posléze přišla evropská finanční krize a scénář se opakoval. Na nic už jsem nečekal a převedl zbytek peněz na spořící účet (a dobře jsem udělal).

Akcie jsou pro mladé, kteří investují na desítky let. Zkušenější se spálili v roce 2008, některé tituly se dodnes nedostaly na předkrizové hodnoty. Současná nestabilita globální ekonomiky a předluženost zemí znamená, že ani diverzifikace portfolia riziko neodstraní. V akciích mám asi čtvrtinu, se kterou spekuluji, zbytek štosuju na účtech a bude za to další investiční byt.

Aby lidé mohli mít spořící účty nebo investovat, musí mít nějaké úspory.

Ty jsou ovšem velmi nerovnoměrně rozděleny.

Velké úspory mají bohatí a ty nějaká inflace příliš nezajímá, ta pro ně nehraje roli.

Velká část domácností žádné úspory nemá. Ti také nebudou mít peníze na spořících účtech nebo pro investování.

A pak jsou i domácnosti, které nějaké úspory mají, ale ty mají strach. Především z vývoje na trhu práce a také z možného onemocnění v rodině, které je spojené s výpadkem příjmů.

A tak si přejí mít úspory v nějaké disponibilní formě a ne vázané v investicích.

Jinak je jistě pravda, že lidé by rádi měli nějaké jistoty.

To není nic špatného nebo divného.

Ale ty mají maximálně tak manažeři velkých bank, kteří když přivedou banku ke krachu, odcházejí s mnohamilionovými bonusy...

Já myslím, že u Čechů je to především neznalost a potom lenost.

1. Neznalost: málokdo zná rozdíl mezi akciemi a dluhopisy, potažmo příslušnými fondy. A když už, tak nikdo nestuduje vstupní poplatky, případně portfolia, nebo historii (to se sice nemá, ale napoví). A už vůbec neporovnává.

2. Lenost: než se věnovat bodu 1, je lepší, pohodlnější a rychlejší to hodit na spořící účet.